Boj o europarlament vrcholí. Volíme premiéra EU

Zvolte si svou budoucnost. Pozvánka k volbám do Evropského parlamentu:

Souboj přenášejí televize 28 zemí Unie, ale zajímá se o něj celý svět. Tomu odpovídají i nabitá atmosféra v sále a světové aranžmá debaty. Být přímo na místě a dívat se na to v televizi je asi takový rozdíl jako být v Bratislavě na mistrovství světa v hokeji, nebo sedět doma v Česku v obýváku.

Ve hře je naše budoucnost. Jděte k volbám, vyzývají filmové osobnosti

Z českého pohledu je možnost být na tomto volebním finále o to zajímavější, že tu „máme“ Jana Zahradila. Europoslanec ODS je tu sice v roli outsidera, konzervativci, jádro jeho euroskeptické frakce ECR, odchází z EU spolu s Británií, ale přesto…

Jinak než v Česku

I přes televizní obrazovku dolehl k českému divákovi, který debatu sledoval, pro Česko překvapivý výběr témat, která evropské voliče nejvíce zajímají. Na začátku je ale migrační krize, tedy téma, jež hýbe i Čechy.

„Nikdy bych nezopakoval chybu v podobě povinných kvót,“ vykopává Zahradil. Jeho soupeři ale mluví jinak. „Já sám jsem synem nelegálních imigrantů,“ říká lídr eurokomunistů Nico Cué. „Migrace je příležitost na omlazení kontinentu,“ dodává lídr skupiny, v níž jsou i čeští komunisté, již voličům říkají opak.

Seznam kandidátů pro volby do Evropského parlamentu

Radost z kandidátky „svých“ liberálů by neměl ani Andrej Babiš. „Potřebujeme společný azylový systém,“ uvádí Dánka Margrethe Vestagerová v hodně velkém rozporu s heslem českého premiéra: „Nepřijmeme ani jediného migranta.“ Ska Kellerová, kandidátka Zelených, k nimž míří čeští Piráti, chce obnovit pátrací akce na moři a zachraňovat více migrantů.

Frans Timmermans, lídr socialistů, tedy i české ČSSD, pak pronáší velmi podobnou myšlenku: „Pokaždé, když se někdo utopí ve Středozemním moři, ztrácí Evropa kousek své duše.“ „Nejtvrdší“ je kandidát lidovců Manfred Weber, když říká, že migraci musí kontrolovat evropské státy, a ne pašeráci, a jako hotovou věc bere 10 tisíc evropských pohraničníků. Opět něco, s čím česká vláda nesouhlasí.

Pak přichází téma, které jako by v Česku neexistovalo. Nezaměstnanost mladých Evropanů. Když ale Zahradil opáčí, že my tento problém nemáme, a proto by se do toho EU neměla plést nějakým celounijním programem, usadí ho Timmermans.

Jak proběhnou volby do Evropského parlamentu?

Připomene mu, že kdyby k tomu Unie takto přistupovala, nedostalo by Česko žádné peníze z evropských fondů na dohnání vyspělé části EU. Weber v této souvislosti vystřelí od boku „Erasmus pro nezaměstnané“. Tedy aby Unie sponzorovala pobyty nezaměstnaných mladých Evropanů v jiných zemích EU tak, jako dnes podporuje výměny studentů.

Pro Čechy, kteří tak maximálně řeší sucho, je možná překvapivá naléhavost boje proti globálnímu oteplování. „Z klimatické změny se musí stát priorita EU,“ hřímá podobně jako další Timmermans. Velkým tématem je také zdanění mocných světových firem, které se tomu zatím vyhýbají. Zahradil, který prosazuje, aby se o to staraly jen státy, nikoli celá EU, je opět osamocen. V debatě se pak na chvilku objeví i maďarský premiér Viktor Orbán, který je označen za škůdce Unie.

Co státy EU?

Když po hodině a půl debata končí, mnozí v hledišti si říkají, zda by Timmermans nebo o dost slabší Weber mohli být šéfy Evropské komise. Volby jim k tomu mohou pomoci, ten, jehož frakce získá největší podporu, bude europarlamentem nominován. Ale (spolu)rozhodovat budou šéfové států a vlád. A těm se myšlenka, že by jen potvrdili rozhodnutí evropských voličů a Evropského parlamentu, pranic nelíbí. Chtějí, aspoň někteří, více moci pro sebe. Co ale vůle evropských voličů?

Franz Timmermans si řekl o post šéfa Bruselu