Konkrétně? Pavel Koblížek se léčí s onemocněním ledvin a močových cest.

„V roce 2011 jsem prodělal poměrně rozsáhlou operaci, byl jsem jedenáct měsíců na neschopence. A teď se mi to vrátilo," uvedl na dotaz Deníku Pavel Koblížek, který je stále v pracovní neschopnosti a včera nastoupil do hradecké fakultní nemocnice, kde ho čekají vyšetření a poté operace.

NÁSTUP ODLOŽEN

Žádost o odklad Koblížek podal 24. února. „Spis se žádostí již byl postoupen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí, do vydání rozhodnutí byl nástup do výkonu trestu prozatím odložen," potvrdil mluvčí Krajského soudu v Hradci Králové Jan Kulhánek. Nejvyšší soud má na stole ještě jeden dokument, a to dovolání z prosince loňského roku, ve kterém požaduje zrušení rozsudků z důvodu nesprávného právního posouzení skutku.

Od prosince fungují webové stránky www.pavelkoblizek.cz. Pavel Koblížek na nich informuje o průběhu případu. „Každý si může udělat obrázek sám," říká exstrážník na vysvětlenou.

Současně s informací o odklad nástupu do věze-ní Pavel Koblížek zveřejnil své vyjádření k celému případu, ke kterému došlo v prosinci 2014 před mýtským klubem Stodola. Poukazuje v něm na to, že „průběh tohoto soudního procesu nebyl zcela obvyklý." O co jde? Prvoinstanční krajský soud Koblížka nejprve zprostil obžaloby a jeho jednání posoudil jako nutnou obranu. Po odvolání a dalších jednáních Vrchní soud v Praze exstrážníka uznal vinným z vraždy a poslal ho na patnáct let za mříže. Podle Koblížka je tento diametrální rozdíl v posouzení případu sám o sobě zarážející a ve svém vyjádření se naprosto otevřeně ptá na „nedostatky" řízení.

Reakce odsouzeného strážníka Pavla Koblížka k rozhodnutí Vrchního soudu v Praze:

Pavel Koblížek – k rozhodnutí vrchního souduAby bylo vše přehledné, při popisu událostí nemluvím o sobě v první osobě, ale v osobě třetí.

Uvádím několik informací k postupu vrchního soudu při projednávání incidentu, ke kterému došlo v prosinci roku 2014, u budovy diskotéky ve Vysokém Mýtě, mezi bratry Svobodovými a Pavlem Koblížkem, při němž byl jeden ze Svobodových usmrcen a druhý zraněn střelami, které vypálil Pavel Koblížek.
Průběh tohoto soudního procesu nebyl zcela obvyklý. Mám na mysli zejména to, že prvoinstančním krajským soudem byl Pavel Koblížek nejprve zproštěn obžaloby a jeho jednání bylo posouzeno jako nutná obrana. Pak následovala odvolání a další projednávání případu, která prozatím skončila rozhodnutím vrchního soudu, jež Pavla Koblížka shledal vinným z vraždy a uložil mu trest odnětí svobody v délce trvání patnácti let.

Jsem si plně vědom nezávislosti soudu a plně ji též respektuji. Nicméně v tomto případě se jedná o tak diametrální rozdíl ve výrocích krajského a vrchního soudu, že tento fakt je sám o sobě zarážející. Vzhledem k tomu, že mám k dispozici celý soudní spis, udělal jsem si analýzu veškerých závěrů vrchního soudu a porovnal je se skutečným obsahem spisu. Výroky vrchního soudu jsou ve značném rozporu s fakty, které se ve spisu nacházejí. Proto mám velké pochybnosti o tom, zda bylo ze strany tohoto soudu postupováno v souladu s trestním řádem.

Pro příklad uvádím několik zásadních otázek, které reagují na to, jakým způsobem vrchní soud zdůvodnil své rozhodnutí, tedy že Pavel Koblížek je vrah. Podle tohoto rozhodnutí měl totiž Pavel Koblížek jednat v úmyslu zabít bratry Svobodovy, tedy vraždit proto, aby utekl od budovy diskotéky a nemusel tak přivolané policii vysvětlovat, kdo stříkl do budovy diskotéky obranný slzotvorný aerosol. Ptám se tedy:

1. Z čeho vycházel vrchní soud, zastoupený předsedou senátu Michalem Hodouškem, při vyslovení názoru, že bratři Svobodovi vyzývali Pavla Koblížka, aby vyčkal na místě do příjezdu policie, když to kromě samotných Svobodových, žádný jiný svědek nepotvrzuje? Několik svědků z okolních domů totiž mimo jiné slyšelo, cituji: „ty zkurvysynu" „ty zmrde" „fízle my tě sejmem" „byl to hroznej, opravdu hroznej řev" „bylo to, jako když ženou stádo chlapů" „klidně si mě zastřel, já se tě nebojím" „křičel nechte mě bejt, ale bylo to takový zoufalý, to bylo slyšet úplně jasně".

