Proč jsou pro člověka sny důležité? „Z vědeckého hlediska při nich pravděpodobně dochází k důležitým neurologickým procesům, k přepisu informací do dlouhodobé paměti a zpracovávání prožitků a emocí z bdělého života. To vše je ale stále ještě předmětem výzkumu,“ vysvětluje psychoterapeut Martin Zikmund.

Sen je naprosto legitimní psychický útvar srovnatelný s představou, vizí či fantazií. Veškeré výzkumy prokazují, že snů máme každou noc několik, ačkoliv si je většinou nepamatujeme.
Sny hrají v životě větší roli, než by se zdálo. Umí říct o člověku mnohé

Sigmund Freud věřil, že sny zabraňují neuróze a naznačují, co máme udělat, abychom uspokojili své pudy. Z více spirituálního a filozofického pohledu však sny představují samostatný snový život, kde člověk může zažívat mnohé věci, které mu ten bdělý život neumožňuje.

„Najednou můžete létat, vozíčkáři chodit, lidé v karanténě cestovat, ale stejně tak člověk se sociálními úzkostmi může zažívat přijetí společností, člověk s depresemi být šťastný a podobně,“ říká Martin Zikmund a dodává, že z pohledu psychoterapie jsou sny velmi dobrou a bohatou cestou k sebepoznání, pomáhají získat odstup a náhled na dění v bdělém životě a zjevují nám to, co se nám kognitivní zkreslení našeho mozku snaží skrýt.

Lucidní sny vyvolané během bdění (tzv. imaginativní meditace) jsou mocným nástrojem pro práci s traumaty, nevědomými obsahy a pro rozvoj spirituality. Ostatně proto se také tyto techniky objevily v tibetském buddhismu, v súfijské meditaci muraqaba i v řadě šamanských přístupů.

Cesta do nevědomí

Příběhy, které prožíváme ve snu, jsou mnohdy málo pravděpodobné. I to má své vysvětlení: „Sen je královská cesta do nevědomí, říkával Freud. Je to vlastně necenzurovaný obraz reality. Potíž je v tom, že je značně šifrovaný. Jakékoliv paradoxy – létající slon, loď plující po souši atd. – bývají při výkladu vždy body hodnými zvláštního pozoru. Často se zde objevují důležité obsahy,“ říká Martin Zikmund.

Freud s Jungem věřili, že sny promlouvají hlavně v symbolech a metaforách. Freud v nich hledal pudovou složku, novější psychoterapeutické směry v nich vidí i odrazy emocí, které cítíme v bdělém životě, a zejména těch, které se snažíme potlačit a vytěsnit. Humanistická psychoterapie si u snů často klade otázku: „Co se nám vlastně snaží ten sen říct? Jaké má mít pro nás poselství?“

Sny jsou součástí našeho spánku a podle jejich obsahu často posuzujeme, jestli jsme se vyspali dobře, či nikoliv.
Sny skrývají mnohá poselství: kupovat ananas se nevyplácí, zabít husu nevadí

Pokud se nám tedy zdá o apokalypse nebo naopak o ráji, jsou to podle psychoterapeuta archetypální obrazy buď úplné zkázy, anebo naprostého klidu, lásky a krásy. „Ironií osudu je, že pokud si v Bibli otevřete Genesis a Apokalypsis, zjistíte, že Ráj končí fatálním trestem a nikdy nekončícím utrpením, zatímco Apokalypsis druhým příchodem spasitele (Ježíše Krista), Novým Jeruzalémem a tisíci lety života bez ďábla. Ve skutečnosti jsou si oba obrazy velmi blízko. A tady právě narážíme na to, proč je u výkladu snů zásadní, aby mu význam dával sám snící. Někdy totiž opravdu obraz apokalypsy ve snu nemusí být nic negativního, stejně jako obraz ráje vůbec nic pozitivního, zejména pokud snící zná Bibli,“ upozorňuje odborník.

Také není automatické, že spokojený, psychicky vyrovnaný člověk má sny příjemné a labilní jedinec sny nepříjemné. Sny jsou sice „necenzurovaným obrazem reality“, jenže problém je v tom, že i když se nám v životě všechno daří a máme se dobře, můžeme zažívat pocity, které nám vrátí staré vytěsněné vzpomínky, například traumata z dětství. Stává se to i v bdělém životě, kdy člověk najednou začne třeba plakat a ani neví proč, a stává se to pak samozřejmě i ve snech.

