"To, co se děje teď, je pro mě konec světa," řekl Klaus o plánovaném deficitu. Podle něj stát rozhazováním peněz nic nevyřeší. "My pouze rozvrátíme své finance. Způsobíme, že dluhy budou splácet nejen naše děti a vnuci, ale i vnuci našich vnuků. To je pro mě naprosto nepřijatelné," řekl. Podotkl přitom, že při ekonomické transformaci na počátku 90. let, kdy se HDP také propadl, hospodařilo Česko s vyrovnaným rozpočtem. Klaus tehdy působil nejprve jako ministr financí, později jako premiér.

Klaus v pořadu kritizoval i vládní programy na podporu ekonomiky, které jsou financovány státními půjčkami. "Kdyby stát měl schovány peníze a měl je připravené, kdyby si dělal nějaké zásoby, kdyby v posledních pěti šesti letech mimořádného úspěšného růstu neměl každou chvíli v rozpočtu dluh, pak by to mohl v tuto chvíli vydávat. Když to neměl, myslím, že vydávání peněz je v tuto chvíli problém," řekl.

Slova o tom že se Česko z krize proinvestuje, označil Klaus za iluzi. Podle něj je třeba systémově změnit české hospodářství, aby se pomohlo jeho oživení. "Ekonomika se musí radikálně změnit … Musíme se vrátit k myšlenkám a postupům, které se dělaly po listopadu 1989. Prostě tu přeregulovanou ekonomiku, přestátněnou, musíme znovu trošku osvobodit," řekl. Vyzval přitom k omezení dotací i různých omezení přijímaných například kvůli řešení dopadů klimatických změn.

Škrty v rozpočtových výdajích 

Bývalý prezident také apeloval na vládu, aby se zasadila o škrty v rozpočtových výdajích. Podle něj je třeba zastavit růst minimální mzdy, zrušit neobsazená úřednická místa, zavést moratorium na vznik nových úřadů, revidovat potřebnost nynějších vládních agentur nebo zastavit dotace politickým neziskovým organizacím. Mluvil i o omezení výdajů na armádní akvizice.

"Nevím, jestli musíme vydávat určité procento na obranu. Hlavně musíme vydávat jakékoli peníze smysluplně," řekl. Česko se v NATO zavázalo vydávat do roku 2024 na obranu nejméně dvě procenta HDP.

Klaus vyjádřil obavu, že celkový propad hospodářství by mohl dosáhnout 15 až 20 procent HDP. Podle něj na to ukazují zatím zveřejněná data o propadu průmyslové výroby. Očekává i růst nezaměstnanosti, která se podle něj zatím nezvyšuje kvůli regulaci pracovního trhu a kvůli programu na záchranu pracovních míst.

Tento program ale podle něj z dlouhodobého hlediska nebude fungovat. "Antivirus to je fiktivní, umělé vytváření zdání, že pracovní místa ještě existují," řekl. "I když je (pracovní místo) dávno ve vzduchoprázdnu a těžko bude udrženo," dodal.