„První byla Zeleneč,“ vzpomíná provozní ředitel Moneta Money Bank Jiří Huml na středočeskou obec, která jako první projevila o bankomat zájem. Mezitím se do konce loňského roku svého stroje dočkalo dalších 23 obcí s přibližně dvěma a půl tisíci obyvatel. Svůj bankomat teď chtějí i další obce.

Vaše banka má k dispozici 650 bankomatů. Tím, že jste začali sdílet stroje s dalšími třemi bankami, se jejich počet zvýšil na dva tisíce. Jak se to projevilo?
Dosáhli jsme tak mnohem většího pokrytí. Když někde stojí dva nebo tři naše bankomaty, tak tam stojí zbytečně a nic nepřinášejí. Lidé si z nich vyberou stejné množství peněz, jako by tam stál jen jeden. Běžná lokalita má třeba tři bankomaty přebytečné, takže je můžeme vzít a najít pro ně jiné umístění. Původní název naší banky byla Agrobanka. Máme tedy kořeny v menších obcích, stále jsme silní v zemědělském sektoru. To je vynikající příležitost dodat tam tu službu.

Provozní ředitel Moneta Money Bank Jiří HumlProvozní ředitel Moneta Money Bank Jiří HumlZdroj: se svolením Moneta Money Bank

Podle Českého statistického úřadu je v sídlech do pěti tisíc obyvatel jen dvanáct procent z celkového počtu bankomatů v České republice. Tyto obce ale obývá bezmála čtyřicet procent obyvatel České republiky. Sdílené bankomaty by mohly tento nepoměr trochu napravit. Zaznamenali jste o ně ze strany starostů vyšší zájem?
Zprvu jsme začali obce oslovovat sami. Až letos se to otočilo, obce se začaly ozývat nám. Nejsou jich desítky a stovky, zatím mluvíme o jednotkách. Je to pro ně zajímavé, protože se na první pohled chováme neekonomicky a jsme ochotni do jejich katastru umístit bankomat. A pokud mluvíme o efektivitě a ekonomickém chování, obce vědí, o čem mluví. Setkáváme se totiž s názorem, kdy nám starostové říkají, že ačkoliv mají téměř všichni obyvatelé jejich obce účet například u České spořitelny, vyjednávání o umístění bankomatu už deset let nikam nevedou. Banka si to buď rovnou vyhodnotí jako ekonomicky neefektivní, anebo po obci požaduje, aby jí za umístění bankomatu platila třeba třicet tisíc korun ročně.

Čtyři české banky spojily síly a od středy začnou sdílet svoje bankomaty.
Čtyři banky spojily síly a začaly sdílet bankomaty. Dočkají se i menší obce

Co od obcí očekáváte vy?
My máme hardware a jsme ochotní ho zásobovat penězi, ale potřebujeme mu najít dobrou lokalitu. Ani my se samozřejmě nemůžeme chovat neekonomicky. Což znamená, že není úplně reálné, aby po nás někdo v té obci požadoval desítky tisíc korun ročně za pronájem místa, kde bankomat umístíme. Když se ale najde obec, která se na takovém projektu chce podílet, například nám nabídne prostor na obecním úřadě a připojení na elektřinu, my přivezeme stroj, zajistíme připojení, bezpečnost a provoz.

Kolik stojí instalace takového bankomatu?
Bavíme se o částce sto až sto padesát tisíc korun.

S Komerční bankou jste začali spolupracovat loni v červnu. Pak se přidaly i UniCredit Bank a Air Bank. Kolik bankomatů jste od té doby dostali do menších obcí?
Chvíli nám trvalo, než jsme se shodli, že v některých lokalitách stojí bankomaty vedle sebe zbytečně. Na základě této dohody jsme pak vypověděli nájemní smlouvy a do konce loňského roku jsme prvních 24 bankomatů – uvolněných z těch duplicitních lokalit - dokázali nainstalovat na nové místo. Našli jsme lokalitu, kde o to byl zájem a v ní místo, které vyhovuje nejširšímu spektru veřejnosti včetně tělesně postižených.

Předpokládám, že v tom tedy budete pokračovat. Je to tak?
Určitě ano. Letos bychom chtěli do nových lokalit, kde dosud žádný bankomat není, nainstalovat padesát bankomatů. Máme pro to důvod. Když stroj stojí ve sklepě, tak nevydělává. Chtěli bychom je proto dostat ven.

