Vražda na Slovensku, jež byla namířená právě proti homosexuálům, je nyní donutila přemýšlet i o vlastním bezpečí.

Ve středu v noci nás šokovala zpráva o vraždě dvou mladých mužů, které útočník zabil kvůli jejich sexuální orientaci. Jak se vás zpráva ze Slovenska dotýká?

Na začátek nutno říct, že vražda jako taková je vždy hrozný čin a je jedno, jestli je oběť heterosexuál či homosexuál. Pravdou ale je, že vražda někoho z naší komunity nás donutila k myšlenkám na to, že nejsme v bezpečí. My jsme v tomhle trošku naivní a stále si říkáme, že tolik nenávisti na světě prostě existovat nemůže.

A když pak vystoupíte ze svého bezpečného prostoru, co zjistíte?

Vždy nám někdo hodí klacky pod nohy a ukáže, že se dá udělat něco ještě ohavnějšího a horšího, než si člověk vůbec dokáže představit.

Psali jsme:

Je tragédie ze Slovenska nějakým milníkem? Probudili jsme se do nového světa?

Nevím, jestli to nazvat milníkem, upřímně ale doufám a modlím se za to, aby se to dostalo pod kůži každému, kdo má alespoň špetku citu a rozumu. Aby si lidé uvědomili, že jsme stejní jako každý jiný a že si zasloužíme, aby se s námi tak jednalo.

Setkáváte se vy sami s jakoukoliv formou nenávisti, agrese, či dokonce násilí kvůli vaší sexuální orientaci?

Jsme vděční za svoje rodiny, kamarády a vlastně i sledující na sociálních sítích. Za pět let, co jsme spolu, jsme na sítích dostali jeden opravdu negativní komentář. Tedy samozřejmě stále čelíme trapným otázkám, kdo je mamka a taťka, ale s tím umíme pracovat a děláme si z toho legraci.

Na instagramu vystupujete pod přezdívkou Buzny v akci. Vaříte, ukazujete realitu svého všedního dne. Může váš profil působit jako osvěta pro, řekněme, konzervativnější veřejnost, nebo nad tím takto vůbec nepřemýšlíte?

Profil jsme si založili jako takový virtuální deník našeho dne, začali jsme vařením a pečením a bavilo nás to. Momentálně nás sleduje o dost víc lidí než před pár lety a je mezi nimi i starší generace, která nám píše, že jsou mile překvapeni, jak žijeme a čeho jsme schopni. To nás hřeje na srdci.

Proč profil s názvem „buzny“? Jde tak trochu o provokaci?

Provokace? To vůbec. Ani nevím, jak k tomu došlo. Ale to slovo nás provází celý život. Lidé se vždy ptali, pozvali jste kluky nebo buzny? Přijdou i buzíci? Byla to slova našich nejbližších a nám to nikdy nepřišlo hanlivé. Pak jsme řešili přezdívku pro náš instagram a co si budeme povídat, kluci v akci, ti už tu byli (usmívá se). Po spoustě debat u vína a jednoho odpoledne se ségrou bylo jasno.

Jsou právě sociální sítě prostředím, kde se hromadí nenávist?

My takovou zkušenost nemáme, ale nedávno se Fany zúčastnil jedné kuchařské soutěže na nejmenované platformě. Soutěžící jsou tam představováni už v neděli, tedy den předtím, než se pořad začne vysílat. Tolik nenávistných komentářů jsme tedy skutečně nečekali.

Šlo o pořad Prostřeno, který vysílá televize Prima….

Ano. Nikdo v komentářích neřešil, jak a co Fany vaří. Objevovaly se pouze vulgarismy a narážky na to, že je gay, řiťopich, buzna a homokláda. Člověk se podivuje nad tím, jestli si někdo zaslouží takovou vlnu nenávisti jen proto, že žije s mužem. Dokázal bych snad ještě pochopit, kdyby to bylo na konci relace, kdy pořad končí. Ale on ještě nebyl na kameře ani minutu a už byl terčem nenávisti.

Desítky slovenských poslanců nedávno hlasovaly proti vyvěšování duhové vlajky, v Česku se dlouhé roky táhnou spory o manželství pro všechny, které je pro část politiků stále neprůchozí. Myslíte, že právě někteří politici nastavují nenávistnou agendu, nebo jsou pouze odrazem naší společnosti?

Politici by rozhodně měli být zodpovědní za to, co říkají. Pokud vysoce postavený politik, který má mediální pozornost, něco řekne, spousta lidí má pocit, že to musí být pravda. A takové, s prominutím, hovadiny cpou lidem do hlavy. Z té masáže informací pak roste nenávist.

Jak moc je pro vás důležitá otázka manželství pro všechny?

Poslední dobou to řešíme čím dál víc. Koupili jsme nemovitost, právně jsme zvládli vyřešit banku a pojišťovnu, ale pokud by jeden z nás zemřel, není možné dědit. Takže nám nezbývá než doufat, že naše rodiny budou respektovat rozhodnutí a nebudou si nárokovat nemovitosti pro sebe.

close František Menclík a Jiří Kopecký na instagramu vystupují jako Buzny v akci. info Zdroj: Zdroj: Jiří Kopecký a František Menclík zoom_in František Menclík a Jiří Kopecký na instagramu vystupují jako Buzny v akci.

Nejde ale jen o otázku dědictví, jsou tu i další náležitosti, na které registrovaní partneři nemají nárok.

Jistě. Děti, které nemohou mít v papírech dva tatínky. A nebudeme ani zmiňovat, že nám nikdo nesdělí informace v případě, že bude jeden z nás třeba v kómatu. Je to hrozná představa.

Obrací se na vás někteří mladí lidé před coming outem?

Už se nám párkrát stalo, že nám někdo napsal, nebo se na nás osobně obrátil. Tyhle situace nechávám na Fanym. I já jsem díky němu doma řekl, jak to vlastně je. Fany je takový malý guru (usmívá se).

A co v takových chvílích poradit mladému člověku, který se chystá jít s pravdou ven?

Bohužel na to není žádná univerzální příručka. Každý máme odlišná rodinná zázemí a jiné životy. Ale tady se dostáváme k základní otázce. Proč by se měl jakýkoliv člověk bát říct, kdo ho přitahuje? Heterosexuál přece nechodí za rodiči s tím, že má rád opačné pohlaví.

Společnost ale předpokládá, že nás přitahuje opačné pohlaví.

No a jsou tu lidi, kteří mají rádi stejné pohlaví. Tak to je. Co je na tom tak nepochopitelného? Člověk si to nevybere, není to jako v obchodě, abych si řekl, že se mi líbí tohle, tak si to vezmu. Lidé se s tím rodí, společnost je limituje a my si pak spoustu let třídíme myšlenky a říkáme si, co by bylo nejlepší pro společnost a co pro nás. Proč by tohle mělo být břímě jen homosexuálů. Ať si to heterosexuálové schválně zkusí.