Některé domovy seniorů v kraji už se začaly na klienty s touto diagnózou zaměřovat. Patří mezi ně například Domov důchodců v Ústí nad Orlicí, který nabízí službu domov se zvláštním režimem, kterou poskytuje osobám od 45 let věku, které trpí Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence. Kapacita služby je padesát lůžek.

Další odborná zařízení sázejí na pravidelnou kvalifikovanou zdravotní péči v domácím prostředí: například nedávno otevřená Senior Rezidence v Chrudimi nebo Lůžkové a sociální centrum pro seniory o.p.s., taktéž v Chrudimi.

Domov seniorů Drachtinka v Hlinsku jde ještě dál – pořádá v polovině září cyklus přednášek pro laickou i odbornou veřejnost. „Témata se budou týkat praktických i odborných záležitostí, jež musí řešit osoby pečující o své blízké,“ uvedla ředitelka domova Eva Holečková s tím, že tato problematika se týká a postupně bude týkat čím dál větší skupiny populace.

Na Pardubicku je center specializujících se na pacienty s Alzheimerovou chorobou nedostatek.

Po uzavření Centra spokojeného stáří AlzheimerCare v Lázních Bohdaneč zůstal jen Domov u fontány v Přelouči a geriatrické centrum v Pardubické nemocnici. Zde je možné pro pacienty využívat lůžkovou část nemocniční léčebny dlouhodobě nemocných a také služeb poradny pro pacienty s demencí, která spolupracuje s Českou alzheimerovskou společností.

V přeloučském Domově u fontány se na pacienty s Alzheimerovou chorobou specializuje Domov se zvláštním režimem. Ten se snaží v co nejvyšší možné míře udržet stávající mentální schopnosti svých klientů a zapojit je do běžného života ve společnosti, a to samozřejmě s ohledem na projevy této velmi vážné nemoci. (buk, ron, daf)

Na počátku je zapomnětlivost
- Alzheimerova nemoc je závažné onemocnění mozku, při kterém dochází k zániku mozkových buněk a následnému ubývání mozkové hmoty. Zároveň dochází k dalším jevům, které jsou více či méně probádané.
Jedním z takových dějů je ubývání acetylcholinu. Acetylcholin je látka, která zajišťuje přenos informací mezi mozkovými buňkami. Úbytek buněk a narušení přenosu informací mezi buňkami ještě zbylými vedou pak logicky k významnému narušení mozkových funkcí.

- Alzheimerova choroba je onemocnění především vyššího věku a s věkem riziko vzniku onemocnění stoupá. Ve skupině 65letých jsou postiženy zhruba 2 – 3 %, každých 5 let se toto procento zdvojnásobuje. Ve skupině 80letých je postižena polovina populace. Existují ale i vzácnější formy s časným začátkem vzniku, např. již kolem 40. – 50. roku. V současné době se odhaduje, že je ve světě kolem 20 milionů lidí trpících Alzheimerovou chorobou. V České republice se počet postižených odhaduje na cca 150 000.

- Hlavním příznakem Alzheimerovy choroby je porucha paměti. Na počátku onemocnění je přítomna zapomnětlivost, člověk stále něco hledá, dává věci na nesprávná místa (peněženku do lednice apod.). Může si detailně vybavovat věci z dávné minulosti, a přitom si nepamatuje, co se stalo před chvílí, co měl k obědu apod. Řeč je obsahově chudá, věty ztrácejí svůj smysl. Nemocný ztrácí schopnost abstraktního myšlení, ztrácí úsudek. Přestává se orientovat v čase, neví, jaký je den, může se ztratit i na dobře známých místech. Mění se jeho osobnost, chování. U části nemocných se rozvíjejí poruchy chování ve smyslu bloudění, neklidu, někdy dokonce agresivity.
(zdroj: www.gerontologie.cz)

Když se rodiče promění na děti…

Když se vám před očima začne krásný a inteligentní a vůbec nejlepší tatínek před očima proměňovat, až je z něj bezmocné dítě, které vás oslovuje „Maminko“… Když vaše nádherná maminka netuší, kde je, a stále se vrací do vesnice svého dětství a několikrát denně tam odchází… Nemoc se vyléčit nedá, léky jde jen trošku zpomalit a pacient postupem doby zůstává zcela odkázán na pomoc bližního. Zvyšuje se počet odborných zařízení, kde se o člověka s demencí dokáží kvalitně postarat. Každý nemá možnost nebo sílu zůstat s nemocným doma. Ale ze své osobní zkušenosti (maminka i tatínek odešli v pokoji doma) můžu říct, že to stojí za to. Ten pocit, když vymydlenou maminku uložíte v růžovém pyžámku do čisté postele a ona se tak blaženě usmívá a tiše se modlí (modlitby si pamatovala do smrti), ten za to stojí.

(Eva L., Chrudimsko)