Těch padesát bankomatů je za vás. Kolik by to ale bylo i společně s ostatními třemi bankami?
Bavíme se o dvou až tří stovkách bankomatů. Pozor, to ale neznamená, že budou všechny rozmístěny už letos. Každá banka má svoje vlastní smluvní podmínky s pronajímatelem místa, kde bankomaty aktuálně stojí. Některé jsou vázány třeba dvouletou platností, takže než se z toho vyvážou, trvá to déle.

Přes pět a půl milionu lidí využívá vstup do portálu státní a veřejné správy skrze své internetové bankovnictví
Dobrá zpráva pro klienty. Bankovní identitu zpřístupní další finanční domy Česka

Jaké jsou další podmínky, podle nichž si obce vybíráte?
Ty hlavní podmínky jsou dvě: v obci by aktuálně neměl být žádný jiný bankomat a mělo by v ní žít alespoň dva a půl tisíce obyvatel. Přidanou hodnotou pak je, pokud se obec nachází na nějakém významném dopravním uzlu. Potřebujeme, aby se bankomat vyplatil a bylo v něm uskutečněno kolem tisíce transakcí měsíčně. Pokud je těch transakcí méně, tak už je to spíše nákladová položka než služba.

Za jak dlouho se může některá z obcí svého bankomatu dočkat, tedy od podepsání smlouvy až po jeho zprovoznění?
V ideálním případě může přístroj v obci stát a fungovat do tří měsíců od prvního kontaktu. Jak říkám, toto je ideální případ, kdy se obce samy v celém projektu aktivně angažují: pomohou například s administrací u místního stavebního úřadu a podobně. Už se nám i stalo, že nám obce samy pomohly najít lokalitu, kde jsme následně uzavřeli nájemní smlouvu a v některých případech se dokonce zasadily o to, že tam ani neplatíme nájem.

Kdo se v nejbližší době takového bankomatu dočká?
Dokud to tam nestojí, tak o tom nemohu mluvit.

Bankomat asi není levné zařízení. Kolik stojí?
Klasický výběrový bankomat přijde na čtvrt milionu korun, vkladový pak dvakrát tolik. Už to ale není milion, jako to bývalo před dvaceti lety.

Přibývá plateb kartou a lidé už hotovost tak často nepoužívají. Jak často se bankomat musí plnit?
Obecně se dá říci, že nejlepší je mít v bankomatu tolik peněz, kolik potřebujete, a jezdit tam pouze, když se začíná vyprazdňovat. Zavážení bankomatů je přibližně jednou za deset dní, nicméně v řadě případů je to velmi individuální: záleží na tom, na jak frekventovaném místě přístroj stojí, a pak také na tom, zda je to ryze výběrový bankomat nebo vkladomat. Těch v současné době provozujeme necelých dvě stě. V nich pak bankovky, které nejsou poškozené a opotřebované, recyklujeme a připravíme pro výdej. Takový stroj pak nemá tak častou frekvenci zavážení. Ale jak jsem řekl, záleží na lokalitě a klientele. Když bankomat umístíte do obchodního centra a obchodníci do něj každý večer budou vkládat tržby, pak ty peníze musíme naopak odvézt. Je ale pravdou, že spousta těchto strojů je vybalancovaná mezi tím, co přijme a co vydá.

Bezobslužná prodejna v jihočeských Strakonicích
Vstupenka pro noční nákupy i náhradní občanka. Bankovní identita láká víc a víc

Jednáte ještě s dalšími bankami, které by se do vašeho systému mohly zapojit?
Systém je otevřený všem. Smlouva o sdílené bankomatové síti je koncipovaná tak, že je schopná přijmout i další banky. Má to samozřejmě nějaká omezení. Pokud se najde další bankovní dům, který bude chtít využívat sdílenou bankomatovou síť, bude muset do té infrastruktury něco přinést. Projekt nemá charakter společného podniku. Není proto možné, aby se toho zúčastnil někdo, kdo neprovozuje žádný nebo například jenom tři bankomaty. Mohl by ji využívat, ale nebude to zadarmo. Bavíme se tedy o bankách, které mají 150 a více bankomatů. Pro ně je spolupráce otevřená.

