Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek tvrdí, že program, který má zvýšit dostupnost praktiků, pediatrů a zubařů v regionech, je koncipován jako kostička skládanky. „V ní jsou mnohem větší částí vzdělávání a přístup vedení regionů k infrastruktuře či pracovním příležitostem pro rodinné příslušníky lékařů,“ upozorňuje v rozhovoru pro Deník.

Budete v programu podporujícím dostupnost péče pokračovat?
Určitě. Často slýchám dotazy, zda naše snahy zlepšit kvalitu péče v ostatních odvětvích neovlivní to, že jsme se rozhodli vyčlenit tři miliardy korun na bonifikace lékařům v oblasti akutní a následné lůžkové péče. Mohu ubezpečit, že všechny naše bonifikační programy zůstávají zachovány.

A jak jste spokojený s dohodou ohledně platů lékařů?
Neumím říct, jak jsem spokojený. Jsem ale přesvědčen, že v dané chvíli nebylo jiné řešení. Nemohli jsme si dovolit riskovat, že zůstanou zavřená dětská oddělení či ortopedie, že lidé budou mít na měsíce až roky odloženy plánované operace. Trváme na své misi a vizi doručit našim klientům bezpečnou a dostupnou zdravotní službu. To jsme udělali, byť můžeme diskutovat, zda systémovým, či nesystémových opatřením.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Premiér Petr Fiala zdůraznil, že při přípravě dohody nešlo jen o platy a mzdy, ale také o pracovní podmínky a podmínky vzdělávání:

Tisková konference k podpisu dohody mezi ministerstvem zdravotnictví, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), Českou lékařskou komorou (ČLK), Lékařským odborovým klubem - Svazem českých lékařů (LOK-SČL) a Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR
Vláda i lékaři podepsali dohodu. Nešlo jen o platy, ale i podmínky, uvedl Fiala

Jak byste dostupnou péči charakterizoval?
Nařízení vlády jasně říká, jaká je časová a místní dostupnost. Z toho lze primárně vycházet, zároveň je ale třeba říct, že vítězstvím pro klienta není, že má ortopedii deset minut od domu vpravo i vlevo. Nepotřebuje nemocnici za každý rohem. On – a to mu má zajistit pojišťovna – by měl mít včas dostupnou a vysoce kvalitní péči na jednom místě.

Myslíte, že je nemocnic hodně?
Říct, že jich je hodně, je laciné. Síť akutní lůžkové péče je robustní a skvěle zvládla covidovou pandemii. Na druhou stranu je u nás nemocnic ve srovnání s moderním světem víc. Péči je třeba centralizovat a lidi ve správný čas dostat ke správnému lékaři a technologii. To povede k tomu, že akutních nemocnic fungujících 24 hodin denně a 7 dnů v týdnu bude méně a třeba kapacitně robustnějších. Naopak vzniknou komunitní či ambulantní zařízení, kde bude péče třeba pět dnů v týdnu. Stárneme, takže počítat musíme i s tím, že část akutní péče se změní v následnou pro naše rodiče a časem i pro nás.

Lékař Martin Palička
Bez politické vůle ke změnám se výpovědi přesčasů mohou opakovat, varuje lékař

Třeba lidí s Alzheimerem má být v roce 2050 podle odborníků kolem 380 tisíc. Jakou mohou pojišťovny sehrát roli v tom, že každému se dostane péče, jakou potřebuje?
Velmi aktivní. Už ji hrajeme. Hlasitě jsme deklarovali, že jsme připraveni rozvíjet síť následné péče v podobě pobytových zařízení se zvláštním režimem, která jsou právě pro lidi s Alzheimerem, ale i Parkinsonem a jinými diagnózami. Zároveň jsme připraveni rozvíjet síť domácí péče. Včetně té, kdy se sestřička dokáže postarat o pacienty s psychiatrickým onemocněním či v terminálním stádiu. Jsme zodpovědní za to, aby služba byla dostupná. Zároveň by ale měla být kvalitní a udržitelná. Důležité je vytvořit správnou organizaci, abychom dobře vyvážili domácí, pobytovou, specializovanou a ambulantní péči, včetně psychologické či psychiatrické.

Letos má spatřit světlo světa změna zákona o veřejném zdravotním pojištění. Návrh je nyní v připomínkovém řízení. Počítá se zrušením rezervního fondu pojišťoven a posílením preventivního. Co tomu říkáte?
Myslím, že ministerstvo postupuje logicky. Jestli máte mít na rezervním fondu řádově 4 miliardy korun a pracujete s 300miliardovým rozpočtem, je to ekonomický nonsens. Souhlasíme i s posílením preventivního fondu. Vytvořen má být ale ještě nový fond na speciálně prospěšné činnosti či aktivity. To už je k diskusi, protože jeho výdaje mají být řízeny úhradovou vyhláškou. Chápu záměr, protože řada aktivit není financována ze základního ani preventivního fondu. Na druhou stranu do budoucna spíš přemýšlím nad tím, že by se regulace ze strany ministerstva měla omezovat. Mezi pojišťovnami by měla být soutěž. Uvidíme, jaký bude výsledek.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Jaký plat mají lékaři v Česku? Více v článku:

Lékaři pracují na různých pozicích. Jejich výdělky závisí na mnoha ukazatelích. Jaký mají plat lékaři v Česku? Deník to zjišťoval. Podrobnosti najdete v článku.
Platy českých lékařů? Bez služeb jsou nízké. Lidé mají zkreslené představy

Návrh počítá i s tím, že když si člověk sám zaviní zdravotní problém při činnosti, za kterou bude odsouzen, pojišťovna na něm bude moci vymáhat náklady na léčbu. Jaký je váš názor?
Už dnes máme systém regresí – když způsobíte dopravní nehodu, při které třeba já budu zraněn a moje léčba vyjde na milion, budeme jej na vás vymáhat. Chystaný návrh to rozšiřuje. Peníze budeme moci vymáhat, i když někdo zaviní zdravotní problém sám sobě. Obecně s tím problém nemám, opět to je ale k diskusi. Je to totiž citlivé pole. To, že jste si něco skutečně zavinila sama, se dá právně těžko kvalifikovat.

Ministerstvo i vy kladete důraz na prevenci. Jak k ní přistupují vaši klienti?
Návštěvnost preventivních prohlídek u praktického lékaře je zhruba poloviční, než by odpovídalo stavu, kdy by každý dospělý klient jednou za dva roky na prohlídku ke svému praktikovi došel. Jen o málo vyšší je tomu u preventivních prohlídek u gynekologa (56 procent). Na mamografické screeningové vyšetření chodí necelých 60 procent žen a jen 27 procent našich klientů absolvuje screening kolorekta (vyšetření tlustého střeva a konečníku – pozn. red.). Nejsme na chvostu Evropy, ale určitě je co zlepšovat, o což se snažíme.

Mapa preferovaných oblastí – vypsaná výběrová řízení pro praktiky, pediatry a zubaře

Bonusové programy za otevření nové ordinace v rámci VZP plus