Předseda etiopské vlády Abiy Ahmed je nositel Nobelovy ceny za mír, kterou dostal za ukončení dlouholetého konfliktu své země se sousední Eritreou. Dnes bojuje s vlastními spoluobčany. Vše začalo před 14 dny, když Ahmed obvinil milice Tigrajské lidově osvobozenecké fronty (TPLF), vedoucí strany v jednom ze svazových států, z útoku na základnu federální armády ve městě Dansha a označil je za povstalce.

O dva dny později podle agentury Reuters vládní jednotky provedly nálety na několik míst v okolí hlavního města regionu s tvrzením, že se jim podařilo zničit rakety a další těžké zbraně. Před týdnem už v severní části země probíhaly těžké střety s řadou padlých na obou stranách. V současnosti se konflikt podle dostupných informací přelévá přes hranice do sousední Eritrey.

„Budeme se bránit, dokud nebude federální vláda souhlasit s jednáními,“ řekl Debretsion Gebremichael, který stojí v čele regionální tigrajské vlády TPLF. „Operace skončí, až nastolíme v Tigraji vládu práva,“ napsal na Twitteru premiér Etiopie.

Před boji podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) už uprchlo do sousedního Súdánu více než 27 tisíc lidí. Podle komisaře začíná v tomto regionu humanitární krize. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) v úterý dodal, že se obává hromadného vysídlení obyvatel. V ohrožení jsou stovky tisíc lidí.

Ultimátum vypršelo

Etiopie je po Nigérii druhým nejlidnatějším africkým státem. Má 110 milionů obyvatel. Zároveň je zásadním stabilizujícím prvkem v neklidné východní části kontinentu zvaném Africký roh. Současná eskalace není náhodným jevem. Vzestup etnického nacionalismu zaznamenávají diplomaté, se kterými hovořil např. týdeník Economist, v zemi již řadu let. Nyní však podle nich nabral vyšší obrátky.

Tigrajové byli dlouhá léta vládnoucí elitou v zemi a Ahmedovy reformy nejsou všem z jejich regionu po chuti. Současný premiér nastoupil do funkce před dvěma lety, uzavřel konečně mír se sousední Eritreou, za což dostal Nobelovu cenu, a na letošek plánoval volby. Ty nakonec kvůli covidu odložil. Tigrajové ho obvinili z uzurpování moci a jeho vládu považují kvůli tomu za nelegitimní, udělali si své volby, ty vláda v Addis Abebě neuznala.

Na začátku tohoto týdne vypršelo třídenní Ahmedovo ultimátum a na Etiopské vysočině se opět rozezněly dělostřelecké salvy a dávky z automatů. Jednotky TPLF se nejspíš stahují do hor. Etiopská vláda totiž oznámila, že dobyla západní část rebelujícího státu. Boje se ale začaly podle všeho přelévat i přes etiopskou hranici. Odborníci varují, že hrozící občanská válka by se mohla proměnit v regionální konflikt. Hlavní město Eritrey Asmara, které leží jen kousek od severních hranic etiopské Tigraje, se mělo ocitnout pod dělostřeleckou palbou TPLF.

Pálí se tedy na metropoli země, se kterou se podařilo uzavřít horkotěžko mír teprve před dvěma lety. Hlava Tigraje Gebremichael označil Asmaru za legitimní cíl, protože jeho letiště měly využívat etiopské federální síly. Zároveň sdělil, že se milicím TPLF podařilo odrazit již několik eritrejských útoků. Bohužel potvrdit informace, které přinášejí pouze vedoucí činitelé znepřátelených stran, není z nezávislých zdrojů stále možné.

Jisté je toto: Ozbrojené jednotky TPLF, kterou jsou nyní označovány za zrádce, mají kolem 250 tisíc vojáků. Řada z nich je veterány války se sousední Eritreou. A vládu v Addis Abebě považují za diktaturu.