Kliknutím zvětšíteLet 653 byl unesen na cestě ze severomalajského města Penang do Kuala Lumpur, hlavního města země. Dopravní letadlo (Boeing 737-200) se při sestupu zřítilo do mangrovových bažin. Zahynuli všichni na palubě. Dodnes zůstává otázkou, kdo za touto katastrofou stál.
Malajská vláda také nikdy nezveřejnila závěrečnou zprávu o incidentu. K určitému průlomu v informačním vakuu došlo až relativně nedávno, před třemi lety.
„V roce 2019 našel jeden malajský blogger v Singapurské knihovně kopii zprávy včetně hlasového záznamu z kokpitu a všechno doslovně publikoval. Poprvé je možné provést analýzu havárie na základě hrubých střípků toho, co se na palubě nešťastného letu dělo,“ uvedl před třemi lety web Globe.
Co to sakra je?
V 70. letech 20. století používaly Malaysia Airlines, tehdy známé jako Malaysia Airlines System, pro většinu svých krátkých vnitrostátních letů dopravní letouny Boeing 737-200, schopné přepravit zhruba stovku cestujících. Let 635 představoval krátkou oblíbenou trasu ze severozápadního města Penang do hlavního města Kuala Lumpur a poté pokračoval dále do Singapuru.
Dne 4. prosince 1977 bylo na palubě 93 cestujících a sedm členů posádky v čele s kapitánem G. K. Ganjoorem a druhým pilotem Karamuzamanem Jalim. Mezi cestujícími byli občané čtrnácti zemí, včetně malajského ministra zemědělství, dvou představitelů Světové banky a kubánského velvyslance v Japonsku.
Let 653 odstartoval z Penangu v 19:21 a vystoupal do své cestovní výšky, kde krátce setrval před zahájením sestupu do Kuala Lumpur. Klesání probíhalo normálně až do chvíle, kdy letadlo kleslo pod dvanáct set metrů a zbývalo jen pár minut do přistání. Právě v tu chvíli přitáhl pozornost pilotů rozruch v kabině pro cestující nebo v kuchyni.
Blogger, který zveřejnil podrobnosti o následném průběhu incidentu, citoval přímo hlasový záznam z kokpitu: „Co to sakra je?“ vykřikl kapitán Ganjoor a o chvíli později dodal: „Co se to tam děje?“
Následně někdo zaklepal na dveře kokpitu a Ganjoor reagoval: „Otevřeno, je otevřeno. Řekněte mu, ať jde dál.“
V té době se běžně počítalo s tím, že únosci mají v plánu v případě únosu letadla s tímto letadlem přistát a chtějí se pouze dostat na jiné místo určení, než bylo původně v plánu. Pilotům se proto doporučovalo s únosci spolupracovat a plnit jejich požadavky. Pokud únosce hrozil, že vyhodí letadlo do povětří, měli piloti přímo přikázáno pustit jej do kokpitu, pokud o to bude stát, uvádí web Globe.
Pryč s vámi
Únosce vstoupil do kabiny a pronesl jediné slovo: „Pryč!“
„Ehm, to nechcete, abychom přistáli?“ reagoval zmateně Ganjoor.
„Ano, tak. Pryč,“ odpověděl únosce. „Přerušte veškerý rádiový kontakt!“
Druhý pilot ještě předtím, než tomuto požadavku vyhověl, oznámil řízení letového provozu, že let 653 opouští systém řízení a stoupá pryč od letiště. Udělal to pravděpodobně proto, aby měl dispečink čas uvědomit jiná letadla na kolizních trasách, a předešel tak srážkám.
Ganjoor se následně snažil únosci vysvětlit, že letadlo daleko nedoletí. „Nemáme moc paliva, pane, kam bychom mohli doletět. My – stačí to do Singapuru, chcete-li.“
Únosce neodpověděl. Když se ho Ganjoor po chvíli znovu zeptal, co s nimi zamýšlí, odpověděl mrazivou větou: „Promiňte, je čas, abyste odešli pryč. Teď přistáváte.“
Ganjoor zareagoval zmateně. „Ne, pane - ehm, chcete, abychom přistáli?“
„Ne, ne,“ odpověděl únosce.
Ganjoor se následně pokusil tajemnému neznámému vysvětlit, že posádka musí dál komunikovat s řízením letového provozu, což nakonec únosce dočasně přijal a vyzval kapitána, aby dispečinku oznámil, že letadlo poletí do Singapuru. Následně ho vyzval k zamčení dveří kokpitu, přičemž dokonce použil zdvořilostní frázi „prosím“.
