Šestašedesát tun vážící Ventilovka spotřebuje za provozní den na Králickém Sněžníku okolo tří tun černého uhlí a zhruba 10 kubíků vody. „Jezdíme dnes pouze na černé uhlí, a to z protipožárních důvodů, protože s hnědým uhlím by docházelo k většímu úletu jisker a hrozilo by nebezpečí vzniku požáru,“ vysvětluje strojvedoucí na jedné ze zastávek.

Mašina má delší pauzu na Dolní Lipce, kde je potřeba z vodárenské věže doplnit potřebnou vodu. Teprve potom se může jet dál. „Tak co, pane průvodčí, kdy odjíždíme?“ ptá se jednoho z osmi průvodčí mladá žena v dobovém oblečení. „Jakmile padne zelená, jedeme!“ hlásí průvodčí. Vlak se pomalu rozjíždí, z komínu se hulí a před přejezdem lokomotiva zahouká. „Huhú,“ ozývá se hned o několika dětí, které jsou celou cestu nalepené na oknech historických vagónů.

Parní lokomotiva 431.032 Ventilovka

Byla vyrobena na přelomu let 1926 a 1927 rakousko-uherskou společností St.E.G. - Landesbefugte Maschinenfabrik der privilegierten Österreichisch-Ungarischen Staatseisenbahn-Gesellschaft pod výrobním číslem 4779. Výrobní číslo původního kotle se zatím nepodařilo vypátrat. Do provozu byla uvedena v roce 1927 pod označením dopravce BBÖ 378.60 (Zdroj: Pardubický kraj)

Když se vlak opět rozjede, dosahuje rychlosti až 60 kilometrů v hodině. Po pár minutách jízdy malebnou krajinou ale následuje další zastávka. „Nastupujete do dělnického vozu, třetí třída,“ upozorňuje další průvodčí rodinku, která přistupuje v Jablonném nad Orlicí.

Vůz je uvnitř oproti ostatním více zašlý a není tolik zdobený. Obsahuje dlouhé dřevěné lavice, na nichž sedí natěsnaní lidé, kus před ním je o něco luxusnější vagón – v každém kupé se nachází polstrované sedačky plné polštářů. Cestující si užívají pohodlí a luxusu. Nemají to navíc daleko ani do jídelního vozu, který byl vytvořen z vozu zavazadlového a němž se dokonce točí pivo. Na konci soupravy je zase zařazen kávový vůz. Cestujícím zkrátka nic nechybí, ani toaleta ne. Avšak ta se smí používat jedině mimo zastávku. „Přistoupili? Kontrola jízdenek,“ hlásí průvodčí, která lidem prodává dobové jízdenky, které jim zároveň hned označí kleštičkami. Na všechny průvodčí dohlíží vlakvedoucí. „Ten odpovídá za celou soupravu, spočítá bržděnku, přivěsí, odvěsí, zkontroluje brzy a celkový stav soupravy uvnitř,“ vysvětluje vlakvedoucí Miroslav Kadlík, který v každé stanici musí vystoupit a dát povel, že se může jet dál.

Výstava mapuje 150 let od založení hasičů v Ústí nad Orlicí.
Unikátní výstava připomíná 150 let od založení hasičů v Ústí nad Orlicí

Z Ústí nad Orlicí do Hanušovic táhnou vlakovou soupravu hned dvě lokomotivy, které poskytlo Muzeum starých strojů v Žamberku. Vpředu je Ventilovka, za ní je zařazená parní lokomotiva přezdívaná Němka z roku 1944, kterou budou lidé vídat na stejných kolejích téměř každý prázdninový víkend. Ventilovka se znovu projede 10. července. „Ventilovka je atypická tím, že má ventilový rozvod místo šoupátek, která mají ostatní parní lokomotivy. Tahle má ventily podobně jako automobilový motor,“ upřesnil Pašek.

Parní lokomotivy vyrazí na trať opět příští víkend. Veškeré informace včetně jízdních řádů lidé naleznou na stránce https://www.pardubickykraj.cz/historicke-vlaky.

Parní lokomotiva 555.0153 Němka

Lokomotiva byla vyrobena v roce 1944 ve Floridsdorfu v Rakousku pod výrobním číslem 16968,  BR 52.7620. Po válce zůstala v Československu jako válečná kořist. V roce 1960 byla prodána do Jugoslávie do uhelných dolů Kreka, kde pracovala až do roku 1990. Mezi říjnem 2001 a listopadem 2002 prošla generální opravou v dílnách ŽOS České Velenice. V loňském roce skončila způsobilost kotle a bylo nutné vykonat další hlavní opravu kotle. Majitel společnost KHKD by lokomotivu z finančních důvodů dále neprovozovala a stroj by se tak zařadil mezi mnohé odstavené parní lokomotivy v ČR bez brzké vyhlídky na opětovné zprovoznění a právě navázaná úzká spolupráce mezi Muzeem starých strojů a majitelem lokomotivy společností Hekrules KHKD umožnila lokomotivě prodloužit život o další etapu.

Lokomotiva má výkon 1178Kw – cca 1600 koní a maximální rychlost 80km/hod její výkon parního stroje a pohotovostní hmotnost s tendrem 145t z ní dělá jednu největších a nejvýkonnějších parních lokomotiv u bývalých ČSD. (Zdroj: Pardubický kraj)