Kliknutím zvětšíteV roce 1916 celá Evropa bojovala. První světová válka byla v plném proudu. Přestože korunované hlavy Německa a Velké Británie pojily dokonce příbuzenské vztahy, byly tyto dvě země ve válce protivníky a jejich vojáci se na bojištích vzájemně zabíjeli. I v takto napjaté situaci se ale stala nevídaná věc - německý císař poslal prostřednictvím švédského krále do Londýna blahopřejný telegram.
Důvod proč tak učinil, může vyznít banálně, ovšem v životě britské královské rodiny šlo o velkou věc. Dcera královny Viktorie a teta tehdejšího britského krále, princezna Helena Britská, totiž s manželem slavila padesáté výročí svatby. „Helena Britská byla jediným potomkem královny Viktorie, který se i se svým životním partnerem takového výročí dočkal,“ připomíná server Royal Collection Trust.
Ze všech Viktoriiných dětí bylo také její manželství (a život obecně) nejklidnější a nejméně poznamenáno skandály. Místo nahánění milenců či manipulování s evropskou politikou soustředila princezna Helena svou energii na charitativní činnost a reprezentaci královské rodiny. Byla například zakládající ředitelkou Královské školy šití a ředitelkou Královské britské asociace zdravotních sester.
Jenže zcela bez poskvrnky život této princezny nebyl. Hned dvakrát se totiž málem stala příčinou rozkolu rodiny. Důvodem byli dva osudoví muži jejího života.
Princezna od rány
Princezna Helena se narodila jako v pořadí páté dítě (třetí dcera) královny Viktorie a prince Alberta. Rodiče i blízká rodina jí přezdívali Lenchen. Porod této dívky v roce 1846 byl těžký. „Dcera přišla na tento svět poměrně zmodralá, ale teď už se jí vede celkem dobře. Královna trpěla více a déle než při jiných porodech a bude muset odpočívat, aby se zotavila,“ napsal princ Albert svému bratrovi po narození dcery.
Jak princezna Helena rostla, zdálo se, že o co složitěji přicházela na svět, o to více životní síly má. Byla plná energie a mnohdy se chovala spíše jako kluk. Dokonce se traduje historka, že když se ji starší bratři pokusili šikanovat, neváhala a pokušiteli rozbila nos. „Princezna byla živé a výřečné dítě,“ uvádí Salon Privé Magazine.
Princezna Helena Britská jako dítě ve společnosti staršího bratra, prince Alfréda
Jak píše server Unofficial Royalty, princezna od mala zbožňovala umění a hudbu - byla nadšenou malířkou a pianistkou. Talent dítěte mnohé uchvacoval, jenže jak se narodili a začali vyrůstat její mladší sourozenci, princeznu Helenu v obojím zastínili. „Konkrétně šlo o její mladší sestru Luisu, která měla nezměrné umělecké nadání,“ vysvětluje server History of Royal Women.
Nenahraditelná ztráta
Hůře než jakákoliv sourozenecká řevnivost ovšem princeznu Helenu zasáhla tragická událost v roce 1861, kdy jí bylo patnáct let. Tehdy totiž po nemoci zemřel její otec, princ Albert. Královnu Viktorii smrt manžela zcela zdrtila - zahalila se do černé barvy a nechala se ovládnout smutkem, nebyla dokonce schopna ani pracovat. Její dcery tak musely převzít mnohé z jejích povinností. Toto se ovšem netýkalo princezny Heleny, kterou žal ze smrti otce ovládl úplně stejně jako královnu.
V záznamech, které si psaly Heleniny sestry, se dokonce uvádělo, že patnáctiletá princezna nedokázala dělat prakticky nic, aniž by propukla v pláč. „To, co jsme ztratili, nedokáže nikdy nic nahradit, a náš žal je horký. Zbožňovala jsem tatínka, milovala jsem ho více než cokoliv na Zemi, jeho slovo bylo ten nejsvětější zákon, a byl mým pomocníkem a rádcem. Ty hodiny byly nejšťastnější v mém životě, a nyní je všemu, všemu konec,“ napsala po otcově smrti princezna Helena do dopisu přítelkyni.
