Českotřebovská společnost Korado, celosvětově úspěšný výrobce radiátorů s takřka dvoumiliardovým obratem, která vilu získala privatizací bývalého státního podniku Koventa, poslala památkově cenou stavbu k zemi. Vysloužila si tím kritiku tvůrců dokumentární cyklu Šumná města architekta Davida Vávry a režiséra Radovana Lipuse, i českotřebovské veřejnosti. „Bestia triumphans! Ozdobou města mohla být a naděje tu byla půvabná Zedníkova vila. Bohužel nebude,“ okomentovali demolici výjimečné funcionalistické stavby Vávra s Lipusem.

Spolu s firmou Korado, která nechala Zedníkovu vilu třicet let chátrat, se kritika snesla i na českotřebovskou radnici. Na jaře, kdy Korado požádalo o vydání demoličního výměru, to totiž chvíli vypadalo, že se vilu podaří zachránit. Ukázalo se však, že kromě místostarosty Josefa Kopeckého, nebyl nikdo z města ochotný pro záchranu architektonické památky hnout prstem. Vše, jak už to bývá, zkrachovalo na penězích a zřejmě i neochotě vlastníka, vilu prodat. Starostka Magdaléna Peterková je přesvědčena, že pokud měla Zedníkova vila pro město historický význam a byla cennou památkou, usilovalo by se o její zachování o mnoho let dříve.

Za poslední dobu to není jediný případ, kdy město v ochraně historického dědictví selhává. Vloni na podzim dostala zásah na solar další Vanického nepřehlédnutelná stavba, městský bytový dům, kterému místní, pro nezaměnitelnou fasádu z režných cihel, neřeknou jinak než Červeňák. Společnost Teza, stoprocentně vlastněná městem, při zateplování budovy přemalovala cihelnou fasádu na bílo. Práce navíc prováděla bez stavebního povolení. Situaci se podařilo zachránit, část cihelné fasády už ale pod zateplením zmizela. A není to jediný příklad.

Přestože se po loňských komunálních volbách na českotřebovské radnici po šestnácti letech vyměnilo vedení, postoj k historickému dědictví zůstal, až na čestné výjimky, stejný. Pláč nad koncem perly českotřebovského funcionalismu na tom nic nezmění, Zedníkovu vilu z popela nevzkřísí. Nicméně pro ty, kteří s plíživou asanací památkového fondu města nesouhlasí, je poučením, že příště musejí být o krok napřed.