Kromě otázek, zda stavba rotundu zastiňuje a jestli se do jejího okolí hodí, padla i otázka, zda je vůbec v souladu se zákonem. Stavební povolení zpochybnil Martin Kadrman, viceprezident Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví. „S našimi právníky jsme zjistili, že stavební povolení nikdy nemělo vejít v platnost, bylo vydáno nezákonně," uvedl.

Právě na jeho pomoc vsadil petiční výbor, který vytvořili odpůrci stavby. Jejich petici během čtrnácti dní podepsalo přes 1600 lidí. Pár desítek z nich zavítalo na pondělní shromáždění před radnicí, odkud menší skupina vyrazila na jednání zastupitelstva.

Zastupitel Milan Mikolecký toto téma navrhl jako samostatný bod jednání, návrh ale neprošel. Odpůrci dostali prostor v diskuzi a jejich snaha nevyšla naprázdno. Slova starosty Jaroslava Zedníka, že ze stavby „není nadšenej", nebyla jejich jediným úspěchem. Přislíbil také pokácení túje, která rotundu zakrývá. Zastupitelé navíc přijali usnesení, v němž radě města doporučují, aby zvážila podání žádosti o obnovu stavebního řízení.

OBNOVÍ ŘÍZENÍ?
Předkladatelé návrhu se zavázali podložit svou žádost konkrétními důvody. „Je to asi poslední možnost, kdy s tím něco udělat jde," apelovala na veřejnost Dana Svatošová z petičního výboru a Martin Kadrman ji doplnil: „Poslední šancí je podání žádosti o obnovu řízení, a to do tří let od nabytí právní moci stavebního rozhodnutí, což uplyne 19. října." Petičníci žádost podali v úterý. Dnes se má navíc jeden z nich, Petr Kulička, zúčastnit dalšího jednání na radnici.

Otázek, které se v souvislosti s přestavbou domku řeší, je mnoho. Kromě vizuální stránky ale odpůrci poukazují také na konkrétní pochybení, jako je nesplnění povinnosti provést záchranný archeologický průzkum.

Do popředí se dostalo také budoucí užívání stavby. Vedoucí stavebního odboru Jiří Maleček zdůraznil, že má jít o rodinný dům se třemi bytovými jednotkami. Investoři ale prezentují i využití pro veřejnost. Na rozpor pro Deník reagovala Helena Johnová: „Máme stavební povolení na rodinný dům se třemi bytovými jednotkami a společenským zázemím. Chceme, aby bylo otevřeno i pro veřejnost, a takto to bylo prezentováno i ve stavebním řízení. Obyvatelé chtějí část domu otevřít veřejnosti, třeba návštěvníkům rotundy."

STRACH A FÁMY
Helena Johnová, která je také pastorační asistentkou českotřebovské římskokatolické farnosti, se domnívá, že za odporem veřejnosti je především strach z využití objektu. Tím si vysvětluje i fámy, které městem kolují. Lidé spekulují o odvykacím zařízení nebo ubytovávání imigrantů…

„To, co chceme, tam v podstatě fungovalo dávno, jen ve špatných podmínkách," uklidňuje veřejnost Johnová. Záměr podpořil například David Smyčka nebo Karel Tomeš, který nevidí důvod ani ke kritice vizuální podoby domu. „Vlastním po dědovi betlém s chaloupkami u kostelíčka. Jsou v něm, jak tam byly dřív, to byl skanzen, ale teď jsou dvě třetiny zbourané. Nemůžeme se tedy bavit o tom, že se tam něco narušuje. Neustoupil bych ani o krok. Nechápu, co se lidi tak ježí," uvedl na zastupitelstvu.