„Časté je také to, že onen psychicky vyrovnaný jedinec má najednou noční můru, která se ho vlastně snaží upozornit na něco, co třeba nechce vidět. A totéž platí i naopak. Náš mozek si za bdělého stavu snaží totiž potvrdit již prožívanou emoci v nových podnětech. Ve snech to ale neplatí,“ uvádí Martin Zikmund.

Snění odráží emoce

Někdo si sny po probuzení pamatuje, jiný vůbec neví, že by nějaký sen měl. Záleží totiž na tom, v jaké fázi spánku se člověk probudí. Sny se nám zdají všem, téměř neustále během spánku, a dokonce i během jeho NREM fáze. Ukazuje se, že když se probudíte během REM fáze, máte mnohem větší pravděpodobnost, že si sen budete pamatovat.

„Sen však dokážete velice rychle zapomenout, proto když chce někdo se svými sny pracovat, obvykle potřebuje mít na nočním stolku poznámkový blok a tužku,“ potvrzuje psychoterapeut. Podle něj je také normální, že některé sny člověka tak pohltí, že ještě chvíli po probuzení je považuje za realitu: „Někdy se to stává. Máme za to, že jsou to sny, které se zdají v REM fázi spánku. Tyto tzv. ,živé sny‘ popsal jako samostatnou kategorii už nizozemský psychiatr Frederik van Eeden před více než sto lety.“

Postel si rezervujte pouze na spánek nebo milování.
Pozor na špatný spánek. Může spustit nebezpečnou řetězovou reakci

A co může psychoterapeut poznat z příběhu, který se člověku ve snu odehraje? Bez spolupráce s klientem prý nic moc, respektive je to taková „loterie“, jestli se trefí. „Někomu se může zdát o temné pustině, kterou prochází. Hypotéza, že takový klient se i v životě potýká s pocity osamění a depresivními náladami, se v takovém případě sice nabízí, ale jen do té doby, než klient řekne, že miluje toulání se pustinou o samotě a že si bez něj svůj život nedovede představit. Ve snech se ale obecně často promítají emoce, které si ve stejné době prožíváme v bdělém životě, ať už si je v danou chvíli uvědomujeme, nebo ne,“ tvrdí psychoterapeut Martin Zikmund.

Takzvané lucidní sny jsou ovladatelné vůli. Takové snění se člověk může naučit ovládat pomocí mentálních technik. Týká se to již zmíněných snů vyvolaných za bdění. U snů, při nichž si během spánku uvědomíte, že jste ve snu, a dokážete do něj vědomě zasahovat, aniž byste se probudili, už je to složitější. Dá se k tomu postupně dopracovat kombinací technik, většinou meditačních, ale není zřejmé, co přesně k tomu vede.

Náměsíčnost a mind wandering

Obsah nebo forma snů se narůstajícím věkem mohou měnit, ale nemusejí. Velmi často v nich vystupujeme v aktuálním věku. „Pokud jsme ve snu výrazně mladší nebo starší, nese to obvykle svůj symbolický význam,“ podotýká odborník.

Pro někoho možná překvapivě není náměsíčnost spojená se sněním, ale s neurologickými procesy při spánku. Jedná se o poruchu spánku v jeho NREM fázi.

Člověku se také občas stane, že se takzvaně „zasní“. Nebo chodí „jako ve snách“, třeba když je zamilovaný. Jaký význam z hlediska psychologie mají tyto sny bez spánku? „Jedná se vlastně o fenomén zvaný v angličtině mind wandering. Je za něj zodpovědná síť neuronů ve středové rovině mozku zvaná default mode network (DMN). Nazývá se tak proto, že je aktivní 40 procent dne, a to v podstatě pokaždé, když se na nic konkrétního nesoustředíme. Podle našich současných znalostí o DMN je jejím úkolem zpracovávat informace z krátkodobé paměti a ukládat je do té dlouhodobé, sebereflexe a reflexe prožívaných emocí. Stále je to však předmětem dalšího zkoumání. Denní snění je tak naprosto normálním běžným jevem, nejen při zamilovanosti,“ uzavírá Martin Zikmund.

Psychoterapeut Martin Zikmund původně vystudoval telekomunikační techniku na FEL ČVUT. Na stejné fakultě pokračoval ve studiu zaměřeném na bionanomedicínu. Paralelně vystudoval podnikání a management v průmyslu na MÚVS ČVUT. Po úspěšné kariéře v IT a telekomunikační sféře následovalo studium na Pražské psychoterapeutické fakultě PVŠPS, sebezkušenostní výcvik PCA a Rogersovská psychoterapie. Absolvoval i mnoho dalších sebezkušenostních kurzů a seminářů u nás i v zahraničí. Více na www.martinzikmund.cz.