Kliknutím zvětšíte„Mám Velkou Británii rád, prožil jsem tu za studií jedno z nejlepších období života,“ mohl říci tento týden britským hostitelům. I proto je asi Petříčkova zahraniční politika tak jasně prozápadní, což je něco, z čeho nehodlá přes útoky komunistů nijak ustupovat.
Vy jste tento týden jednal dva dny ve Velké Británii, která požádala o odklad vystoupení z Unie. Nebylo by ale lepší, kdyby z EU vůbec nevystupovala? Lze ale v něco takového podle vás ještě doufat?
Já myslím, že musíme čelit realitě. Druhé referendum, které by brexit odvolalo, není reálná varianta.
Vy sám jste se tedy s odchodem Británie z EU, kde, jak říkáte, jste prožil na studiích jednu z nejlepších částí života, už smířil?
Je to něco, co asi nikdo v Unii nevítá, ale je to skutečnost, které budeme čelit. To zásadní bude, jak nastavíme budoucí vztahy s Velkou Británií. Je to náš významný ekonomický i bezpečnostní partner. Je to země, kde věda, výzkum a inovace jsou na světové úrovni. A Česká republika má zájem na hledání cest, jak zlepšit naši spolupráci. Nikdo také neříká, že je to vystoupení Británie z EU na věky.
Takže vy si dokážete představit, že by se Velká Británie za nějakých deset dvacet let zase do EU vrátila?
Já bych byl velmi rád, kdyby se to stalo.
V Británii je dnes na sto tisíc českých občanů, to je nejvíce na světě. Má Česko zájem na jejich návratu do vlasti? Nebylo by vhodné jim pro to připravit podmínky, jak to plánuje například Polsko?
Česká republika má momentálně jednu z nejmenších nezaměstnaností v Evropské unii a kvalifikovaná pracovní síla nám chybí. Takže kdyby někteří čeští občané žijící ve Velké Británii měli zájem se vrátit, tak práci najdou. Zároveň jsem ale rád, že nám britská strana dává najevo, že ani v případě tvrdého brexitu postavení Čechů ve Spojeném království nebude ohroženo. A že ten přechod pro ně bude poměrně jednoduchý, budou se moci rychle zaregistrovat. Myslím, že ani Velká Británie nemá zájem, aby došlo k hromadnému odchodu našich českých spoluobčanů.
K čemu je ale snaha Británie posunout termín vystoupení?
Pokud to umožní ratifikovat dohodu s EU, tak to má smysl. Není v zájmu ani jedné strany, ani Británie, ani Evropské unie, aby došlo k tvrdému brexitu bez dohody.
Je po žádosti premiérky Mayové o prodloužení termínu odchodu z EU černá můra tvrdého brexitu definitivně pryč, nebo to stále visí ve vzduchu?
Stále je to jedna z možností, jak to nakonec celé dopadne.
A my na to jako Česká republika jsme připraveni?
Ano, jsme. To, co bude zásadní, je hledat dobré nastavení nových vztahů mezi Velkou Británií a EU.
Přispěl brexit k tomu, že je dnes zbylá Evropská unie složená z 27 států silnější, než byla před referendem o vystoupení?
Myslím, že sedmadvacítka obstála v tom složitém vyjednání o dohody o vystoupení Británie z EU, kdy se podařilo nalézt společný kompromis s britskou vládou. Bohužel tento kompromis má teď problém při ratifikaci v britském parlamentu.
A je správný dojem, že brexit pomohl uklidnit i situaci v České republice, kde si mnoho lidí uvědomilo, jak obtížný by byl případný czexit, jak velká je hodnota našeho členství v Unii a téma českého odchodu z EU tím takřka vymizelo?
Brexit je lekce pro obě strany. Jak pro Británii, tak ale i pro Unii. Cena vystoupení je nejen pro Spojené království, ale i pro nás velká. Vidíme to na tom, jak klesá v reakci na to vzájemný obchod, především vývoz z EU do Británie. Já jsem měl v minulých dnech možnost hovořit nejen s britskými politiky o praktických dopadech brexitu, jako je například ochrana spotřebitelů. Britská vláda nyní zjišťuje, že unijní politika v této oblasti byla pro občany EU pozitivní a že jim nabízela oproti minulosti výrazně lepší ochranu. Což je jen jedna z praktických věcí, které se v debatě před referendem o brexitu neobjevily.
A pokud jde o tu atmosféru v české politice? Je to tak, že czexitáři couvají?