Brzy na to ale znovu zopakoval onu děsivě znějící větu: „Teď přistáváte!“
Ganjoor se pokusil diskutovat, aby byl tvrdě zakřiknut: „My to myslíme vážně!“ vykřikl muž.
Výstřely před pádem letadla
Když začal let 653 klesat směrem k Singapuru, informoval kapitán únosce o nezbytných krocích, jimiž musí posádka letadla před přistáním projít, ale situace se brzy znovu zdramatizovala. Ve chvíli, kdy druhý důstojník ohlásil, že letadlo kleslo na výšku asi 3300 metrů, únosce očividně znervózněl a zřejmě dostal vztek: „Co to je?! Ty nás zkoušíš oblafnout!“
Asi o minutu později nabraly události temný spád. V kokpitu se ozvala rána, odpovídající výstřelu z pistole. Někdo, pravděpodobně druhý pilot, bolestně zasténal.
„Ne, prosím, to ne!“ vykřikl kapitán. Vzápětí se ozval další výstřel. Ganjoor znovu zakřičel: „Ne, prosím, ne!“ Únosce záhy na to vystřelil potřetí a zaznělo další bolestné zasténání, tentokrát kapitánovo: „Prosím, ach, ach…“, které vystřídalo bolestné smrtelné lapání po dechu.
Následně v kokpitu něco spadlo. Pak na záznamníku následoval asi čtyřicetivteřinový bezeslovný úsek, v němž se ozývalo pouze zběsilé bouchání na dveře kokpitu a varovné hlásiče v kabině upozorňující na překročení rychlosti. Asi po minutě se ozval hlas, jenž už nepatřil žádnému z pilotů a který několikrát opakoval. „Nevybereme to! Pořád to nevybíráme!“
Následovala další varovná hlášení. Pak se záznamník náhle a nečekaně přerušil. Zcela očividně došlo k nárazu.
Boeing 737 se ve vysoké pádové rychlosti zřítil do bažin, úplně se rozpadl a mohutná exploze rozmetala jeho trosky do širokého okolí. Tragédii nepřežil nikdo na palubě.
Památník tragédie letu letu 653
V podezření je Rudá armáda
Vyšetřování katastrofy se rozběhlo po dvou paralelních liniích. Jeden směr se zaměřil na zjištění všech faktů o tom, co se stalo, druhý na určení toho, kdo je za tuto tragédii odpovědný.
I když se vyšetřovatelům nepodařilo některé klíčové okamžiky vůbec objasnit (například se nikdy nezjistilo, zda byl únosce jenom jeden, případně kolik jich bylo, ani to, kdo se vlastně v poslední chvíli zřejmě pokoušel ještě ovládnout letadlo), některé stopy se objevily.
Řídící letového provozu údajně uvedl, že pilot mu stačil špitnout, že únosce patří k japonské organizaci Rudá armáda: to byla komunistická organizace, která věřila, že se jí pomocí teroru podaří vyvolat světovou komunistickou revoluci.
V neprospěch Rudé armády mluvilo to, že už před letem 653 unesla tři lety japonských aerolinek. V její prospěch naopak to, že všechny tyto lety bezpečně přistály, žádné letadlo se nepokusila za letu úmyslně smést z oblohy.
Rudá armáda byla také nechvalně známá masakrem na letišti Lod v Tel Avivu v roce 1972, po němž zůstalo 26 mrtvých a 80 zraněných. Oganizace dále provedla útoky na ropné zařízení Shell v Singapuru, francouzskou ambasádu v Haagu, budovu Americké asociace pojišťoven v Kuala Lumpur, kde zajala rukojmí včetně amerického konzula, a atentát na istanbulském Atatürkově letišti, kde zahynuli čtyři lidé.
Odvážná teorie: udělal to ministrův bodyguard
Ve hře však byl ještě jeden podezřelý: osobní strážce malajského ministra zemědělství. Byl totiž jediným, o němž se vědělo, že měl na palubě letadla zbraň (kvůli naprostému zničení letounu se však zbraň, která byla podle záznamu použita v kokpitu, nikdy nenašla, a nikdy se tak ani nezjistilo, kdo a z čeho tam vlastně střílel).
Podle některých ne zcela potvrzených svědectví létal ministr se svým bodyguardem tímto letem často a neměli s kapitánem letadla nejlepší vztahy. Ganjoorovi údajně pistole na palubě vadila a žádal osobního strážce, aby ji odevzdával v kokpitu a nebral ji mezi cestující, což ten ale odmítal, takže mezi nimi došlo i k hádce.
Není však vůbec jasné, proč by měl osobní strážce něco takového páchat. Totožnost tajemného únosce tak zůstává dodnes neznámá.
3
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
