Tuzemští zlatníci a obchodníci s drahými kovy proto mají v posledních měsících o práci postaráno. „Pro lidi, kteří nemají na čím dál dražší nemovitosti, je vhodná investice právě do zlata. Místo šperků a řetízků však raději vyhledávají zlaté slitky,“ potvrzuje Matěj Cinolter z Centra zlatníků.
Podle něj za poslední dva roky vzrostla díky covidu a rychlému růstu inflace poptávka po investicích do zlata a výrobci zlatých slitků nestíhají své běžné dodací lhůty. „Na druhou stranu objemy výkupů zlomkového zlata se snížily. Běžnému člověku se nejvíce vyplatí investice do zlata ve formě investičního slitků, kde získá nejlepší cenu za gram,“ uvádí Cinolter.
Jeho slova potvrzuje i Radek Prouza, jednatel společnosti Regis Capital, která se specializuje na investici do drahých kovů,. „V době pandemie si mnoho obyvatel uvědomilo, že mít peníze na bankovním účtu není úplně „výhra v loterii“. Proto v letech 2020 a 2021 nastal „investiční boom“, kdy se lidé snažili vyměnit peníze papírové za něco, co dlouhodobě udrží jejich hodnotu,“ říká Prouza
Po žlutém kovu přitom sahali právě lidé, kteří neměli peníze na stále se zvyšující ceny nemovitostí. Sám Prouza si nemyslí, že na nákup zlata není nyní dobrá doba. „U tohoto produktu je vhodná doba vždy. Samozřejmě i zde dochází k určitým cenovým pohybům,“ říká.
Kdy je vhodná doba
Kupující podle něj má několik možností. Tou první je čekat na tu „správnou a vhodnou dobu“ k nákupu, kdy se cena kovu na nějakou dobu propadne. „Říkáme tomu časování trhu. Osobně tento přístup nedoporučuji, tedy pokud nevlastníte „křišťálovou kouli“. Druhou možností, a to mi osobně přijde daleko smysluplnější, je nakupovat kov postupně. Postupným nákupem drahých kovů získáváme průměrnou tržní cenu,“ radí Prouza.
Výmluvný je z tohoto pohledu pohled do sejfů České národní banky (ČNB). Ta má oproti českým domácnostem polovinu tohoto vzácného kovu. ČNB držela ke konci loňského roku 10,6 tuny zlata, ale v českých domácnostech jej podle oficiálních zdrojů mají takřka 20 tun. Většinou však ve formě slitků.
I ČNB ale začala zlato opět nakupovat, a to před rokem a půl. Jak podotýká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, zlato za posledních deset let (v přepočtu z dolarů na koruny) zhodnotilo o 17 procent. „Ročně průměrně o 1,6 procenta,“ vypočítává Kovanda.
Za stejnou dobu ale byla průměrná inflace v Česku 2,1 procenta ročně. Zlatý kov tak byl mírně pod úrovní inflací. I přesto Kovanda doporučuje jeho nákup aspoň jako střípek do celkového portfolia drobného střadatele. Zlato prostě zůstane „držákem“ pro vážné krize finančního systému či v dobách katastrof.
Odborník: Výhodou zlata je i to, že je osvobozeno od DPH
/ROZHOVOR/ Kdy je nejvyšší čas na koupi zlata? A je lepší jej koupit ve formě slitku, mince či šperku? Na to Deníku odpověděl zástupce společnosti Regis Capital Radek Prouza, který se dlouhodobě zabývá investicemi do drahých kovů.
Změnil se při pandemii pohled Čechů na zlato?
Změnil. A to nejen u nás. Movitější lidé nakupovali nemovitosti, a svojí zvýšenou poptávkou tak přispěli k růstu už tak „přemrštěných“ cen těchto nemovitostí. Jiní se rozhodli k nákupů různých akcií. Také se však zvýšila i poptávka po investičních kovech. Vzpomínám si, kdy nás kontaktovali zájemci nejen z České republiky, ale i z různých zemí a poptávali fyzický drahý kov, kterého byl v době lockdownu na trhu nedostatek.
Jakou má výhodu zlato vlastnit?
