Vznikne tam multifunkční sportoviště s tribunou a umělým povrchem, které bude sloužit pro basketbal, fotbal nebo badminton, v zimě jako kluziště. Sportoviště doplní i kůlové hřiště a běžecká dráha.

Projekt za necelých 44 milionů korun počítá i s kioskem, poblíž kterého vznikne posezení pro odpočinek. V lokalitě bude vysazeno devadesát nových stromů - platany, jasany, lípy, duby, javory, okrasné třešně a višně, dále křoviny a trvalky. Novou podobu prostoru mezi Domovem pro seniory Ledax a budovou bývalých dragounských kasáren navrhli architekti Barbora Srpková a Martin Lukáč, kteří vyhráli architektonicko-urbanistickou soutěž.

„Lokalita konečně ožije a lidé budou mít další prostor, kde si budou moci zasportovat a setkávat se,“ těší místostarostu města Martina Krejzu. Revitalizace území bývalých kasáren má být dokončena v květnu příštího roku.

Sovětská pozemní armáda se usadila ve Vysokém Mýtě v říjnu 1968. Zabrala nejen kasárna, ale i značnou část města, pro její potřeby bylo například vystavěno celé nové sídliště. Někteří místní soudí, že v některých letech mohlo ve Vysoké Mýtě a okolí žít i více než deset tisíc ruských vojáků a jejich rodinných příslušníků. Další odhady mluví o šesti tisících.

Odsun okupační armády odstartovala ve Vysoké Mýtě v únoru 1990 masová demonstrace, poslední vojáci odešli v červnu téhož roku. Po Rusech zůstalo „vybydlené“ území, ekologická spoušť.

close Revitalizace území bývalých kasáren bude město stát necelých 44 milionů korun. Dokončena bude v květnu příštího roku.Foto: Městský úřad V. Mýto info Zdroj: Deník/Dana Pokorná zoom_in Revitalizace území bývalých kasáren bude město stát necelých 44 milionů korun. Dokončena bude v květnu příštího roku.Foto: Městský úřad V. Mýto

„Byl to jeden velký nepořádek, holé zdi, rozbitá okna, co šlo, to si z vnitřního vybavení odmontovali a odvezli,“ popisuje stav kasárenských objektů těsně po odchodu Rusů ředitel vysokomýtského Regionálního muzea Jiří Junek s tím, že na místě zůstala obrovská ekologická zátěž.

"Střelnice se musela vyčistit od munice, posádka měla velké skladové zásoby pohonných hmot, takže na některých místech byla poměrně výrazně kontaminovaná půda,“ dodává.

Kasárenské objekty a území zabrané jako vojenský prostor postupně procházely v uplynulých třiceti letech obnovou a byly začleňovány do života Vysokého Mýta. Již čistě civilního, vojáci se sem už nevrátili, ačkoliv vojenská posádka zde měla tradici sahající až do dob Rakouska-Uherska.

Pobyt a odchod okupačních vojsk si ve Vysokém Mýtě připomněli už výstavou nebo rekonstrukcí protestního pochodu. Ačkoliv Rusové žili ve městě dlouhých dvaadvacet let, v archivech zas tak moc fotografických památek není. 

„Sovětská armáda se fotit nesměla, lidé měli strach. Máme doložené případy, že problém mohl nastat i při běžném civilním focení. Například jeden pán si na polní cestě fotil svého psa a nevšiml si, že vzadu jede sovětská kolona. Najednou se od ní odpojil gazík, přijel až k němu a musel odevzdat kinofilm. Nebylo jednoduché něco nafotit. Obecně těch fotek od roku 1968 do roku 1989 je málo a jsou vzácné,“ podotýká ředitel Regionálního muzea. 

Zdroje sice jsou, ale ne na české straně. „Bývalí vojáci, kteří sloužili v Československu nebo ve východním Německu, mají svá fóra, na kterých se sdružují. Objevují se na nich i velmi zajímavé fotografie, které tady pořídili. Jsou ale v malém rozlišení a jejich majitelé s námi nechtějí moc komunikovat, protože nelibě nesou, že jim říkáme okupanti. Získali jsme však i docela zajímavé fotografie od bývalých příslušníků sovětské armády, kteří tu zůstali,“ dodává Junek.