Debata o Evropské unii se stává věcnější, jde v ní víc o to, jak zlepšit fungování EU a její budoucnosti. Zásadní debata nás čeká především po květnových volbách do Evropského parlamentu. Česko by v tom mělo být aktivní, mělo by mít představu, jak chce zlepšit fungování unijních institucí. Jak dotáhnout některé věci, jako je například fungování vnitřního trhu EU, který je pro Česko velkým přínosem. Jde o to, aby lepší fungování Unie pociťovali přímo občané, aby to mělo dobrý vliv na jejich život.
Je dnes v českém parlamentu jasná proevropská většina?
Myslím, že ano. Jsem přesvědčen, že na našem členství v EU se většinově shodne i celá společnost. Já považuji za důležité, aby se více mluvilo o praktických přínosech evropské integrace. Je mnoho věcí, kterými Evropská unie přispívá k tomu, že se nám žije lépe. Je důležité, aby se i tyto věci staly tématy kampaně před unijními volbami.
Kdo je Mgr. Tomáš Petříček, M.A., Ph.D.
*Narodil se 27. září 1981 v Rokycanech
*Vystudoval magisterský a doktorandský program oboru mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V průběhu studia absolvoval také pobyt na Université Libre de Bruxelles. Dále získal tituly M.A. na bruselském Centre Européen de Recherches Internationales et Stratégiques a na University of Warwick.
* V letech 2007 až 2009 byl asistentem místopředsedy Evropského parlamentu Libora Roučka a v letech 2014 až 2017 poradcem poslance Evropského parlamentu Miroslava Pocheho. Od srpna 2018 byl náměstkem a od října je šéfem diplomacie.
* Je ženatý, má dvě děti. Hovoří anglicky, francouzsky a španělsky.
Proč je v Česku téma přijetí eura zakleté, když na Slovensku, nám nejbližší zemi, už deset let euro bez problémů používají? Proč je euro v Česku strašák?
Já euro jako strašák neberu. Jsem přesvědčen, že jsme připraveni euro přijmout. Když si vyhodnocujeme, jaký byl dopad přijetí eura na Slovensko, tak vidíme, že byl pozitivní. Slovensko využilo přijetí eura velmi dobře. Je v našem regionu nejatraktivnější z pohledu investic, velmi zásadní byl přínos eura i pro ekonomický růst Slovenska. V české diskusi bychom si měli velice jasně říci, jaké jsou náklady a jaké jsou přínosy přijetí eura.
A váš postoj k euru?
Já jsem pro, abychom euro přijali.
Dobře, i tento názor se v Česku občas vyskytne. Kdy by to mělo být?
Já bych chtěl, aby toto vláda zajistila, že budeme plnit podmínky pro přijetí eura. A euro aby přijal už ten příští kabinet. Euro jsme se při našem vstupu do EU zavázali přijmout a tento závazek dříve nebo později budeme muset splnit.
On to není jen závazek, ale z mého pohledu je to šance, kterou jsme zatím nevyužili. Může euro podle vás pomoci Česku podobně jako pomohlo Slovensku?
Slovensko je příkladem, že euro má zřetelné přínosy.
Zůstaňme na chvíli ještě u Slovenska. Do druhého kola slovenských voleb postoupili dva jasně proevropští kandidáti. Tím se Slovensko zásadně odlišilo od opačně směřujícího Polska a Maďarska. Není čas přemýšlet o tom, že bychom místo Visegrádu vytvořili se Slovenskem ve střední Evropě jasně demokratický a proevropský tandem?
My se Slovenskem máme nadstandardní vztahy, které jdou nad rámec visegrádské spolupráce. Se Slovenskem a Rakouskem máme vytvořený Slavkovský trojúhelník. Slovensko je náš nejbližší partner. Je to země, se kterou sdílíme nejen společnou historii, ale máme i velmi intenzivní mezilidské kontakty. Já sám mám celou řadu slovenských přátel, kteří žijí v Praze. Měl jsem také na vysoké škole spoustu spolužáků ze Slovenska. Já proto Slovensko stále ještě nevnímám jako cizinu.
Daří se ale tomu našemu česko-slovenskému tandemu držet otěže Visegrádské čtyřky? Někdy to spíš vypadá, že ji řídí Viktor Orbán.
Visegrádská skupina není nějaké homogenní uskupení. Naším zájmem i ve V4 je prosazovat především zájmy českých občanů. To je výchozí pozice, se kterou k Visegrádu přistupujeme. Pokud se tyto zájmy shodují se zájmy našich partnerů ve V4, tak můžeme postupovat společně. Jestliže najdeme větší shodu s Německem, tak budeme postupovat s Německem.
