Obžalovaný Filip měl údajně od srpna do října 2003 prodat vymahačské společnosti Transfinance fiktivní pohledávky, které měla mít Valeta u svých odběratelů. „Faktury nebyly podloženy žádným zbožím,“ uvedl v obžalobě státní zástupce. Vymahačské firmě Transfinance tím měl obžalovaný způsobit škodu ve výši přesahující pět a tři čtvrtě milionu korun. Firmy, které měly Valetě dlužit, tvrdily, že od ní žádné zboží neobdržely.

„Nejednalo se o podvodné jednání,“ odmítl obvinění Filip s tím, že byly uzavřeny i smlouvy o obchodech budoucích, které se však neuskutečnily. Na dotaz předsedy senátu, proč tedy nevrátil vymahačské firmě peníze, které za pohledávky zaplatila, obžalovaný mimo jiné odpověděl i tím, že na jeho společnost Valeta byl v roce 2004 vyhlášen konkurz.

Filip si měl také v červenci 2004 vypůjčit od společnosti Hellas Litomyšl 1,75 milionu korun. Firmě uvedl, že peníze potřebuje na výplatu mezd svých zaměstnanců. Půjčku nemohl splatit, proto společnosti Hellas jako vyrovnání nabídl smlouvy o podstoupení neexistujících pohledávek u jedné firmy. Za falešné faktury Hellas nic nedostala.

Dalšího trestného činu se měl bývalý jednatel společnosti Valeta dopustit tím, že v roce 2004 převzal od společnosti Hermann Cotton přes 52 tisíc kilogramů příze. Poté dodavateli vrátil zboží zpět, avšak bylo ho o téměř 12 700 kilogramů méně. Chybějící přízi Filip již prodal, aniž by za ni dodavateli zaplatil. Firmu Hermann Cotton tak poškodil o 865 tisíc korun.

Obžaloba dává Filipovi také za vinu, že jako jednatel Valety nevedl řádné účetnictví firmy. Z tohoto důvodu účetní uzávěrky nepodávaly pravdivý přehled o finanční situaci Valety.

Jak uvedl v obžalobě státní zástupce Ivo Ježek, obžalovaný Filip v době, kdy byl na jeho firmu podán návrh na konkurz, který v září 2004 krajský soud vyhlásil, v úmyslu zmenšit majetek své firmy uzavřel smlouvy o prodeji movitého a nemovitého majetku v celkové hodnotě přesahující 7,5 milionu korun.
Pomocí antidatovaných faktur provedl formou dohody o zapůjčení pohledávek převedení tohoto majetku, čímž měl mařit výkon správce konkurzní podstaty.
V případě, že krajský soud uzná Petra Filipa vinným ze žalovaných skutků, hrozí mu pět až dvanáct let vězení.