V sobotním odpoledni si tu 73. výročí příchodu paraskupiny Barium do Žamberka připomnělo zhruba sto třicet lidí.

Paraskupina Barium byla jedna z nejúspěšnějších paraskupin vyslaných za druhé světové války z Velké Británie. Měla tři členy - velitelem byl nadporučík dělostřelectva Josef Šandera, spolu s ním v paraskupině byl radiotelegrafista četař Josef Žižka a dešifrant četař Tomáš Býček a organizoval jej zpravodajský odbor exilového ministerstva národní obrany. „Jejich úkolem bylo znovunavázání spojení s domácím odbojem a předávání zpravodajských informací do Londýna. Pro tento úkol byli vybaveni vysílačkami Marta a Zlata,“ připomněl při svém projevu na vzpomínkovém aktu starosta Žamberka Jiří Dytrt a pokračoval: „Dalším úkolem bylo vytvoření ozbrojené skupiny, která by otevřeným bojem zahájila povstání.“ Organizační centrum bylo v Hradci Králové, členové využívali úkrytu u několika rodin. Josefu Šanderovi se pak podařilo najít útočiště v rodině Vachkových a spojence v osobě Václava Vachka, který byl v té době strojmistrem hradeckého železničního depa. Pomáhal nejen získávat a dodávat zpravodajské informace, ale spolupracoval i při vytváření odbojové organizace a přípravě povstání.

To se mu nakonec stalo osudným. V noci na 3. října 1944 začala zatýkací akce gestapa a mezi prvními zatčenými byl i Vachek. Trojici Baria se podařilo gestapu uprchnout, Vachek byl ale při výslechu na hradeckém gestapu ubit k smrti. Barium tak hledala další útočiště a díky členovi Obrany národa Františku Markalousovi to byl právě Žamberk, kam vedly jejich další kroky. „A tak 6. října 1944 v pozdních večerních hodinách přijíždí na žamberské náměstí nákladní automobil, na kterém v doprovodu por. Josefa Hýbla - Brodeckého je i Josef Šandera s vysílačkou Marta. Díky statečnosti Rudolfa Žabky, jeho manželky Boženy a syna Ladislava v Žamberku-Polsku našel Velký Josef a o dva dny později i Malý Josef svoje bezpečné útočiště. Již 9. října 1944 odtud vysílačka Marta odeslala další depeši,“ píše se v historii paraskupiny.

Šandera se Žižkou v Žamberku působili až do 16. ledna, kdy dům v ranních hodinách obklíčilo na třicet gestapáků. „Vzdejte se, nebo dům vypálíme,“ vyhrožovali tehdy. Josef Šandera se v bezvýchodné situaci střelil pistolí do hlavy, rána ale nebyla smrtelná. Gestapo jej převezlo do nemocnice, kde byl operován. Po falešným jménem František Drbola pak v nemocnici zemřel 9. března téhož roku, aniž cokoliv Němcům prozradil. Moc toho nezískali ani od Josefa Žižky, ten se sice vzdal, ale o dva dny později se ve vězení v Praze oběsil, aby jej Němci nemohli použít k rádiové protihře. Rudolf Žabka s manželkou byli po výsleších v Hradci Králové převezeni do Malé pevnosti v Terezíně, odkud se již živí neměli vrátit, ale štěstí je neopustilo. Syn Ladislav při zmatcích s odvozem postřeleného Josefa Šandery uprchl a skrýval se až do konce války.

„Hrdinství může mít mnoho podob, každý si pod ním představujeme něco odlišného. Může jít o záchranu lidského života, ale i úplně jiný statečný čin. Příběh paraskupiny Barium je příběhem neobyčejného hrdinství a odvahy,“ konstatoval Jiří Dytrt a dodal, že právě každoroční vzpomínkový akt je způsobem, jak neupadne v zapomnění.

Zkoumání historie ale přináší stále nové úhly pohledu. Jak na vzpomínkovém aktu uvedl badatel a historik Vladislav Severin, zhodnocování materiálů z archivů ukazuje, že paraskupina Barium dosáhla několika prvenství. Předně byla nejúspěšnější paraskupinou, co se týče zpravodajské činnosti, další prvenství jí patří v přesnosti přistání. Povedlo se jí totiž přistát nejblíže místu plánovaného seskoku, a to ze všech paraskupin, které byly na naše území vyslány. „Paraskupina Barium také postoupila v přípravě povstání do závěrečného stadia, kdy jedině tím, že nebyly dodány zbraně a nebyla vhodná vojenská příležitost, toto povstání nevypuklo,“ popsal třetí z prvenství Vladislav Severin a dodal, že právě tím se tato paraskupina od ostatních odlišuje.

Jak už bylo řečeno, letos si zhruba 130 lidí připomnělo 73. výročí příchodu skupiny do Žamberka. Barium se ale připomíná i na jiných místech republiky, ve Vejprnicích má svou pamětní desku od října 2013 i rodák ze západočeské obce Josef Žižka, kterému se říkalo „malý Josef“. „Velký Josef“, tedy Josef Šandera má svou bustu čerstvě v Hradci Králové, 11. listopadu loňského roku byla odhalena v centru Hradce Králové, v parku U Koruny.