Být dvojčetem neznamená být stejný

Jedná s o šestnáctiletá dvojčata z Dolního Újezdu, která trpí dětskou mozkovou obrnou a dalšími přidruženými postiženími, která jsou časté pro toto onemocnění.

Koncert zahajující celý festival proběhl opět ve vysokomýtském M-klubu. Vystoupil zde Michal Hrůza a celkový výtěžek z této akce činil 80 000 korun. K této částce se budou postupně přidávat získané peníze z dalších vánočních koncertů skupiny Parkoviště pro velbloudy a doprovodného představení Čtení ke kafi. Celkový výtěžek bude věnován na zakoupení kompenzační pomůcky zvané MOTOmed.

Přestože jsou chlapci dvojčata, která mezi sebou dělí pouhé tři hodiny, a mohlo by se zdát, že jsou stejní, je tomu přesně naopak. Každý z nich je naprosto jinou osobností a každý tráví svůj běžný den jinak. Najde se ovšem i řada činností, které jsou pro oba společné.

Běžný školní den nejdříve začíná pro maminku chlapců, která vstává o půl šesté ráno a chystá vše potřebné. Nejčastěji připravuje snídani a oblečení do školy. Mezi nejoblíbenější ranní pokrm chlapců patří chléb s pomazánkový máslem, paštikou či sýrem. Ráďa vstává v šest hodin. Postupně se snaží sám převléknout, ale maminka mu poté musí trochu pomoci a upravit. Poté probíhá ranní hygiena a samotná snídaně. Ve chvíli, kdy je Ráďa u snídaně, maminka budí sourozence Honzíka, což je zhruba kolem sedmé hodiny. Následuje stejný postup jako s Radovanem, ale Honzík tolik nepomáhá při oblékání. Když chlapci snídají, maminka má sama prostor připravit se a zajistit další věci nutné pro cestu do školy, kam všichni společně odjíždějí před osmou hodinou.

Před obědem maminka chlapce vyzvedne a jedou domů, kde společně obědvají. Nejraději mají rajskou omáčku s těstovinami, na té si vždy pochutnají. Celkově mají rádi jakékoliv omáčky s knedlíkem či bramborami. Ale nejsou vybíraví, jedí všechno. Některé tužší věci musí rodiče Ráďovi mixovat. Po obědě následuje společný program, který zahrnuje různá cvičení i masáže. Jde především o masáž obličeje, aby se rozcvičily mimické svaly, které jsou důležité pro mluvení, citlivost a příjem potravy. Po této části mají kluci volnou zábavu. Honzík rád chodí na počítač, kde sleduje pohádky nebo poslouchá mluvené slovo, ale také rád hraje na dětské klávesy. Rád hraje i pexeso a skládá různé puzzle, přičemž si tím procvičuje svou paměť. Ráďa naopak má rád svůj prostor, rád si vytváří zábavu sám. Baví ho auta a traktory a celkově pohyb v prostoru.

Okolo šesté hodiny začnou rodiče chlapce připravovat do postele. Společně večeří, myjí se a v půl osmé ukládají chlapce do postele. Rodiče je naučili chodit spát brzy, popřejí jim dobrou noc, zhasnou a chlapci jdou spát. “Oni si pak ještě společně většinou povídají, slyším je přes chůvičku. Často se spolu smějí, ale někdy je také slyším, jak se rozčilují. Jsou ale zvyklí chodit brzo spát a nikdy s tím nebyl žádný problém,” uvedla maminka.

Oba chlapci mají rádi výlety, rádi jezdí autem a dívají se z okna. Milují, když se projíždí tunelem. Společně s rodiči také poslouchají nebo čtou pohádky. Mezi oblíbené jednoznačně patří Krteček a Rumcajs. Další oblíbenou činností je poslech hudby, chlapci už přešli z dětských písniček na ty dospělé. Mají rádi Slavíky z Madridu nebo Pijte vodu od J. Nohavici.

Víkend chlapců se trochu liší od běžného všedního dne. Jsou naučeni vstávat později a vědí, že nemusí jít do školy. Mohou spát až do osmi hodin. Když byli malí, vstávali klidně i ve tři hodiny ráno, protože nevydrželi déle spát, měli hlad nebo si chtěli hrát. Dopoledne si chlapci hrají dle své nálady a maminka vaří oběd. Poté společně někam vyrazí, na výlet nebo na nákup. Večer opět cvičí a provádějí masáže. Neděle je specifická v tom, že odpoledne se chlapci rozdělí. Ráďa zůstává s maminkou a mají vlastní program, který zahrnuje procházky nebo odpočinek doma. Honzík s tatínkem jedou na výlet. Jezdí na hrady, zámky, do přírody i do jeskyní. “Bohužel, v těchto místech je bezbariérovost problematická a je jen velmi málo míst, kde je možné se všude s kluky dostat,” dodala maminka Věra Jiskrová.

Rodinu navštěvuje i sestra Andrea, ale nejčastěji o víkendu. Když je potřeba nebo si rodiče chtějí občas někam zajít, tak přijede a chlapce pohlídá. Chlapci se na ni vždy těší. Andrea pracuje s dětmi a tak si umí zjednat pořádek a chlapci musí poslouchat.   (iho)