PŘEHLEDNĚ: Kdo vydělá na růstu sazeb ČNB. Běžná hypotéka zdraží až o třetinu

Výrazné zvýšení hypotéky
Řadě domácností brzy skončí fixační období. Pokud si hypotéku sjednaly v době, kdy jim banka nabídla nízkou sazbu, a už tehdy byly na hraně svých možností, nově se zvládnou se splátkami vypořádat jen stěží. Například když běžná rodina nyní splácí hypotéku ve výši tří milionů korun sjednanou na 25 let, při dosavadní sazbě 2,43 procenta platí měsíčně 13 348 korun.

„Pokud sazba stoupne na 5,5 procenta, což zanedlouho může být standardní sazba, tak nová splátka bude činit 18 422 korun, což činí rozdíl 5074 koruny měsíčně,“ řekl Deníku Jiří Sýkora, hypoteční analytik Fincentrum & Swiss Life Select. „To i v případě, kdy si tato rodina nesjednávala hypotéku na hraně svých finančních možností, může pro ni být přímo likvidační,“ obává se Sýkora.

Proč centrální banka utahuje šrouby
Hlavním cílem je zastavit inflaci, která stále více „ukusuje“ peníze z rekordně vysokých úspor českých domácností, jež nestačily utratit kvůli koronavirové krizi. Podle hlavního ekonoma společnosti BHS Štěpána Křečka se přesto ani tímto krokem do konce letošního roku nepodaří zastavit velké zdražování zboží a služeb. „Dává nám však naději, že se růst cen zbrzdí v příštím roce,“ uvedl Křeček.

Hypotéky a úvěry podraží. ČNB skokově zvýšila základní úrokovou sazbu

Změna má podle něj ale také stinné stránky. Analytik například očekává, že přibrzdí rovněž ekonomický růst. Vítat ji příliš nemůže ani příští vláda. „Zároveň se prodraží financování státního dluhu,“ varuje Křeček. Guvernér ČNB Jiří Rusnok ve čtvrtek po zasedání bankovní rady uvedl, že centrální banka na začátku příštího roku počítá s inflací bezmála sedm procent procent.

Kdo na změně může vydělat
Stejně jako po předcházejícím zvýšení základní sazby ČNB střadatelům mírně porostou úrokové sazby na jejich termínovaných a také spořicích účtech, jež se až donedávna pohybovaly jen téměř neznatelně nad nulou. Jako první s nabídkou vyššího úroku ihned po vyhlášení verdiktu přispěchala Trinity Bank.

Klientům bez jakýchkoliv dalších podmínek a bez omezení výše vkladu nabídla spořicí účet s úrokovou sazbou 2,08 procenta. Další, především menší banky a kampeličky, budou následovat. Po minulém zásahu ČNB zvýšily úročení spořicích účtů například Creditas, AirBank, Hello Bank, ExpoBank atd.  Většinou na úroveň 1,5 až dvě procenta ročně.

Jak se změní kurz koruny
Vyšší úrokové sazby by podle klasických ekonomických pouček měly vést k posílení kurzu koruny. „Zlevní to import a tím zmírní i dováženou inflaci ze zahraničí,“ míní ekonom Křeček z BHS. Okamžitou reakcí na vyhlášení centrálních bankéřů skutečně bylo posílení kurzu koruny vůči euru o 15 haléřů na 25,32 korun za euro. Guvernér Rusnok ve čtvrtek odhadl, že koruna by v následujícím roce mohla zpevnit až na úroveň 24 korun za euro.  

Co je třeba dělat, když nemám na splácení hypotéky
Odborníci doporučují začít potíže řešit včas, nejlépe hned, když se o nich dozvíme. Je třeba kontaktovat banku a zkusit s ní domluvit prodloužení doby splácení. Tomu, kdo si neví rady, navíc mohou bezplatně pomoci dluhové poradny. Často je s jejich asistencí možné vyřešit finanční obtíže bez pádu do dluhů a exekucí s tím, že domácnost dokáže fungovat i s menším rozpočtem. „Tyto věci ale s předstihem řeší jen málokdo. Lidé se k tomu obvykle odhodlají až ve chvíli, kdy je problémy dostihnou,“ řekla Deníku Barbora Čechová, ředitelka krizového centra THEiA v Českých Budějovicích.

Babiš kritizuje zvýšení úrokové sazby. Ekonomice to prý nepomůže

Bude mít „zdražení peněz“ nějaký výsledný efekt?
Je to takový paradox: hlavním úkolem ČNB je cenová stabilita, včetně krocení drahoty (inflace). A ČNB krotí drahotu tím, že sama zdražuje „cenu peněz“.   Centrální bankéři chtějí mít drahotu pod kontrolou, jejich cíl  je růst cen maximálně o dvě procenta ročně, jenže teď je inflace skoro pět procent. Stát rekordně utrácí, lidem rostou mzdy (ve státní správě), tím pádem ale i obchodníci cítí šanci a zdražují. Trh nemovitosti se kvůli slabé výstavbě uvařil ve vlastní šťávě a ceny bytů jsou mimo realitu.

Studená sprcha v podobě rekordních sazeb by měla oslabit zájem o hypotéky a následkem toho i tlačit na nižší ceny nemovitostí. Protože si ale drahotu „dovážíme“ i ze zahraničí (momentálně hlavně v cenách energií), ekonomové nechtějí předvídat, jak moc bude ČNB úspěšná a kdy inflace klesne na kýžená dvě procenta. „Je otázkou zda malá otevřená ekonomika zapojená do globálního obchodu a kapitálových toků může být ve své snaze úspěšná,“ podotýká Lubor Lacina z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Podle něj navíc není všem dnům konec. „Dokud se inflace nevrátí zpět ke dvěma procentům, můžeme očekávat další zvyšování úrokových sazeb i na dalších zasedáních bankovní rady ČNB,“ dodává profesor Lacina.