Zatímco v září se Ústečtí podívali za polární kruh a společně s norskými kolegy se věnovali natáčení rozmanitých filmů, dvoutýdenní pobyt seveřanů na východě Čech měl poněkud odlišnou náplň. Znovu se však konal v rámci projektu Leonardo, který započal před dvěma lety kontaktními návštěvami učitelů obou vzdělávacích zařízení.

Úkoly zvládli se ctí

Náplní jedenáctidenního pobytu, jak prozradil učitel uměleckých oborů „umprumky" Bohuslav Špaček, byla výroba nábytku v reálném měřítku. Studenti obou škol si tak vyzkoušeli výrobní proces v plném rozsahu. A to doslova od píky.
„Začali od prvních skic a návrhů. Potom měli možnost výuky digitální malby a postprodukce kreseb v počítači. Dále Norové za pomoci českých studentů modelovali v 3D programu 3D modely. Z nich vznikala konstrukce pro řez na plotru. Následovalo řezání geometrie do vlnité lepenky pomocí řezacích strojů. Potom studenti sestavili nábytek a přišlo na řadu finální zpracování a nástřik barvy," popsal vyučující složitý proces, který zabral česko-nor- ským skupinám řadu dní a vyžadoval intenzivní komunikaci v anglickém jazyce. Podle Bohuslava Špačka se zdárným výsledkem. „Vzhledem k různému zaměření studijních programů se studenti norské a naší školy vypořádali s konstrukcí a návrhem nábytku se ctí," hodnotí jejich počínání.

Došlo i na zábavu

Bezmála dvoutýdenní „norská vizita" nebyla pochopitelně pouze o tvrdé práci. Na řadu přišla i zábava včetně sportovních i kulturních aktivit. „Pro norské partnery byl nejlákavější dvoudenní výlet do Prahy či návštěva litomyšlského zámku. Nechyběla společná bowlingová klání, návštěva kina či prezentace výrobků a v Norsku natočených dokumentů v Malé scéně," přiblížila bohatý program učitelka angličtiny Alena Marková, jež měla průběh česko-norského projektu na starost.
Podle jejích slov se již nyní rýsuje další možná spolupráce obou škol, a to na poli oděvního návrhářství. „U nás by se mohl zapojit design oděvů a na norské straně by se jednalo o navrhování divadelních kostýmů, tedy podobný obor tomu našemu, ale zaměřený na divadlo a film. Obor komunikace a média by rád v této spolupráci pokračoval, ale za další dva roky. Organizace projektu je náročná časově i personálně, o grant je možné žádat pravděpodobně jen obrok," vysvětluje Alena Marková.

Rozdílů je hodně

Úzká spolupráce se skandinávskou školou byla pro Ústecké jednoznačně přínosem. Nejen že jim umožnila výrazně prohloubit jazykové znalosti, ale mimo jiné dala možnost nahlédnout pod pokličku norského školství a také naturelu jeho pracovníků a žáků.
„Bylo zajímavé se potkat s jinou kulturou a jazykem," shrnuje své poznatky Bohuslav Špaček a dodává: „Norové mají pochopitelně více prostředků plynoucích do školství, nicméně nám tak trochu závidí kvalitu prací vznikajících v naší škole. Všeobecně platí, že Norové více kladou důraz na komunikaci, týmovou spolupráci a proces. Naši studenti jsou z jejich pohledu více samostatní a kladou vyšší kvalitativní nároky na konečný produkt. (jp)