Oslavili jsme před pár dny dvacet let vstupu do NATO. Mezi vyznamenanými chyběl ministr zahraničí, který se o náš vstup zasloužil možná nejvíc Josef Zieleniec. Dostane vyznamenání alespoň dodatečně?
V letošním roce si budeme připomínat i patnáct let vstupu do Evropské unie. Josef Zieleniec byl ministrem v době, kdy jsme podepisovali asociační dohodu s EU. Při této nebo i dalších příležitostech bude v letošním roce možnost ocenit osobnosti, které se zasloužily o naši diplomacii.
V souvislosti s členstvím v NATO se stále zmiňuje nutnost zvýšení našeho rozpočtu na obranu na dvě procenta HDP, tedy téměř dvojnásobek dnešního podílu na výkonu ekonomiky. Má takový růst výdajů na obranu podporu ČSSD, jejímž jste nově místopředsedou?
Na nárůstu výdajů na obranu panuje shoda napříč politickým spektrem, ať už ze strany pravicové opozice, tak ze strany současné vládní koalice. Jsem proto přesvědčen, že Česká republika bude směřovat ke splnění našich závazků z roku 2014. A že v roce 2024 dvě procenta HDP na obranu skutečně vynakládat budeme. To, co je zásadní, nejsou jen dvě procenta HDP, ale také budování evropských obranných kapacit. Tak, aby Evropa nesla větší díl odpovědnosti za naši bezpečnost a to, co má NATO pro bezpečnost a stabilitu ve světě dělat.
Chceme my, Česká republika, aby vznikla evropská armáda? A s tím souvisí otázka, kdo ji zaplatí, když ony dvě procenta na obranu dává jen menšina evropských členů Aliance?
Myslím si, že říkat tomu, co chceme, „evropská armáda“, není na místě. To, co chceme prosazovat, je posilování obranné spolupráce v EU, posilování naší schopnosti stabilizovat situaci v okolí Evropy, jako třeba v Africe, východní Evropě nebo na Balkáně. Tedy v místech, kde Spojené státy nemusí vidět takovou míru nutnosti k zásahu jako my Evropané. V takových situacích by měla být Evropa schopna jednat případně i samostatně bez USA. Ale zásadní je, aby se kroky v rámci EU doplňovaly s tím, co dělá Aliance.
Měla by evropská obranná spolupráce pokračovat s Velkou Británií i po brexitu?
Zcela určitě. Velká Británie je z pohledu bezpečnosti jedním z hlavních evropských hráčů, vynakládá na obranu výrazné prostředky. Britské tajné služby patří ke světové špičce. A spolupráce právě například ve zpravodajské oblasti je pro Evropu velmi důležitá. Proto jsem přesvědčen, že právě obrana a bezpečnost jsou oblasti, kde by Evropská unie a Velká Británie měly i v budoucnu velmi úzce spolupracovat.
Jste jako jasně prozápadně orientovaný politik schopen vyjednávat s představiteli komunistické strany, na jejichž hlasech do značné míry stojí a padá vaše menšinová vláda s hnutím ANO?
Sociální demokracie nemá s komunistickou stranou žádný oficiální formální vztah. Je to hnutí ANO, které s KSČM podepsalo toleranční patent. A je zřejmé, že v oblasti zahraniční politiky má komunistická strana jiné priority než naše vláda. A než to, co máme ve vládním programovém prohlášení. Já jsem ve své funkci proto, abych naplňoval programové prohlášení vlády. A proto není zahraniční politika oblastí, kde by kabinet s komunisty vyjednával.
A vy sám tuto potřebu osobně nemáte?
Moc ne.
Takže se s komunistickými politiky o zahraniční politice vůbec nebavíte?
Já se samozřejmě pravidelně účastním zasedání sněmovních i senátních výborů. Vést tento dialog se všemi politickými stranami ve sněmovně je důležitá součást mé práce. Ale zároveň máme v zahraniční politice jasné priority, které tato vláda měnit nechce.
Od ruské okupace ukrajinského Krymu uplynulo pět let. K čemu jsou po pěti letech sankce EU a Západu proti Rusku? Lze jimi donutit Kreml, aby vrátil Krym Ukrajině?
