Podle odborníků z nich má mnoho lidí vážnou obavu. Stačí jen, když jsou ve stejné místnosti, kde je počítač, a začne se jich zmocňovat panika. Srdce jim přestává bít pravidelně, mají pocit, jako by nemohli dýchat a dostávají závratě. Tato fóbie bude jistě vážným problémem na školách a kolejích, kde se instalují počítače do každého pokoje („Ještě to tu je?“ „Ano.“ „Brrrr, nemohu spát v jednom pokoji s tou potvorou, co na mne pořád zírá.“).
Jeden terapeut řekl, že se tito lidé bojí selhání. Bojí se, že až si sednou za klávesnici a podívají se na obrazovku, buď omdlí, nebo jim vynechá paměť. Je to logické? Není. Logická není žádná fobie. Jsou to naprosto iracionální a přesto velice skutečné obavy. Připomíná mi to jinou fóbii - strach z názorů a činů jiných lidí. Protože máme strach, co by máma, táta, sestra nebo náš nejlepší přítel, partner mohl říci, uděláme cokoliv, jen aby byli spokojení.
Jak moc nás ovládají jiní lidé, že se chováme, jako kdyby náš osud a dobro záleželo na tom, zda si to nerozházíme s nimi? Buďme svými!

ERWIN KUKUCZKA