Nejde o střílení nebo chytání hlodavců do pastí. Krajský úřad v Pardubicích povolil výjimku ze zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje bobra evropského,která je určena zejména pro správce vodních toků, zemědělce nebo uživatele rybníků. Ti mohou v jasně určeném časovém období likvidovat bobří sídla, což jsou podzemní nory polohrady, hrady a hráze. Ovšem jsou povinni to nahlásit.

"Nejsilnější populace bobra evropského jsou v současné době zaznamenávány ve východní části Pardubického kraje, a to v pásu Lanškroun – Moravská Třebová – Jevíčko. Poměrně silná populace existuje i v okolí Poličky a relativně nedávno byl bobry osídlen i úsek Tiché Orlice od Chocně po hranici kraje. V současné době však již v rámci Pardubického kraje nelze vyloučit výskyt bobra v žádném regionu. Pobytové stopy byly potvrzeny například v blízkosti Chrudimě, přímo v Pardubicích i nedaleko Přelouče," řekl Deníku mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták.

Bobr evropský
Bobrů stále přibývá. Vědci z Brna vyladili recepty na jejich maso

Povodí Labe nemusí v Pardubickém kraji proti bobří populaci výrazně zasahovat. "Ano, nacházíme okusy stromů zejména na Tiché Orlici, žádné větší problémy narozdíl od jiných krajů ale nejsou," potvrdila mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.

Bobr evropský je původním druhem a běžnou součástí naší přírody. V 18. a 19. století mu hrozilo úplné vyhubení, ale postupně se do naší přírody navrátil a nyní je přísně chráněný. Bobří populace roste celorepublikově a Pardubický kraj není výjimkou. Ovšem velcí hlodavci dokážou nadělat spoustu škod.

Podstatně je na tom hůře řeka Morava, která protéká i částí Pardubického kraje. Třeba v Žichlínku na Orlickoústecku bobři působí škody na polích, údajně podhrabávají železniční trať a kácejí stromy, které potom působí záplavy.

"Jsou vidět zejména na poldrech a v řece, pár jich bylo přejetých vlakem na kolejích - sám jsem jednoho viděl. Na zaplavených územích působí u nás spoustu škod. Abych byl upřímný - měli bychom chránit ohrožené druhy, ale nesmí se to přehánět. Je to stejné jako s vlky. Ale to je čistě můj osobní názor," řekl Deníku Ondřej Skalický, předseda Myslivckého sdružení Žichlínek.

Podle sdělení mluvčího Správy železnic Dušana Gavendy mohou bobři v ojedinělých případech přispět k pádu stromu v blízkosti trati. "S tím jsme se setkali například poblíž Chornic. U Žichlínku pak Správa železnic za poslední dekádu zaznamenala pár případů, kdy si bobři postavili hráz na potoce a tím docházelo i k zaplavení příkopů podél trati. Tyto situace jsme řešili, abychom předešli případným změnám vlastností náspu trati kvůli změně vodních poměrů," uvedl Gavenda.

Vranka spatřila světlo světa v sobotu 3. února o půl druhé ráno.
Vítej, Parioto! Slatiňanský hřebčín se pyšní novým přírůstkem. Je to klisnička

"Nejsme pro odstřel, ale nemáme radost z toho, když bobři začnou řádit," připustil tiskový mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. Je pravda, že zvlášť chráněný hlodavec stavbou hrází zadržuje vodu v krajině. Ale zároveň ohrožuje člověka možným pádem stromů na zem.

"Bobři si staví nory v protipovodňových stavbách, a to je špatně. Proto při budování hrází používáme kari sítě, pod které se nepodhrabou. Také okusují mladé stromky hned po výsadbě, takže je musíme oplocovat anebo stříkat protiokusovým sprejem. Na našich pozemcích nejde o obrovské škody, výrazně zasahovat do biotopu nechceme a ani nesmíme, ale území, a to zejména ta zabydlená, kontrolovat musíme. Třeba soukromé zahrádky poskytují bobrům celodenní raut a právě tam jejich činnost může ohrozit majetek nebo dokonce zdraví obyvatel," dodal mluvčí.

Bobr evropský nejčastěji obývá toky s dobře rozvinutými břehovými porosty vrb a topolů. Přednost dává pomalu tekoucím až stojatým vodám s dostatečnou hloubkou a omezeným kolísáním hladiny (rybníky, větší odstavená říční ramena, mlýnské náhony se stabilizovanou hladinou vody, zdrže nad jezy, jezera po těžbě štěrkopísku). Bobr je býložravec, konzumující především mladé větve dřevin (topoly, vrby, jasan, olše). Kácení dřevin je nejintenzivnější během podzimních a zimních měsíců. Při kácení preferuje dřeviny o průměru do 20 cm. V letním období jsou hlavní složkou potravy byliny. Bobři obývají nory, které hrabou v březích vodních toků či nádrží. Na malých mělkých tocích staví hráze, čímž zvyšují hladinu vody, aby byly východy z nor nebo hradů bezpečné. Bobři žijí v párech, které obhajují teritorium (na vodních tocích mívá délku od několika set metrů asi do 2 km). Převažuje soumračná a noční aktivita. Mláďata se rodí v dubnu až srpnu, v jednom vrhu jich je 2 - 5.
Zdroj: Krajský úřad v Pardubicích