Pardubický kraj – Šestiletý Jirka vyrůstá v pěstounské rodině. Když mu byly dva roky, musel kvůli neutěšené rodinné situaci odejít od vlastních rodičů. Dokud byli matka s otcem spolu, občas se s Jiříkem vídali, ale poté se rozešli a o kontakt s Jirkou přestali mít zájem. Jirka rostl a na své biologické rodiče se začal pěstounů čím dál častěji ptát, hlavně na tátu.
Díky mravenčí práci sociálních pracovnic z neziskové organizace Amalthea se podařilo přes sociální síť Jirkova otce najít a kontaktovat. Jirka se zatím s tátou neviděl, ale když si jde ráno do lednice pro mléko, mrká na něj barevný pohled, který před pár dny našel ve schránce… Je od táty.
Každé dítě má mámu a tátu. A děti v náhradní rodinné péči dokonce dvakrát. Porozumět tomu, proč nevyrůstám doma s vlastními rodiči, a co se v minulosti stalo, je složité. Pro vývoj dítěte je to však zásadní. Je to celoživotní téma, se kterým se musí vyrovnávat a tento „vnitřní boj" se navenek projevuje i výchovnými a vývojovými problémy.
Dítě vyrůstající v náhradní rodině se od ostatních dětí často odlišuje svým životním příběhem, leckdy i traumatickou zkušeností z raného dětství. Takové dítě mívá potíže s navazováním vztahů s blízkou osobou, problémy s identitou a sebepřijetím.
V rámci projektu „Mám dvě mámy a dva táty", který běží od ledna 2016, pomáhá Amalthea dětem, které hledají své biologické rodiče, chtějí je poznat a potkávat, nebo naopak cítí nejistotu z příliš častých kontaktů s rodiči a neví, kam vlastně patří. Posiluje vztah dětí k pěstounům a zároveň spolupráci pěstounů a rodičů, kterou dítě zažije, a která přinese dítěti klid a bezpečí. Cílem projektu je podpora dětí v přijetí jejich životního příběhu, to znamená, že dítě dokáže mluvit s náhradními rodiči a sociálním pracovníkem o tom, co se v jeho životě stalo.
Projekt „Mám dvě mámy a dva táty" je finančně podpořen ze sbírky Pomozte dětem organizované Českou televizí a Nadací rozvoje občanské společnosti".
Hana Slezáková Kadlecová