Bývalá ředitelka, lékařka a mediálně známá osobnost Michaela Tomanová nemůže pokládat rok 2019 za šťastný. Nejprve v březnu čelila otevřené nedůvěře vedení Pardubického kraje kvůli údajným množícím se stížnostem zaměstnanců, a tak rezignovala na funkci. Poté v ústavu působila jako primářka, ale i tento post opustila. V druhé polovině srpna večer vstoupila za užití přístupových karet do budovy ústavu a z kanceláří, ve kterých pracovala, si společně s dokumenty a osobními věcmi odnesla domů umělecké předměty v hodnotě 52 tisíc korun. Šlo o cínový reliéf, dva obrazy a dvě plastiky.

Obžalovaná se hájila tím, že spory se zřizovatelem brandýského zařízení, kterým je Krajský úřad Pardubického kraje, měly neblahý vliv na její duševní zdraví, takže byla od složení funkce ředitelky až do skončení pracovního poměru v září 2019 v pracovní neschopnosti. Nechtěla potkat současné zaměstnance, a proto přišla na nápad, že všechny své věci - zabalené v krabicích a pytlích - odveze domů v době, kdy je v ústavu minimální pohyb osob - v neděli večer jednoho srpnového dne, kdy je tam klid. Soudu řekla, že měla v plánu věci doma v klidu roztřídat a to, co z nich bude patřit ústavu, zase vrátit.

O problémech Tomanové jsme již psali:

"Kategoricky popírám úmysl věci odcizit," prohlásila Tomanová. Dodala, že věděla o monitorování bezpečnostních kamer, takže její údajný úmysl krádeže zcela postrádá smysl.

Michaelu Tomanovou ve výsleších podpořili i manžel a syn, kteří věci z kanceláře stěhovali do auta. Shodli se, že většinou se jednalo o papíry nebo různé cetky. "Žádných obrazů, až na výjimku svého obrázku s medvídky z dětství, jsem si nevšiml," uvedl syn Tomanové. Ovšem fotografie pořízené před stěhováním ukazují zřetelně dva obrazy. A navíc je na kamerovém záznamu zachycen syn obžalované, který nese jeden z nich do kufru auta.

"Identifikace musela být zcela snadná - obrazy nebyly nijak zabaleny a ostatní čtyři umělecké předměty musely být pro svoji velikost snadno k nalezení i v zabalených přepravkách a krabicích. Okresnímu soudu není zřejmé, co právě na těchto šesti předmětech hodlala obžalovaná doma třídit. Všechny ostatní odvážené věci - zejména listiny, knihy a podobně - byly zjevně jejím vlastnictvím a vytřídit z nich na místě těchto šest předmětů bylo otázkou několika málo vteřin," stojí v rozsudku podepsaném ústeckoorlickým samosoudcem Miroslavem Trávníčkem s dovětkem, že tuto část obhajoby tudíž považuje soud za nevěrohodnou a nelogickou.

Když současná ředitelka rehabilitačního ústavu podala na policii trestní oznámení a tato informace prosákla na veřejnost, Tomanová umělecké předměty vrátila, to už ale bylo pozdě - okresní soud tudíž věc klasifikoval jako přečin krádeže a uložil jí peněžitý trest ve výši 50 tisíc korun.

Přihlédl k dosavadní morální i trestní bezúhonnosti, takže nezvolil cestu dohledu soudu či podmínečného odsouzení nebo trestu obecně prospěšných prací či domácího vězení.

Michaela Tomanová odešla z ústavu za dramatických okolností. "Jako osoba s určitou úrovní vystupování, odpovědností a zkušeností, měla vystupovat transparentně, sebevědomě, na úrovni ředitelky s dvacetiletou historií a ne pokoutně jako nějaký psanec," konstatoval soud.

"Odvolání krajský soud zamítl, takže rozsudek platí v plném rozsahu," potvrdila včera Deníku Kateřina Podeszwová, asistentka předsedy soudu a mluvčí Krajského soudu v Hradci Králové.

Michaelu Tomanovou se redakci Deníku nepodařilo kontaktovat.