Ukazují to data Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Pacientů, kteří se podle nich léčí už s druhým nádorem, každoročně přibude kolem 7,6 tisíce. To je skoro pětina všech lidí, kteří se s rakovinou potýkají. Přitom ještě na přelomu tisíciletí to bylo jen kolem pěti až sedmi procent.  

Podle šéfa zmíněného ústavu Ladislava Duška ale bude ještě hůř. Důvodů je dokonce několik. „Tím prvním je, že naše populace stárne. Lidé se dožívají daleko vyššího věku, a tím pádem je u nich stále vyšší pravděpodobnost, že rakovinou onemocní. A to i opakovaně,“ říká profesor Dušek. Nádorové bujení totiž podle něj postihuje hlavně skupiny lidí starších pětašedesáti let.

Druhým důvodem je „daň za úspěch“: léčba rakoviny je zkrátka stále dostupnější a úspěšnější. „Napomáhají tomu například screeningové programy, v rámci kterých se daří řadu nádorů zachytit včas. Pacienti se tak rychle vyléčí,“ pokračuje biostatistik.

Bujení může spustit i předchozí léčba 

InfografikaZdroj: DeníkJenomže u části z nich se nakonec choroba ozve znovu. Jen v jiné podobě. „Je třeba přiznat, že některé typy rakoviny může vyvolat i samotná léčba prvního nádoru,“ připustil Dušek.

Mezi takzvané „sekundární“ novotvary podle něj patří hlavně tumory prsu, střeva, prostaty nebo plic. Četné jsou i zhoubné melanomy, tedy rakovina kůže. „To znamená takové nádory, které českou populaci trápí obecně nejvíce,“ upřesňuje profesor Dušek.

Česko se prý v tomto trendu nikterak nevymyká celoevropským poměrům. „Podobný vývoj pozorujeme i v řadě dalších zemí Evropy,“ podotýká. Lidé si podle něj zkrátka budou muset zvyknout na to, že léčba rakoviny bude nejenom stále častější, ale že ji řada pacientů zažije dokonce opakovaně.

Ročně přibude 96,5 tisíce případů

Rakovinu lékaři zjistí přibližně 90 tisícům Čechů ročně. Například podle posledních dat z roku 2016 přibylo do zdravotnické statistiky více než 96,5 tisíce nových pacientů.

Chorobě ve stejném roce podlehlo 27 261 lidí. Rakovina vítězila hlavně na plících, vaječnících či prostatě. „Například zhoubné nádory plic končí úmrtím do pěti let až v 85 procentech případů,“ přibližuje primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Všeobecné fakultní nemocnice Jiří Votruba.

Tyto nádory se totiž podle něj nedaří zachytit včas. „Svou roli sehrávají také dědičné faktory, kouření, špinavé prostředí nebo typ použité léčby,“ podotýká k tomu i lékař Peter Bednarčík. Naopak rakovinu prsu už se lékařům většinou podaří porazit.