Z podvodu s dotacemi a v nákupech viní kriminalisté čtyři osoby ve věku 40 až 51 let. Obvinili je ze zvlášť závažného zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie. Peníze měly jít na nové výrobní linky. Tou hlavní firmou, kolem které se kruh podivných obchodů točí, je společnost KM Plus z Chrasti, která vyráběla a stáčela chemické kapaliny jako lepidla či ředidla.

Firma se pokusila, dle policie neoprávněně, získat a použít 16,4 milionu korun z dotace, určené na novou technologii financovanou z Evropského fondu regionálního rozvoje – konkrétně na dvě plnící linky a jeden vyfukovací stroj na HDPE lahve.

Případem se před časem zabýval i pořad Zvláštní vyšetřování Seznamu. Reportéři Slonková a Kubík sice poukázali na některé nesrovnalosti v zajišťovacích příkazech finančního úřadu, na naznačenou likvidaci firmy a rodiny na zakázku to ale po zveřejnění policejního vyšetřování zdaleka nevypadá.

Policie v roce 2016 po upozornění finančího úřadu z Vysočiny na podivné transakce v jedné stavební společnosti, která hrála roli prostředníka v celém obchodu, zahájila vyšetřování, ze kterého vyplynul složitý kolotoč přeposílání peněz a fiktivních prodejů.

Firma KM Plus měla za Evorpské dotace pořídit tři výrobní linky. Místo toho ale pořídila jednu (navíc jinou než deklarovanou) a za nové linky, s pomocí upravené dokumentace a fiktivního prodeje, vydávala své původní strojní zařízení.

„Kdyby poskytovatel dotace nebyl pozorný, zdokladováno to bylo účetně naoko správně a příběh tady skončí,“ říká David Kakrda, zástupce vedoucího odboru hospodářské kriminality SKPV Krajského ředitelství policie Pardubicekého kraje.

Jenže neskončil. Samotný nákup dražší linky trestný není, ale další odhalené počínání už ano.

Dle policie všemu předcházelo zmanipulované výběrové řízení následované sérií transakcí. Ty měly jednak uměle navýšit cenu pořizovaného zařízení tak, aby převýšila cenu obvyklou a umožnila čerpání dotace ve větší výši. Zároveň měl složitý nákup pomocí několika prostředníků zakrýt stopy.

Stávajícím dvěma strojům ve firmě mezitím podle vyšetřování opatřili majitelé nové doklady a dokumentaci tak, aby parametry „papírově“ seděly k údajnému novému zařízení, které hradila dotace. Nákup byl ale jen fiktivní.

„Cílem nebylo částku vyplatit, ale pouze její vyplacení deklarovat. Kriminalisté zjistili, že kvůli vyvolání tohoto zdání, se mezi třemi bankovními účty nastrčených firem protočily dokola téměř totožné částky, kdy se peníze tímto kolotočem vzápětí vracely zpět do původní firmy. Ta pak mohla vykázat v účetnictví dejme tomu čtrnáct plateb, které údajně vyplatila dodavateli, takže na první pohled bylo vše v pořádku a podmínky dotace byly splněny,“ dodává David Kakrda.

Zbývalo vyřešit poslední problém. Původní stará linka, vydávaná před úřady za novou, musela - opět papírově – zmizet.

„Opět došlo na fiktivní obchod, kdy se pokusili přes stejnou firmu, od které předtím takzvané nové zařízení nakoupili – prodat a vzápětí přeprodat na Slovensko. Ve skutečnosti však prodány byly jiné stroje a stará plnící linka zůstala na místě a nikdy místo neopustila,“ dodává David Karkda.

Zároveň tím došlo i k machinacím s DPH. Nadměrný odpočet totiž musela firma při fiktivním prodeji uplatnit. „Museli tu hru dohrát do konce. Jinak by to totiž bylo podezřelé, že u zdánlivě legálního nákupu nového stroje a prodeje starého nenárokují tento daňový odpočet,“ dodává Kakrda.