Manžel královny Viktorie, princ Albert. Dcera páru princezna Helena svého otce doslova zbožňovala. Jeho předčasná smrt ji hluboce ranila
Jak ale čas ubíhal, povinnosti královské rodiny vyžadovaly, aby se princezna vzchopila. A tak i ona začala pomáhat matce s řízením státu, například vyřizovala její korespondenci. Kromě toho, že se do života musela vrátit kvůli povinnostem, začaly se v dospívající dívce probouzet i city. A poprvé ve svém životě se zamilovala. K její smůle se ale její první láskou stal ten nejméně vhodný člověk.
Skandální první láska
Ještě za života prince Alberta do Buckinghamského paláce přišel jistý Carl Ruland. Šlo o vzdělaného muže, který se stal nejen princovým osobním sekretářem a správcem knihovny, měl také pomáhat s výukou příštího britského krále, prince z Walesu. Rulandova hvězda, byť nešlo o urozeného muže, rychle stoupala a brzy se stal důvěrníkem a přítelem královského páru. Jeho pozice byla natolik silná, že ani po smrti prince Alberta nepřišel o zaměstnání, nýbrž se stal sekretářem královny Viktorie.
Jenže po čtyřech letech věrné služby královna nechala Rulanda vyhodit a on se velmi rychle vrátil do rodného Německa. A kdo byl příčinou jeho pádu? Nikdo jiný než princezna Helena. „Princezna si jej krátce po jeho příchodu velmi oblíbila a postupně se její pocity změnily v romantické,“ uvádí Salon Privé Magazine.
Co přesně k mladičké princezně cítil o dvanáct let starší poddaný, není dodnes zcela jasné, Neví se ani to, zda vztah někdy překročil hranice platonické lásky. Helenina korespondence ale dokládá, že se princezna opravdu zamilovala a knihovník s ní flirtoval.
Zamilovanost dcery však neušla pozornosti královny Viktorie. A když zjistila, že princezna Helena by se mohla „spustit“ se sluhou, rázně zakročila. „Královna všemu velmi rychle udělala konec,“ potvrzuje Salon Privé Magazine.
Manžel, nebo starý strýc?
Po vyhazovu Rulanda v roce 1863 královna Viktorie pochopila, že nastal čas najít dceři vhodného ženicha. To ovšem nebylo nikterak snadné. „Jako prostřední dcera měla Helena jen velmi malé vyhlídky na to, aby se přivdala na nějaký významný evropský královský dvůr. Její matka navíc trvala na tom, že příští dceřin manžel se bude muset spokojit se životem ve Windsoru, jelikož si přála, aby alespoň jedna z jejích dcer zůstala i po sňatku po jejím boku,“ nastiňuje server History of Royal Women.
V praxi to znamenalo, že královna pro dceru potřebovala najít muže z královského rodu, ovšem z takového, aby nemusel i s nevěstou žít ve vlastní zemi, ale mohl se přiženit do Londýna. Vhodným kandidátem na pozici zetě se nakonec stal zchudlý německý princ Kristián Šlesvicko-Holštýnský. Helena se s ním poprvé setkala jako devatenáctiletá, proti sňatku nic nenamítala a poté, co princ souhlasil se životem na dvoře královny Viktorie, se zdálo, že vše vychází.
Jenže osoba Helenina snoubence v královské rodině vyvolala doslova drama. Princ Kristián nebyl příliš bohatý a navíc byl od své snoubenky o celých patnáct let starší - a ještě k tomu vypadal starší, než ve skutečnosti byl. Ostatní Viktoriiny děti i mnozí lidé z okolí královské rodiny se tak spojení vzepřeli. „Členové královské domácnosti měli pocit, že celé manželství je pouze výsledkem sobectví královny Viktorie, která vybrala manžela pro dceru jen z jediného důvodu - aby princezna Helena zůstala žít po jejím boku,“ nastiňuje Salon Privé Magazine.
Starší Helenina sestra, princezna Alice, dokonce veřejně obvinila královnu Viktorii z obětování Helenina života a štěstí.
Princezna Helena Britská a její manžel, princ Kristián. Přestože je dělil věkový rozdíl patnáct let, vzájemně se milovali a prožili šťastné manželstvíKontroverze kolem prince Kristiána ale způsobovalo ještě něco. „Na Šlesvicko a Holštýnsko, odkud pocházel, si dělaly nároky dva státy, Prusko a Dánsko. Dánské nároky však byly potlačeny válečnou prohrou, kterou velmi těžce nesla Helenina švagrová, přivdaná princezna z Walesu. Tu svazek Heleny s Kristiánem děsil,“ nastiňuje server History of Royal Women. Zašlo to tak daleko, že princezna z Walesu skoro přimněla svého muže, příštího britského krále, aby Heleninu svatbu bojkotoval.
