Kliknutím zvětšíteNa nevolnosti v těhotenství dnes ženy vytáhnou z šuplíku zázvorové lízátko nebo si ještě ráno v posteli smlsnou na sušence s mlékem a nevolnosti jsou zažehnány. V 50. letech minulého století se však objevil na scéně lék thalidomid, který se stal brzy známý po celém světě pod názvy Contergan či Distaval.
Z počátku se těšil velké oblibě, jelikož měl velice dobré účinky právě na ranní nevolnosti, ale brzy jeho sláva zanikla a lék po sobě zanechal více než deset tisíc zmařených lidských životů a nešťastných rodičů. Odhaduje se, že takzvaných Thalidomidových dětí žije na světě stále kolem šesti tisíc.
Lék, který měl pomoci
V 50. letech minulého století spatřil světlo světa nový lék thalidomid, který začala vyrábět západoněmecká farmaceutická společnost Chemie Grünenthal pod obchodním názvem Contergan. Primárně měl být používán na úzkosti, potíže se spánkem či ranní nevolnosti v těhotenství. Na těhotných ženách však testován nikdy nebyl a jeho užívání vedlo k největší člověkem způsobené lékařské katastrofě vůbec. Vážné deformace a úmrtí dětí si s lékem odborníci spojili až po neuvěřitelně dlouhých pěti letech, během kterých lék ovlivnil více než deset tisíc dětí, z nichž polovina záhy zemřela, jak uvádí například studie z června 2015.
„Bezpečný“ lék bez předpisu
Nenávykové sedativum bez přítomnosti barbiturátů bylo velmi účinné a brzy se zjistilo, že jej lze s velmi dobrými účinky používat i při ranních nevolnostech v těhotenství. Thalidomid byl prodáván téměř po celém světě pod různými názvy jako například Distaval či Contergan. Stal se jedním z nejprodávanějších léků na světě a byl hojně inzerován a prodáván jako zcela bezpečný lék. Byl proto dle dw.com dokonce prodáván bez nutnosti lékařského předpisu. Tehdejšímu Československu se tragédie naštěstí vyhnula, jelikož se k nám léky ze západu prakticky nedovážely.
Proč trvalo odhalení tak dlouho?
Dle sciencemuseum.org.uk bylo velice těžké si užívání nového léku a četná postižení narozených dětí spojit hned z několika důvodů. Jedním z nich byla příliš široká škála změn ve vývoji plodu. Jednalo se jak o postižení horních či dolních končetin, vnitřních orgánů, ale i mozku, zraku či sluchu. Některá postižení byla navíc velice podobná jiným genetickým stavům, a tudíž byla reakce na thalidomid zaměňována s jinými diagnózami. Později se také zjistilo, že vývoj plodu ovlivnilo pouze užívání léku v období mezi 20. a 37. dnem těhotenství.
Druh postižení dle týdne těhotenství
Zhruba polovina thalidomidem postižených dětí, která přežila, se musela potýkat s vadami končetin, očí, močových cest či srdce. Závažnost a lokalizace deformací byla ovlivněna tím, kolik dní těhotenství měla matka za sebou při zahájení léčby. Dle Wikipedie způsobil thalidomid užívaný ve 20. dnu těhotenství centrální poškození mozku, 21. den poškodil oči, 22. den uši a obličej, 24. den paže a nohy, a to až do 28. dne. Po 42. dni těhotenství thalidomid dle průzkumů na plod vliv neměl.
Konec slavného léku
Thalidomid byl hojně užíván a kolika ženám byl za celou éru podán, nelze přesně vyčíslit. Ví se však, že lékaři jej běžně v ordinacích rozdávali pacientkám nejen na ranní nevolnosti. Ovšem až do chvíle, kdy bylo v roce 1961 odhaleno, že má thalidomid na svědomí četné potraty, deformace a někdy i následná úmrtí kojenců. Byl proto označen za příčinu největší člověkem způsobené lékařské katastrofy v historii a následně v roce 1962 stažen z oběhu.
Omluva generálního ředitele a soudní vyrovnání
V roce 1968 začal dle Wikipedie soudní proces, v jehož rámci bylo několik úředníků firmy Grünenthal obviněno ze zabití a ublížení na zdraví z nedbalosti. Proces skončil v roce 1970, a to bez zjištění viny. Firma vyplatila 100 milionů tehdejších marek zvláštním nadacím, jimž přispěla 320 miliony i německá vláda. Nadace pak vyplácela obětem jednorázové příspěvky ve výši 2 500 až 25 000 marek dle závažnosti postižení.
Omluva generálního ředitele Haralda F. Stocka však přišla až 31. srpna roku 2012, kdy současně odhalil i sochu postiženého dítěte. Byla to první omluva za výrobu léku a mlčení o vrozených vadách, kterou firma učinila. Veřejnost ji však odsoudila se slovy, že je to „příliš málo“ a „příliš pozdě“.
Zcela se změnil přístup k testování léků
Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré a totéž platí, s veškerou úctou k zasaženým pacientům a jejich dětem, i v tomto případě. Zcela se totiž díky této aféře změnil způsob, jakým byly testovány nové léky a byly tak položeny základy k modernímu testování farmaceutik. Thalidomidová katastrofa poukázala na existenci druhových rozdílů v reakci či odezvu na léky, kdy například myši, které byly tradičně ke screeningu léků používány, jsou mnohem méně citlivé na thalidomid než jiná zvířata jako králíci či primáti.
Dnes se ale díky tomu léky testují tak, aby studie zahrnovaly několik druhů a podobná katastrofa se již nemohla opakovat, jak dále uvádí studie z roku 2015.
Thalidomid dnes
I přes svou silně nelichotivou minulost se dnes thalidomid úspěšně používá k léčbě široké škály zdravotních stavů, jako je například lepra, mnohočetný myelom, Crohnova choroba či HIV. Jeho užívání je dnes však pečlivě monitorováno a je přísně kontrolováno, zda ženy nejsou v průběhu léčby těhotné a zda neotěhotněly, jak uvádí studie z roku 2015.
I přesto se v roce 2013 objevila v Brazílii nová generace thalidomidem zasažených lidí, jelikož je zde lék běžně předepisován na lepru a lidé jej poskytují i ostatním nemocným ze svého okolí bez konzultace s lékařem.
Někteří lidé si závažnost užívání léku v těhotenství neuvědomují, nepřipouští nebo vůbec nejsou o nebezpečí informováni a lék užívají. Poškození dětí, které se po užívání léků těhotným ženám narodí, je však obdobné jako v 50. letech minulého století.
7
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
