Související vpravo…

Co je nového na hlavním vlakovém nádraží? Alespoň pro stovky cestujících, kteří je dennodenně využívají, téměř nic. V závěru letošního května byla sice budova uznána kulturní památkou a „za pět minut dvanáct“ unikla plánované demolici, tím ovšem tahanice o chátrající objekt zdaleka neskončily. České dráhy, vlastník nádraží, podaly postupně hned tři odvolání proti rozhodnutí ministerstva kultury. A dosáhly částečně svého, protože ani na konci listopadu není květnový ortel stále pravomocný.

Včera odstartovalo další řízení

Tiskový mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar byl včera ve svém vyjádření stručný. „Pravomocné rozhodutí stále nepadlo a řízení nadále pokračuje,“ připomněl skutečnost, ža ani rozhodnutí z 12. listopadu, které vyhovělo námitkám Českých drah a rozhodnutí o prohlášení nádraží za památku zrušilo, ještě nemusí znamenat obrat. Vše ukáže až další kolo řízení.

Pro Martina Kadrmana, předsedu sdružení Nádraží nedáme!, jež usiluje o záchranu a následnou rekonstrukci budovy, je listopadový vývoj událostí nepříznivý. Včera pro Deník označil situaci posledního půlroku za patovou a připustil, že od květnového prohlášení nádraží za památku, které pečetil svým podpisem nyní již bývalý ministr kultury Václav Jehlička, se příliš neudálo. „Pevně ale věřím, že ministerstvo kultury už neudělá žádnou z procesních chyb, které využil vlastník k průběžným odvoláním. Demolice objektu se samozřejmě stále obáváme, prohlášení za kulturní památku je jediná jistota, že ke zbourání budovy nedojde,“ odpověděl na otázku, zda ještě stále hrozí nádraží jeho původně plánovaný osud.

Riziko? Nová trať se starým nádražím

Že se do historického objektu jeho vlastníkovi investovat nechce, opět potvrdil v pátek Milan Matzenauer, náměstek generálního ředitele Českých drah pro správu majetku. Kvůli celodenním jednáním v Olomouci a z nich plynoucí časové zaneprázdněnosti pouze zopakoval své srpnové vyjádření o ekonomické neudržitelnosti objektu, jež doplnil slovy: „Mělo by se to zbourat.“
Takový scénář občanské sdružení ústy svého předsedy jednoznačně odmítá. „Stejně tak jsme si vědomi posunu rozhodnutí, jasno mělo být do konce roku, dnes se to posouvá minimálně na jaro,“ připustil Martin Kadrman a pokračoval: „Je otázka, jak dlouho bude ministerstvo dopravy čekat, kdy vydá pokyn SŽDC k přepracování projektové dokumentace.“

Jak by jednou mohlo vypadat v Ústí cestování vlakem, pokud zůstane původní nádraží „naživu“? Podle Kadrmana existují dvě možnosti, první se brání: „Hrozí totiž pouhé propojení budovy v nynějším stavu, která by se neužívala, s novou tratí. Občané by jen nastupovali do vlaku, bez možnosti koupit si jízdenku. My nadále usilujeme, aby budova byla zahrnuta do modernizačního plánu.“

JAN POKORNÝ