Odhalen byl v den státního svátku u fontány Na Splavě, v místě, kde dříve stál jeho rodný dům. Gustav Habrman byl velkou osobností první republiky. V roce 1918 se stal ministrem školství a národní osvěty, v roce 1922 byl jmenován ministrem sociální péče. Byl pověřen důležitými úkoly spojenými s řešením stability nového státu. O životě a zásluhách československého politika mluvila ředitelka muzea Jana Voleská. „Když se ohlédneme za jeho životem, vidíme mladíka dobrodružné povahy, radikálních názorů, který vyzrál v politika, který odmítá revoluční řešení situací. Politika, který byl u stěžejních událostí spjatých s naší historií a jako takový si jistě zaslouží, aby zde byl připomínán,“ řekla ve svém projevu.

Česká Třebová tím splácí pomyslný dluh, který vůči svému rodákovi měla. Gustavu Habrmanovi byla na rodném domě odhalena pamětní deska ještě za jeho života, u příležitosti politikových šedesátin. Odhalení druhé desky následovalo rok po druhé světové válce. Po roce 1948 však na Habrmana začali doboví historici pohlížet negativně jako na rozvraceče dělnické jednoty. A když byl zbourán jeho rodný domek, zmizela i pamětní deska. Situace se změnila až po Sametové revoluci.

Pomník ztvárnil sochař Petr Novák z Jaroměře jako runový kámen s reliéfem Gustava Habrmana. Jak řekl, pracoval na něm s velkým potěšením, připomíná velkou postavu československých, ale i světových dějin. „To jsou lidé, podobně jako byl Masaryk, kteří nám dnes strašně chybí. Dochází k ohromným politickým zmatkům, nejsou kladní hrdinové,“ podotkl při odhalení pomníku.