„Sezona 2019/2020 nedopadla podle mých představ. V jejím úvodu jsem sice jako nejlepší z našeho týmu doběhl 14. ve vytrvalostním závodě Junior IBU Cupu v Pokljuce, ale pak byly výsledky už jen horší,“ pokrčí rameny. Neprobojoval se na juniorský světový šampionát, ani na Otevřené ME, sebevědomí mu nevrátila ani účast v IBU Cupu dospělých na Slovensku… „To poznání bolelo, ale uvědomil jsem si, že mám své limity,“ přiznává.

Michael Málek, hlavní trenér juniorů k tomu dodává. „Postupem času se ukazovalo, že Petr si místo v juniorské reprezentaci neudrží. Ale přišla mi škoda takového zaníceného kluka ztratit. Probral jsem tento nápad se sportovním ředitelem Ondrou Rybářem a slovo dalo slovo. Už loni jsem měl přes léto asistenta Martina Strunu, který v zimě pokračoval u servisu. A také Petra jsem si v této roli dokázal představit.“ Ze závodníka se Petr Kánský takřka ze dne na den stal trenérem.

Z toho kluka jednou něco bude…

S Michaelem Málkem se poznali už v dorostu. Tedy předtím než v roce 2016 zamířil trenér Málek k A týmu mužů. „Zaujalo mě tehdy Petrovo nadšení, zarputilost, pozorovací talent, viděl jsem, jak se zajímá o každý detail a chce mu porozumět. Byl ctižádostivý, svědomitý a spolehlivý.“ Už tehdy Michaela Málka napadlo: „Z toho kluka bude jednou dobrý trenér.“

Petr Kánský trenérova slova potvrzuje. „Vždy jsem se snažil přemýšlet o tom, co dělám. Chtěl jsem přijít věcem na kloub a vytvořit si na ně svůj vlastní názor.“ Neměl takový fyzický fond a „motor“ jako jeho vrstevníci, ale vždy byl výborným, a především rychlým, střelcem. Z tohoto úhlu pohledu není zatím v Česku lepší, ani mezi muži.

Jeden příklad za všechny

Vraťme se k už zmiňovanému vytrvalostnímu závodu Junior IBU Cupu 2019/20 v Pokljuce. Čtyři položky L, S, L, S zvládl v čase 1:17 minuty (21 sekund/1 chyba, 18/1, 21/0, 17/0). Na stejném místě zahajoval před rokem sezónu i Světový pohár. Nejlepší z českého výběru patnáctý Michal Krčmář, minul pouze jeden terč, ale na střelnici strávil 2:42 min, tedy více než dvojnásobek času Petra Kánského! Ano, Michal udělal o jednu chybu méně… Se stejným výsledkem střílející Ondřej Moravec (v cíli 30.) měl střelecký čas 1:55 minuty. Být na střelnici stejně rychlý jako Petr Kánský, polepšil by si o deset míst…

Samostatná práce

Práci mají s Michaelem Málkem rozdělenou. „Míša řeší s Ondrou Rybářem dlouhodobou strategii a plán, moje role je především práce na samotném tréninku a při zajišťování podpory ve smyslu pití, náboje a podobně.“

Když byl tým během přípravy rozdělený z preventivních důvodů do menších skupin. Zvládl zastat celou přípravu sám. „Petr je samostatný a je na něho absolutní spolehnutí. Ví, co se od tréninku očekává, ví, co sportovec prožívá, protože kariéru ukončil teprve před půlrokem, ví, jak situace řešit. I to je jeho výhodou,“ doplňuje Michael Málek. A někdejší osmý a devátý junior z MS na kolečkových lyžích dodává: „Stále ještě dokážu přemýšlet jako závodník. Ke klukům snažím přistupovat tak, aby moje pokyny pro ně byly jednoduché a srozumitelné.“

Praxe i teorie

Celý proces přípravy nyní začíná poznávat nejen po praktické, ale i teoretické stránce. Od září je studentem trenérství na Masarykově Univerzitě v Brně. „Zatím vůbec netuším, kam mě trenéřina jednou zavede, ale nyní chci maximálně využít šanci, kterou jsem dostal. Ve škole i s týmem,“ má jasno. „Vždyť jsem vlastně v každodenním kontaktu s těmi nejlepšími českými trenéry.“ Pravidelně a z blízka poznává práci Ondřeje Rybáře, Zdeňka Vítka, a samozřejmě i Michaela Málka. „Vedle běžných trenérských činností po Petrovi zejména chci, aby naslouchal, díval se a hlavně se nebál zeptat,“ podotýká Michael Málek.

Zkušenosti pro budoucnost

S nadcházející zimou bude role Petra Kánského jiná, což souvisí i se změnami v kalendáři Mezinárodní biatlonové unie a úbytkem juniorských závodů v reakci na Covid-19. Petr se připojí k reprezentačnímu servisnímu týmu. „I za tím se ale skrývá příprava na trenérskou práci, až třeba jednou bude působit u žáků nebo dorostenců, bude si muset umět poradit i s přípravou lyží,“ upozorňuje Michael Málek. A co dále? Navíc pozná i atmosféru, zázemí a režim Světového poháru. I to může být jednou plus nyní začínající trenérské kariéry Petra Kánského. Dnes ještě stále „náctiletého kouče“. (tjh)