V současné době mají na příspěvek nárok ty domácnosti, jejichž náklady na bydlení přesáhnou hranici třiceti procent příjmů. Tedy kromě Prahy, kde je tato hranice stanovena na 35 procent. To ovšem od ledna změní novela zákona státní sociální podpoře, která počítá s tím, že třicetiprocentní hranice bude platit všude.
„Dvojí výše rozhodného příjmu (koeficient), která byla v zákoně upravena v minulosti, ztratila opodstatnění a znevýhodňuje osoby žijící v Praze, zejména osaměle žijící důchodce. Proto je vhodné koeficient sjednotit,“ vysvětlilo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Méně kategorií
Novela zároveň sloučí normativní náklady na bydlení jedno- a dvoučlenných domácností do jedné kategorie, které se dosud posuzují zvlášť. Horní hranice normativů sice zůstane stejná, ale domácnostem zejména v menších obcích se zvýší, takže dosáhnou na vyšší příspěvek. „Ekonomicky aktivní jednotlivec má náklady na bydlení skoro stejně vysoké jako samoživitelka s jedním dítětem, a dokonce vyšší než dva důchodci v jedné domácnosti,“ přiblížilo ministerstvo.

Stejně tak novela sníží počet kategorií podle velikosti obcí a měst u nájemního a podnájemního bydlení. Z dosavadních pěti se zúží na tři, přičemž nejvyšší normativy budou pro Prahu a Brno. Další kategorií budou města s více než sedmdesáti tisíci obyvateli. „Hranice sedmdesát tisíc obyvatel byla upřednostněna zejména oproti diskutované hranici sto tisíc obyvatel. Poměrně vysoké náklady na bydlení jsou i ve městech, jako Olomouc nebo Hradec Králové, které však hranice nad sto tisíc obyvatel nedosahují,“ tvrdí ministerstvo. Poslední kategorií jsou pak ostatní města a obce.
Důchodce a samoživitelka
Jak se tedy výše příspěvku může změnit? Přilepší si například důchodce, který s penzí 17 tisíc korun žije v menším pražském nájemním bytě. Používá elektřinu na provoz běžných elektrospotřebičů, svícení a vaření. Skutečné náklady na bydlení má 13 tisíc korun měsíčně. Do letošního prosince má nárok na příspěvek 7050 korun. Díky úpravě koeficientu pro Prahu z 0,35 na 0,3 by ale od ledna dostával 7900 korun.

Vyšší příspěvek by dostala i samoživitelka s dvanáctiletým dítětem, která má příjem 14 795 korun. Na dítě pak pobírá příspěvek 1470 korun. Bydlí v nájemním bytě ve městě do 70 tisíc obyvatel, přičemž má skutečné náklady na bydlení 16 500 korun měsíčně. Do konce letošního roku má nárok na příspěvek na bydlení ve výši 8942 korun. Od ledna by se tento příspěvek zvýšil na 10 258 korun.
Nutno ale podotknout, že se jedná jen o orientační příklady, neboť novelu zatím neschválila vláda a může se změnit i během jejího projednávání ve sněmovně. Zásadní přitom budou připomínky ministerstva financí.
Požádat o příspěvek není ostuda
Letos se normativní náklady na bydlení zvyšovaly už dvakrát. Naposledy od letošního října. Předseda Sdružení nájemníků Milan Taraba ale upozornil, že mnoho lidí o příspěvek nežádá, ačkoliv na něj mají nárok. „Považují to za jakousi žebračenku. Tím si ale zhoršují finanční situaci,“ podotkl Taraba.
Připomněl, že už nyní pobírá příspěvek v hmotné nouzi asi deset procent obyvatel. „Co je ale horší, že deset až patnáct procent obyvatel se k chudobě blíží,“ doplnil.

Požádat o příspěvek přitom není ostuda ani podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). „Nejvíce se zdražování dotkne jednočlenných a dvoučlenných domácností s nízkým příjmem, které vydají většinu peněz právě za bydlení a náklady s ním související. Typicky se jedná o samoživitele, osamělé seniory nebo lidi s handicapem. Přesně kvůli nim jsme zvýšili normativy na bydlení tak, aby jim příspěvek na bydlení poskytoval co možná nejúčinnější a přesně zacílenou pomoc,“ řekl ministr.