V minulých dobách patřil mezi nejvýznamnější hostince v Chocni bezesporu Panský dům (dnešní Jungmannova ulice čp. 137, naproti radnici).

Z archivních pramenů víme, že byl odnepaměti vrchnostenským hostincem. Jeho historie sahá až do 18. století, kdy hostinec v roce 1712 koupil majitel choceňského panství Norbert Oktavián hrabě Kinský od měšťana Marka Světelského (dříve zde stávala dědičná rychta). Od té doby se traduje název „Panský dům“. Tehdy se jednalo o patrovou kamennou budovu o jedné světnici v přízemí a v patře, se dvěma pivními sklepy a dřevěnými maštalemi.

Z této budovy vyšel oheň dne 22. listopadu 1725, který zavinila služka v „Panském domě“, když šla večer se svíčkou do stodoly pro slámu. Velkému požáru nakonec podlehlo 33 domů a 29 stodol (fara i kostel vyhořely do základů). Aby se předešlo dalším požárům, přikázal majitel panství kníže Štěpán Kinský, aby se v Chocni stavěly domy z kamene, v řadách, oddělené požárními štíty.

V roce 1843 proběhla rekonstrukce objektu za cenu 4 000 zlatých. Nad vstupním vchodem do „Panského domu“ umístili kamenný znak knížat Kinských. Dole byly zřízeny hostinské místnosti a nájemcův byt; v patře vybudován taneční sál a pět hostinských pokojů, které byly vytápěny kachlovými kamny.

Dobový inzerát, Panský dům, Národní listy z 1. října 1869, Foto: Orlické muzeum ChoceňDobový inzerát, Panský dům, Národní listy z 1. října 1869, Foto: Orlické muzeum ChoceňZdroj: Deník/Karolína Velšová

Panský dům byl po této renovaci pronajat Josefu Spiegelovi, který si poté v roce 1847 nechal postavit vlastní hotel u choceňského nádraží. Poté se tu vystřídalo několik majitelů a posledním dlouhodobým nájemcem byl Josef Havlíček s rodinou, který si od Kinských pronajal tento hostinec dokonce 5krát za sebou a ve funkci hostinského tu strávil 30 roků (v letech 1889 až 1919). Vedle řádného placení nájmu či údržby objektu musel brát pivo výhradně z knížecího pivovaru. V té době „Panský dům“ představoval opravdový kulturní stánek a byl zde soustředěn tehdejší společenský život Chocně. Místní sál byl zdejší „dvoranou“, pořádaly se tu větší plesy, koncerty, ochotníci a kočovné společnosti zde hráli divadlo.

Po vzniku samostatného Československa byl „Panský dům“ pronajat na podzim roku 1919 za nepatrný nájem „Sokolu“, který tu ustanovil nového hostinského Theodora Faltyse. V roce 1920 majitel panství Oldřich Ferdinand Kinský daroval „Panský dům“ s přilehlou zahradou a hospodářskými budovami choceňskému Sokolu.

V období první republiky se tento restaurační objekt nazýval Hotel Sokolovny „Panský dům“ a hoteliérem tu byl Ladislav Teuber. V té době se podnik chlubil prvotřídní kuchyní s čepovaným plzeňským a choceňským pivem, autogarážemi a domovníkem hotelu, který na hosty čekal přímo u vlaku na nádraží; počet ubytovacích pokojů se rozšířil na dvanáct. 

Ve druhé polovině 20. století se hospoda „Panský dům“ stávala vyhledávaným restauračním zařízením nejenom pro místní obyvatele.

Mgr. Michal Hofman