Sňatek princezny Heleny a prince Kristiána se však nakonec navzdory všem problémům uskutečnil. Královna Viktorie prosadila svou. Stalo se ale také něco, co nikdo z odpůrců svazku nečekal. Devatenáctiletá Helena se do svého nepříliš hezkého a staře vypadajícího manžela skutečně zamilovala a na svatbu s ním se opravdu těšila. „Pár byl sezdán 5. července 1866 ve Windsoru a byla to šťastná událost,“ píše server History of Royal Women.
Svatbu nezkazila ani šeptanda v kostele, že ženich spíše vypadá jako Helenin přestárlý strýc než jako manžel či že princ Kristián působí více jako nový manžel pro královnu Viktorii než pro její dceru.
Princezna aktivistka
Po sňatku byl Helenin život klidný. Její manželství bylo šťastné a s manželem se měli skutečně rádi a byli si věrni. Oba přesně dle královnina přání zůstávali po Viktoriině boku.
Princezna Helena si velmi svědomitě plnila své povinnosti královské princezny. „V charitách, které zastupovala, se skutečně osobně aktivně angažovala. Zvláště se zajímala o ošetřovatelství a dokonce psala dopisy do různých magazínů a novin, v nichž se vyjadřovala právě k tomuto tématu. Snažila se v očích veřejnosti zvýšit prestiž zdravotních sester a její status osoby z královské rodiny skutečně zvýšil vliv a známost různých organizací zastřešujících ošetřovatelky,“ konstatuje Salon Privé Magazine.
V porovnání se svými sourozenci nyní možná princezna Helena zůstává trochu zapomenutou členkou královské rodiny, za života ale byla rozhodně nejpracovitější a skutečně dokázala mnohé věci změnit. „Dnes bychom ji označili za aktivistku, která se speciálně soustředila na ženská práva. Její vytrvalost v plnění povinností z ní učinila veřejně oblíbenou osobu. Přestože byla vášnivě oddaná své matce, její podpora práv žen způsobovala jistý střet mezi ní a královnou Viktorii, která přestože sama byla ženou zastávající vedoucí pozici, osobně nevěřila v ženská politická práva,“ konstatuje Salon Privé Magazine.
Princezna Helena Britská byla pátým dítětem královny Viktorie. Britové ji měli rádi díky její aktivitě v různých charitách
Britové princeznu Helenu milovali. „Chudí a nezaměstnaní lidé ji doslova zbožňovali poté, co její charitativní organizace v těžké zimě roku 1886 zvládla nakrmit tři tisíce lidí v nouzi,“ uvádí server History of Royal Women.
Protože měla princezna nadání na jazyky, mnoho času trávila i překládáním dopisů svého otce z němčiny do angličtiny a naopak, jelikož plánovala vydat jeho podrobný životopis.
Smrtonosný přelom století
Šťastný a prací naplněný život princezny Heleny Britské začal dostávat smutné trhliny s příchodem dvacátého století. Jak píše server Unofficial Royalty, jedním z nejtragičtějších let jejího života se stal rok 1900. V tomto roce totiž zemřel Helenin nejoblíbenější sourozenec - starší bratr Alfréd. A o pouhých pár měsíců později zemřel její nejstarší syn Kristián Viktor, který se nakazil malárií v Búrských válkách.
Další ránu princezna Helena prožila o rok později, kdy zemřela její matka. S novým králem, starším bratrem Eduardem VII., si nebyli příliš blízcí, princezna přesto pokračovala v práci pro královskou rodinu. „Prakticky se ale stáhla ze života na dvoře,“ uvádí server History of Royal Women. Nezměnilo se to ani poté, co Eduarda na trůně nahradil jeho syn.
Její životní láska, princ Kristián, zemřel v roce 1917. Princezna Helena, navzdory mnohým zdravotním problémům, které ji trápily po většinu života, přežila svého muže o celých šest let. Naposledy vydechla v roce 1923.
3
Čtenář reportér
Cestujeme
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