Je tedy na obzoru některá další banka, která by se k vám mohla připojit?
Jméno vám určitě neřeknu, ale naše výzva směřovala ke všem bankám, které působí na českém trhu. Jsme si jistí, že tento model by dával největší smysl, kdyby se k němu přidaly i ostatní velké banky. Koneckonců, v některých evropských zemích spolupráce funguje právě mezi největšími bankami. Typickým příkladem je Nizozemí, kde banky dokonce založily společný podnik a v koordinaci s národní bankou pracují na tom, aby to v celé zemi neměl nikdo k nejbližšímu bankomatu dál než pět kilometrů.

Máte podobný cíl?
Byli bychom rádi, kdyby se přidala další velká banka, ale zatím jsme zájem nezaznamenali.

V současné době ale člověk nepozná, že se jedná o sdílený bankomat čtyř bank. Vždy je na nich logo té banky, která ho provozuje. Uvažujete o nějakém společném logu, aby to bylo poznat?
To logo už existuje, ale čekáme na jeho registraci na patentovém úřadě. Dokud není zaregistrované, tak ho tam ještě neuvidíte.

Které funkce mohou klienti vašich bank u sdílených bankomatů využívat?
Spolupráce je zatím omezená na ty základní – výběr a zůstatek na účtu. Pokud vaše banka nabízí na svých bankomatech například dobití telefonu a dalších šestnáct funkcí, musíte ještě stále pro jejich využití dojít k „mateřskému“ bankomatu. Do budoucna si ale umíme představit, že přijdete, vložíte kartu do stroje, ten pozná, že karta je Monety, a bankomat následně rozsvítí obrazovku Monety bez ohledu na to, že jej provozuje někdo jiný. Dostat se ale na tuto úroveň spolupráce je mnohem složitější a samozřejmě to chce i mnohem více času. My jsme chtěli dostat sdílené bankomaty na trh co možná nejdříve. Proto jsme začali základní funkcionalitou, kterou budeme časem rozšiřovat.

Komerční banka. Ilustrační snímek
Stejné podmínky při výběru z bankomatů. Ke sdílené síti se připojí další banky

Uvažujete i o sdílení vkladových bankomatů?
Tam je to mnohem složitější. Při použití standardní platební karty můžete pro výběry použít konkurenční infrastrukturu, samozřejmě za nějaký poplatek. U vkladů to ale tak není. Takový trh tady neexistuje. Pokud vám vaše banka vůbec umožňuje vkládat peníze na účet přes bankomat, můžete tak učinit pouze u bankomatu vaší banky. Musíte mít zkrátka vedený účet u toho bankovního domu, kterému daný bankomat patří.

Proč to tak není?
Je to úplně jiná disciplína. Cesta bankovky do výběrového bankomatu začíná v České národní bance, kde si my pro vás vybereme nepoškozené, a především validované bankovky, a následně je dopravíme do daného bankomatu. Víme, že jsou v pořádku, nejsou to falzifikáty a celý proces máme plně pod kontrolou. To u vkladomatu neplatí. Někdo k němu přijde a vloží do něj bankovky, nad nimiž my v daný okamžik onu kontrolu nemáme. Ze zákona jsme přitom povinni každou bankovku, která je poškozená nebo falešná, zadržet. Musíme tedy přesně vědět, kdo tam tu bankovku vložil a musíme to být schopni také doložit orgánům, které se tím následně zabývají. V podstatě to tedy znamená, že v případě sdílené vkladomatové sítě si budeme muset navzájem sdílet mnohem více informací.

Musíme také vyřešit mnoho regulatorních povinností, které jsou pro nás v této souvislosti nepřekročitelné. S ostatními zapojenými bankami tedy nyní hledáme určitý technický standard, na kterém budeme schopni se shodnout. Tak, aby celý proces fungoval a navíc aby odpovídal zákonu o oběživu a dalším předpisům, jakým je například ochrana osobních údajů.

Jak jste v tom daleko?
Myslíme si, že když nenarazíme na nějaký významný problém, měli bychom být schopni to v závěru letošního roku spustit.

Rozložení bankomatů mezi malými a velkými městy

Počet obyvatel
Sídla nad 5 000 obyvatel: 61 %
Sídla pod 5 000 obyvatel: 39 %

Počet bankomatů
Sídla nad 5 000 obyvatel: 88 %
Sídla pod 5 000 obyvatel: 12 %