Spánek - InfografikaZdroj: DeníkSkoro jsem zkolabovala, vzpomíná na dobu před šesti lety čtyřicetiletá Lenka Procházková. Jako manažerka malé firmy se musela hodně otáčet. Aby vůbec všechno stihla, sedávala u počítače dlouho do noci. Děti dirigovala hlavně přes telefon a o víkendech se starala o nemohoucí rodiče.

„Na spánek jsem neměla vůbec čas. Do postele jsem se dostala tak na pět hodin denně maximálně, víc ne,“ vzpomíná žena. Tak to prý táhla několik let.

Ponocuje venkov i města

Jenomže pak tělo řeklo dost. Lenka začala mít teploty, k tomu se přidávaly deprese. Nakonec propukly i problémy se štítnou žlázou. „Musela jsem si vybrat: buď začít pořádně spát a odpočívat, nebo se totálně zničit,“ říká matka dvou dětí. Dnes už si prý na spánek čas najde. Do peřin se zachumlá nejméně na sedm hodin denně.

Lenčin případ není ojedinělý. Češi spí zoufale málo. Podle průzkumu, který provedla agentura PPM Factum, spí čtvrtila lidí méně než sedm hodin denně. Každý desátý se spánku oddává dokonce jen čtyři hodiny denně. Platí to pro venkov i města.

O třetinu méně spánku

„Doba spánku se skutečně zkracuje, a to výrazně. Lidé spí až o třetinu méně než před třiceti lety,“ souhlasí také profesor Karel Šonka z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Seriál deníku - Dobrý spánekZdroj: DeníkTo ovšem přináší problémy. „Dlouhodobá spánková deprivace se totiž neobejde bez následků,“ připomíná. Pokud se lidé oddávají spánku méně než sedm hodin denně, začne se jim zhoršovat paměť. Propadají také změnám nálady a stavům úzkosti. Oslabuje se jejich imunita a upadá libido. Děti mohou sklouznout do hyperaktivity.

Nespavci si zahrávají

„Jestliže je spánek ještě kratší, zvyšuje se riziko kardiovaskulárních chorob a zpomaluje se endokrinní systém. Lidé snáze onemocní cukrovkou nebo poruchami štítné žlázy,“ doplňuje Šonka. Prokázána byla dokonce souvislost mezi nedostatkem spánku a špatným hojením ran.

Nespavci si také zadělávají na demenci. „Ve spánku se totiž z mozku rychleji odplavují odpadní látky. A to včetně bílkoviny beta-amyloid, jejíž vysoké hladiny se považují za rizikový faktor vzniku Alzheimerovy choroby,“ uvádí Aleš Bartoš z Národního ústavu duševního zdraví.

Spěte v noci

Přesto není uvedených sedm hodin žádné dogma. Studie sice ukázaly, že je takto dlouhý spánek pro zdraví většiny lidí hraniční, část populace to ale může mít jinak. Důležité je, aby se člověk cítil po probuzení čilý a odpočatý.

Ovšem nejen to. Zásadní je také doba spánku – lidé by se k němu měli ukládat hlavně v noci. Denní odpočinek totiž nikdy nebude tak vydatný.

Rizikové směny

Pokud se navíc stane pro člověka nedostatek spánku normou, může mu přivodit až rakovinu. „Lidé pracující ve směnných provozech jsou proto v ohrožení,“ uvedla přednostka Kliniky pracovní-ho lékařství Fakultní nemocnice Olomouc Marie Nakládalová.

Studie podle ní prokázaly, že má noční práce vliv na nádorové bujení v prsu. Rakovina může vyrůst i v prostatě, tlustém střevě a v děloze. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny už proto zařadila práci v nočních směnách mezi karcinogeny.