I vzhledem k naší historické zkušenosti bychom měli hájit základní principy, na kterých stojí mezinárodní vztahy nejméně poslední tři desetiletí. Že se respektuje mezinárodní právo, že se neokupuje cizí území, že nezávislé státy mají právo si rozhodovat o své budoucnosti. Rusko samo, pokud chce mít opět dobré vztahy s EU a NATO, bude muset situaci kolem Krymu řešit. Moskva je dnes také zodpovědná i za jiné věci, které se na Ukrajině dějí.
Jak ale s Ruskem dál? Protiruské sankce se stále utužují a Rusové neustoupili ani o píď. Jak donutit Kreml k tomu, aby se začal chovat zase odpovědně a z hlediska světa takříkajíc normálně?
Evropská unie a NATO nemají žádný zájem na izolaci Ruska. Je to významná země, se kterou chceme vést smysluplný dialog. Jsou témata, kde můžeme nalézt společné zájmy. Nicméně na dobré vztahy je třeba dobrá vůle i na té druhé straně. A v tuto chvíli vnímá Rusko Západ jako nepřítele. Považuje své okolí za svoji sféru vlivu. A to nemůžeme tolerovat. I my sami jsme si to v minulosti ze strany Ruska zažili. A víme, že nějaké sféry vlivu nepřispívají ke stabilitě a bezpečnosti.
Vy jste se tento týden účastnil i zasedání ministrů zahraničí EU, kde byla hlavním bodem spolupráce Unie s Čínou. Čínu se EU snaží stále více brát v ekonomických otázkách jako partnera. Současně ale čínští komunisté dál utužují svoji diktaturu, která přechází do kybernetické diktatury. Jak to jde dohromady?
I s Čínou má smysl hledat pragmatickou spolupráci. Čína je jednou z největších ekonomických velmocí světa a my jako EU máme zájem na tom, aby se Čína více podílela na řešení některých globálních problémů, například v oblasti klimatických změn. Boj proti změnám klimatu nemůže být úspěšný, pokud se na něm Čína nebude podílet a snižovat emise. Podobně to platí pro mezinárodní obchod, kde i Čína musí respektovat pravidla. Spolupráci EU s Čínou chceme ale rozvíjet na základě reciprocity. Na tom, že stejná pravidla, která my vůči Číně uplatňujeme v Evropě, bude vůči evropským i českým společnostem uplatňovat Čína. Dialog s Čínou ale zároveň bude obsahovat témata, jako jsou lidská práva. Lidská práva jsou univerzální a z toho bychom jako EU neměli ustupovat.
Když se bavíte s prezidentem Milošem Zemanem, na čem se u témat jako Rusko a Čína vy dva dokážete shodnout?
Schůzky ústavních činitelů k zahraniční politice přispěli k tomu, že jsme naše zásadní pozice v této oblasti dokázali sladit. Například u sankcí proti Rusku, kde jsme se shodli, že pokud nejsou splněny podmínky pro jejich zrušení, tak je Česká republika podporuje. Že stojíme za územní celistvostí Ukrajiny. To jsou věci, které z těch schůzek jasně vyplynuly, a proto je dobré, abychom se scházeli pravidelně.
A máte pocit, že vás prezident Zeman i premiér Andrej Babiš začali brát jako partnera?
Myslím, že ano. Ale to se musíte zeptat především jich.
Takže vás po několika měsících ve funkci začali brát?
S oběma činiteli vedeme průběžný dialog. Já jsem od počátku říkal, že je důležité, abychom vystupovali, pokud možno, jednotně. Pokud chceme prosazovat naše zájmy, tak musíme být pro naše partnery čitelní. A tady si myslím, že naše spolupráce funguje.
Jste také místopředsedou ČSSD. Měl by být splněn příslib zvýšení dávek na dítě na 300 tisíc korun, který se kvůli odporu Babišova hnutí ANO nepodařilo ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové prosadit?
Jana Maláčová řekla, že využije možnosti koaliční dohody k tomu, aby se ty peníze našly. My jako ČSSD k tomu jasně říkáme, že bychom se vedle výdajů státního rozpočtu měli soustředit i na jeho příjmy. Chceme vést diskusi o zavedení sektorové daně, digitální daně, kterou zavádí například Rakousko a Francie. Dříve, než jako vláda budeme ustupovat z takových zásadních priorit, jako jsou dávky na děti, tak se musíme pokusit na to najít prostředky.
Takže to není důchodci versus děti?
Ne, měli bychom najít prostředky na obojí. Pomoc mladým rodinám je pro nás klíčová. Když se nebudou rodit děti, nebude ani na důchody.
7
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