2. Z čeho vrchní soud dovodil, že Pavel Koblížek proti bratrům Svobodovým použil zbraň v úmyslu je usmrtit, aby se tak vyhnul svému zadržení a nemusel tak vysvětlovat stříknutí spreje do budovy diskotéky, když se bratrům Svobodovým před tím legitimoval jako strážník městské policie z Vysokého Mýta? Jako dlouholetý policista jistě dobře věděl, že v malém městě, kde celý život pracoval a většina lidí ho zná, by neměl sebemenší šanci na utajení své totožnosti a útěkem by si nic nepomohl. A také proč po skončení incidentu s bratry Svobodovými Pavel Koblížek tedy neutekl, když to mělo být jeho údajným cílem a na místo toho čekal na příjezd policie? Navíc z psychologického a psychiatrického posudku Pavla Koblížka vyplývá, že není agresivní a konfliktům se spíše vyhýbá. Naopak u bratrů Svobodových byly prokazatelně zjištěny sklony k agresivitě.

3. Jak dospěl vrchní soud k závěru, že došlo k zamoření dvou místností diskotéky plynem? Pavel Koblížek měl u sebe obranný sprej, který byl podle hmotnosti obsahu použit v nepatrném množství, konkrétně po dobu 1 sekundy ( neznámo kdy a kde ) a plyn by se do dvou místností diskotéky musel dostat přes schodiště, chodbu a dvoje dveře. Přitom vyšetřovací pokus o účincích spreje daného typu a odpovídajícího množství v budově diskotéky proveden nebyl.

4. Proč se vrchní soud nezabýval tím, jaký podíl měl na „zadržování" Pavla Koblížka fakt, že provozovatel diskotéky Roman Svoboda žádal telefonicky svého otce, kameramana TV Prima, aby přijel natočit reportáž o tom, že jim, jak uvedl, cituji: „fízl vystříkal kůlnu (myšleno diskotéku)" a po celou dobu pronásledování Pavla Koblížka svými bratry, s otcem telefonoval? Otec Roman Svoboda starší také na místo v zápětí dorazil. Jak sám uvedl, cituji: „byl jsem tam dřív než kriminálka". Reportáž o události pak také skutečně natočil. Ta však již bohužel měla tragický konec.

5. Proč vrchní soud vůbec nezmiňuje výsledky rozsáhlých znaleckých posudků a expertíz z oboru soudního lékařství, balistiky, biologie a podobně, které dokládají, že Pavel Koblížek střílel proti bratrům Svobodovým z polohy v leže na zádech a z bezprostřední blízkosti, že měl na svých brýlích a na kapuci bundy krev zastřeleného Radka Svobody a podobně?

6. Proč vrchní soud použil pro své rozhodnutí tzv. apelačního principu a sám ve věci rozhodl, což je v podobných případech zcela neobvyklé a zbavil tak krajský soud možnosti dál ve věci rozhodovat a Pavla Koblížka možnosti využít řádného opravného prostředku, tedy odvolání 

7. Dále se dotazuji, proč se proti původnímu zprošťujícímu rozsudku krajského soudu neodvolal státní zástupce Milan Vacek, který se celou dobu případem zabýval, ale odvolala se státní zástupkyně Lenka Faltusová, která se případem nezabývala a neznala obsah soudního spisu?

Toto je pouze zlomek toho, co se ve skutečnosti v soudním spisu nachází a toho jak tyto důkazy vrchní soud „interpretuje". Je tam ještě mnoho a mnoho dalších prokazatelných nesrovnalostí. Vždycky jsem si myslel, že platí : „co je psáno, to je dáno", ale jak vidno, u vrchního soudu to zřejmě neplatí. Vrchní soud, to má patrně jinak: „není podstatné, co je psáno, ale co si kdo objedná".

S pozdravem Pavel Koblížek
Více informací na www.pavelkoblizek.cz