Mnoho lidí k drahým kovů přistupuje jako k investici. Když se na drahý kov budu dívat z pohledu „investora“, očekávám, že kov nakoupím levně a po nějaké době ho prodám výhodněji, tedy za cenu vyšší. Tím svoji investici považuji za úspěšnou, levně jsem nakoupil, draze jsem prodal.
Tedy podobně, jako je to nyní u nemovitostí?
Přesně tak. Osobně k drahým kovům přistupuji jako k reálnému majetku, který dlouhodobě udržuje moji kupní sílu. Jako příklad se můžeme podívat do daleké historie, kdy v dobách Římské říše jste za 1 unci zlata (1 Oz = 31,1g) koupili kvalitní tuniku, kožené sandále a opasek. V dnešní době si za 1 unci zlata určitě koupíte kvalitní oblek, boty i opasek. Pokud se posuneme v čase do doby ne tak vzdálené. V roce 1918 jste si za 1 americký dolar mohli koupit dámské šaty. Dnes si za stejný dolar koupíte vyzváněcí tón do svého mobilního telefonu. Na druhou stranu, v té době, stál osobní vůz značky Ford 62,5 Oz zlata (1 943,75 g). Pokud prodáme stejné množství kovu v dnešní době, dostaneme se na částku okolo 2,5 milionu korun. Tedy na částku, za kterou si určitě nějaký kvalitní vůz můžeme koupit.
Je teď vhodná doba k nákupu?
Osobně se domnívám, že vhodná doba k nákupu fyzických drahých kovů je vždy. Samozřejmě i zde dochází k určitým cenovým pohybům. Kupující však má několik možností. První možností je čekat na tu „správnou a vhodnou dobu“ k nákupu, kdy se cena kovu na nějakou dobu propadne. Osobně však tento přístup nedoporučuji, tedy pokud nevlastníte „křišťálovou kouli“. Daleko smysluplnější mi přijde nakupovat kov postupně. Tím získáváme průměrnou tržní cenu.
Bude zlato dál takříkajíc v kurzu, nevytlačí jej další komodity?
Určitě ano. V dřívějších dobách byla každá státem regulovaná měna podložena právě drahými kovy. Tato situace se změnila v roce 1971, kdy tehdejší prezident USA, Richard Nixon, zrušil takzvaný Zlatý standard. Od té doby nejsou tyto měny drahými kovy kryté. Pokud se podíváme na rub stokorunové bankovky z roku 1961, můžeme si přečíst, že je tato bankovka krytá zlatem, nebo jinými aktivy Státní banky Československé. Na dnešních bankovkách nic takového nenajdete, navíc pokud si dobře prohlédnete jednodolarovou bankovku, naleznete v levém horním rohu nápis, který lze přeložit „Tato bankovka je zákonným platidlem pro všechny dluhy. Veřejné i soukromé.“ Po finanční krizi v roce 2008 roztočily centrální banky rotačky měn na plné obrátky. Začal tak nekonečný tisk peněz „ze vzduchu“. Z mého pohledu je doba, kdy bude zlato opravdu v „kurzu“, je tak teprve před námi.
Jak výhodné jsou nyní další drahé kovy?
Jiné drahé kovy, stříbro, platina a palladium spadají bohužel do režimu DPH. Před jejich koupí je proto dobré si toto uvědomit. Pokud potřebujete kov zpětně odprodat a nemáte svého kupce, musíte počítat s tím, že obchodník s drahými kovy vykoupí váš kov právě za aktuální cenu bez DPH. Zlato je mimo režim DPH, a proto mi přijde v tomto ohledu atraktivnější. Další výhodou drahých kovů je to, že po 12ti měsících od jejich nákupu jsou osvobozeny od daně z příjmů. To je další přidanou hodnotou, na rozdíl od různých „finančních spoření“, které vám na konci zdaní.
Když zůstaneme u zlata. Je lepší jej koupit ve formě slitku či investičních mincí?To záleží na preferencích klienta. U mincí, které jsou vydávané v limitovaných edicích, může být přidanou hodnotou i zájem numismatiků, tedy cena mince může být vyšší, než aktuální hodnota zlata, které tato mince obsahuje. Osobně však dávám přednost investičním slitkům. Co je však velice důležité, ať už se jedná o mince nebo slitky, je jejich certifikace. Investiční zlato totiž dodávají obchodníkům pouze certifikované slévárny. A v nich se zlato zpracovává podle velmi přísných pravidel.
