V polovině dubna roku 1950 obehnali poutní místo Dolní Hedeč u Králík ostnatým drátem a do prostor kláštera Hory Matky Boží vehnali stovky řeholníků. Po širokém okolí rozmístila bezpečnost tabulky přikazující zákaz vstupu. Vězni zde v nelidských podmínkách přežívali více jak deset let. Tak zvaná Akce K byla krycím názvem pro násilnou likvidaci klášterů a mužských katolických řeholních řádů.

Památník obětem internace Králíky s historickou expozicí je důstojnou připomínkou internace řeholníků, kteří byli na základě tzv. státem řízené centralizace deportováni a byli na tomto místě v období let 1950–1961 komunistickým režimem omezeni na osobní svobodě. Historická expozice chronologicky přímo navazuje na expozici v nedalekém Muzeu čs. opevnění z let 1935-38, Pěchotního srubu K-S 14 „U cihelny“ o historii a vývoji čs. státu do roku 1938 a některých souvislostech poválečného vývoje Československa.

Poutní místo v Králíkách bylo pro komunistický režim ideálním místem, kde zřídit internaci pro řeholníky. Klášter Hora Matky Boží totiž stojí vysoko v kopci. Surové zacházení s vězni tak zůstalo široké veřejnosti skryto. Vězni zde pracovali převážně v zemědělství.

Bizarní se pak jeví třeba skutečnost, že státní zmocněnec, který táboru v prvních letech velel, zřídil na místě šnečí farmu.

O tom, komu šneky dodával a zda vůbec našel dodavatele, se zatím neví. Zatímco tehdejší papaláši chovali šneky jako luxusní tovar, internovaní řeholnicí trpěli v nedůstojných podmínkách a z tábora putovali do vězeňských cel.

O akci K jsme psali už v roce 2012:

Cela smrti bez přísunu denního světla

Hrůzné osudy řeholníků v 50. letech dodnes připomíná Památník obětem internace v Králíkách. Muzeum se z kláštera v těchto dnes stěhuje na náměstí a brzy zájemcům nabídne rozšířenou výstavu. Návštěvníci budou moci vstoupit do imitace cely smrti, která má přiblížit stísněné podmínky vězňů, kteří dlouhé dny před definitivním rozsudkem nezahlédli jediný paprsek slunce.
Klášter Hora Matky Boží, Zdroj fotografie: Archiv Muzea K-S 14Klášter Hora Matky Boží, Zdroj fotografie: Archiv Muzea K-S 14Zdroj: Deník/Karolína Velšová

„Chystáme také vězeňský domek, ve kterém žili. V nich najdete například korýtka se studenou vodou, ve kterých se vězni museli umývat,“ vysvětlil ředitel muzea Richard Sicha.

Budoucí návštěvníky čekají celkem tři sály, které si budou moci interaktivně prohlédnout.

„První z nich je věnován internaci a osudům řeholníků. Druhý sál představí samotné pronásledování. Z internace šli totiž řeholníci často do vězení. Poslední část je věnována výkonu trestu, táborům nucené práce a trestu smrti nad duchovními v rámci kauzy Babice,“ řekl Sicha.

Nedlouho po likvidaci mužských řeholníků, přišla na řadu tzv. Akce Ř.

To byl krycí název pro totální likvidaci a zavírání ženských klášterů a zrušení řeholních řádů v komunistickém Československu. Od července do září 1950 převezla Statní bezpečnost do soustřeďovacích středisek asi 4000 řeholnic. Ty pak pracovaly například v těžkém průmyslu.

Nejen osudy obětí, ale také portréty a životy příslušníku Státní bezpečnosti budou součástí chystané expozice. Návštěvníci si tak budou moci přečíst o tom, kdo trýznil nevinné vězně a jaké důvody jej k tomu vedly.

„Estébáci tehdy docházeli do internace a přesvědčovali řeholníky, aby udávali své kolegy. Nabízeli jim různé výhody, například praxi lékaře. Cenou za pohodlný život mělo být udání. Oni ale nepodlehli,“ vysvětlil Sicha.

Návštěvník tak bude moci nahlédnout do života lidí, kteří se dopouštěli krutého zacházení s nevinnými. „Byli to normální lidi, kteří ale byli ve službách státní moci,“ dodal.

Tábor v Králíkách zlikvidovali jako poslední soustřeďovací klášter pro řeholníky v Československu. Stalo se tak až na konci roku 1960. Výstava, která má tehdejší události připomenout, se v tomto roce znovu otevře.

Více o kralickém klášteře zde: