Bez pohodlného posezení se neobejdete v sebemenší zelené oáze. Proč kupovat průmyslově vyráběné sady, když se do výroby dřevěné lavice, lehátka nebo stolku můžete pustit sami. Navíc nebudete potřebovat, kromě špetky zručnosti a trpělivosti, žádné speciální dovednosti. Není proto divu, že se vlastnoručně vyráběný nábytek v posledních letech stal mezi kutily opravdovým hitem. Důvtipným řešením se meze nekladou. Proč třeba na chalupě nevyužít špalky a silnější kusy kmenů jako stolečky, dřevěné bedny, nevrátit život starým dveřím, z nichž uděláte desku stolu?

Pokud teprve sbíráte zkušenosti, začněte něčím jednoduchým. Určitě si poradíte s jednoduchou lavicí. Nohy vytvoří špalky a sedák dřevěná deska, kterou už hotovou koupíte. Můžete se pustit také do výroby stolku, opět si částečně pomůžete už hotovým dílcem, když třeba zhotovíte pouze desku stolu, kterou upevníte na špalek nebo bednu. Svépomocí dokážete jistě postavit také jednoduchou houpačku z kulatiny nebo hranolů, založenou na trojúhelníkových podpěrách a konstrukci.

Terasa nabízí možnost posezení s přáteli u grilu.
Terasy: Jak je využít na malém či svažitém pozemku

Spoustu možností nabízejí oblíbené palety. Ať už se pustíte do výroby sedačky, lehátek, nebo efektních a praktických vertikálních stojanů na květináče, s výsledkem budete jistě spokojeni. Při nákupu palet zkontrolujte jejich označení. Značka MB znamená chemické zdraví škodlivé ošetření, používejte jedině palety označené HT.

Aby zahradní nábytek vydržel co nejdelší dobu, je třeba zvolit správný druh důkladně vysušené dřeviny. Na žebříčku obliby si drží čelní místo smrk a borovice. Tenhle materiál je cenově dostupný a dobře se s ním pracuje. Nicméně odolnější variantou bude dub a buk. Zručnější amatérští truhláři možná sáhnou po exotických a mnohem dražších druzích dřevin, které vynikají extrémní odolností. Například akát zaručuje odolnost spolu s nádhernou barvou a kresbou dřeva.

Venkovní kusy nábytku by měly být vyrobeny z masivních dřevěných desek nebo právě už zmiňovaných palet, protože budou vystaveny různým povětrnostním podmínkám. Nevyplatí se používat mnohem levnější a mnohem méně odolné dřevotřískové desky nebo MDF nábytkové desky.
Na internetu najdete spoustu hotových projektů včetně rozměrů jednotlivých prvků. Držte se osvědčeného pravidla: Dvakrát měř, jednou řež.

Výbava je důležitá

Při práci se dřevem budete jistě potřebovat kladivo, vrtačku, vykružovací vrták, který zvládne vyřezat díru do dřeva, úhlovou brusku, řezačku nebo klasickou pilu. Zkracování palety vám usnadní ruční pila pro rychlé a hladké řezy, při výrobě křesel nebo lavičky s opěradly zase využijete obloukovou pilu. Na zpracování dřevěných materiálů budete potřebovat také brusný papír, který pomůže desky dobře vyhladit.

Při sestavování jednotlivých prvků, ale také pro odkládání nářadí nebo řezání části konstrukce využijete pořádný pracovní stůl. Začněte obroušením prken bruskou nebo brusným papírem, aby byl povrch dřeva hladký a bezpečný. Dokonale hladký sedák a deska stolu se stanou zárukou bezpečného používání. Také palety je potřeba obrousit, aby se zbavily drsného povrchu, stejně jako z nich odstranit hřebíky a jiné kovové prvky.

Kávový lógr vyhovuje i žížalám, které se do něj zavrtají, a provzdušní tak půdu
Hnojivo, které dělá s trávníkem zázraky. Vyzkoušejte lógr z kávy

Další fází práce je nanesení rozměrů a podle nich nařezání jednotlivých částí. Držte se detailního návrhu. Díly si označujte. Až budou nařezané, můžete je namořit, natřít a impregnovat. Nechávejte ochranu dřeva až na konec. Právě v tomto okamžiku to bude snazší udělat pečlivě a přesně. Pak už jen správně ošetřené části k sobě spojte šrouby a vruty do dřeva a je hotovo.

Napněte plachty

O letní posezení máte postaráno. Teď ještě vytvořit místečka, kde se budete moci na chvíli schovat před slunečními paprsky. Samozřejmě slunečníky budou tím nejpraktičtějším řešením. Snadno je přemístíte a nastavíte podle potřeby. Klasiku představují ty středové, s nohou uprostřed.

Stále větší oblibu si ale získávají závěsné modely, které mají nohu na straně. Slunečník postavíte vedle stolu a jednoduše naklopíte. Snadno se s ním manipuluje, nastavíte jej podle potřeby, schováte i otevřete jedním pohybem pomocí speciální kličky díky ukrytému navíjecímu mechanismu.

Výzvou pro šikovného kutila se stane instalace stínicí, chcete-li sluneční plachty. Tenhle efektní prvek si razí cestu především na terasy moderních domů, ale jistě poslouží i při stínění zahradního posezení u chalupy. Na trhu najdete různé tvary, od trojúhelníku, čtverce až po pětiúhelník, i barvy. Při montáži budete volit mezi přirozeným upevněním na stromech nebo upevněním například na tyčích z ocelových trubek, které jsou vsunuty do zabetonovaných kotevních patek. Tak odolají náporu větru i velké plachty.

Sežeňte si takzvané regionální směsi vytvořené pro oblast, kde žijete
Jak vytvořit nádhernou květinovou louku: Důležité je dodržet pravidla

Nejprve si musíte pořádně změřit, kam umístíte sloupky, které budou zabetonovány. Plachtu rozprostřete do pozice, ve které má později zajišťovat stín. Směrem od středu nyní veďte přes každý roh plachty zhruba dva tři metry dlouhou pomyslnou linii. Koncové body označte, v těchto místech budou následně zabetonovány sloupky. Na vyznačených místech pak vykopejte jamky pro kotevní patky, do každé pak zasuňte trubku, lehce ji zatlačte do země a vyplňte střídavě rychlobetonem a vodou. Doporučuje se trubky zabetonovat zešikma, což poskytuje o něco více odolnosti proti větru. Po asi dvou až třech dnech beton zatvrdne. Do patek pak zasunete tyče, které mají na jednom konci šroub s očkem zevnitř.

Nyní už přichází na řadu upevnění a napnutí sluneční plachty. Pro montáž budete potřebovat plachetní provaz, hasičské karabinky z nerezové oceli, nerezový napínač lana a už použité nerezové šrouby s očky. Zahákněte dračí smyčku do napínače lana a ten zase do šroubu s očkem na tyči. Pak jen už musíte stočit napínač lana a napnout plachtu. O stínění je postaráno a vy si právem vysloužíte chválu všech blízkých.

Zelené porostlé pergoly nebo altány

Říká se, že s jídlem roste chuť. Něco na tom bude. Když vám práce jde tak dobře od ruky, možná se v hlavě, ať už vaší, nebo někoho z blízkých, zrodí nápad na další prázdninový hobby projekt. Zahradní domek se bude hodit pro uskladnění nářadí a částečně také techniky, zatímco altán nabídne romantické posezení pod střechou, s výhledy do okolí. Nejsnadnější bude postavit pergolu, jednoduchou konstrukci, která poslouží jako příjemný úkryt před slunečními paprsky či zákoutí pro relaxaci. O zastřešení se postarají popínavé rostliny. Na stinných místech se bude dařit břečťanu, do polostínu volte popínavou hortenzii nebo zimolez, na slunné místo je ideální vinná réva nebo oblíbené pnoucí růže.

Pokud má pergola sloužit i během nepříznivého počasí, volte plechovou nebo lehkou polykarbonátovou střešní konstrukci. Záleží jen na vás, jakou jí dáte funkci a jak ji vybavíte. Jednoduchou pergolu šikovný kutil dokáže postavit za několik dní. Musíte ovšem počítat s pomocníkem, protože to není práce pro jednoho. Nejsnadnější cestou je přístavba přímo k domu, díky níž lze zastřešit terasu nebo vytvořit příjemný prostor k relaxaci těsně před domem. Konstrukce pergoly je pak většinou pevně spojena se zdí domu. Dbejte na dostatečné opláštění a vyřešení odtoku u fasády domu, aby nedocházelo k zatékání vody ze střechy.

Lenka Eywa s kalabasou
Sedm exotických plodin. Lektorka radí, jak je pěstovat v Česku

Pokud se rozhodnete pro vybudování pergoly v prostoru zahrady, najděte klidné závětrné místo s hezkým výhledem. Výhodou bude zastínění ze západu nebo východu, abyste nebyli vystaveni přímému slunci. Pro čtyřčlennou rodinu počítejte s optimální velikostí pergoly zhruba 4 x 5 metrů s výškou 2,5 metru. Samostatně stojící pergola vyžaduje stabilní jištění v zemi a chytře řešenou konstrukci. Můžete ji celou postavit sami, pravděpodobně pak zvolíte jako materiál tradiční dřevo. Pořídit si lze také hliníkovou stavebnici, jejíž montáží strávíte méně času.

Nejprve však musíte vybudovat základy. Pomocí kolíků a provázku vymezíte půdorys, pak odeberete zhruba dvacet centimetrů zeminy, abyste si připravili podklad pro pokládku podlahy. Vyznačíte si, kde budou stát kotvící patky, a vykopete základy pro jejich ukotvení nejlépe v hloubce devadesáti centimetrů. Připravte si bednění pro betonové základy patek, které vybetonujete.

Plochu odstraněné zeminy zasypte kamenivem, bude sloužit jako podklad pro vrchní dlažbu. Pomocí cementu vystavte obrubníky podél vytyčených základů. Na štěrkový podklad položte venkovní dlažbu. Do betonových sloupků připevněte kotvicí patky. Svislé hranoly chráněné impregnací ukotvíte do patek, pak připevníte vodorovné vaznice a konstrukci dostatečně zavětrujte pomocí výztužných vzpěr. Kolmo na vodorovné vaznice instalujte střešní krokve. Střešní konstrukci nakonec zpevněte pomocí střešních latí.

Pořídit si lze také hliníkovou stavebnici, jejíž montáží strávíte méně času. Mistrovským dílem, hodným zkušeného kutila, se může stát stavba zděné pergoly. Jako základní materiál poslouží staré cihly či kamenné kvádry. Takový projekt bude sice časově i finančně náročnější, ale odolná a stabilní pergola nabídne široké možnosti využívání.

Posezení u grilu, romantika u ohniště

Pergola se zděným krbem, a případně vybavená letní kuchyní, tekoucí vodou a elektřinou, bude sloužit jako místo pro sekávání s přáteli, jehož nedílnou součástí bývá v Česku tolik oblíbené grilování. Pokud využíváte terasu u domu, vhodné budou elektrické nebo plynové grily. V případě menších teras pak sáhněte po kempingovém modelu.

Se zaléváním je potřeba začít, když vlhkost v půdě klesne pod dvacet procent. Stačí zabořit prst do hlíny a máte jasno.
Každá kapka dobrá. Zahradu od sucha uchrání chytré zalévání

Negrilujte na zcela uzavřené terase. Kolem zařízení musí dostatečně proudit vzduch, nestavte ho přímo ke zdi. Pozor na dřevěné vybavení, umístěte ho do vzdálenosti minimálně tří metrů. Na chatě či chalupě lidé často staví gril přímo na trávu, ale půda je pohyblivá, i když se to na první pohled nezdá. Zkuste travnatou plochu alespoň zpevnit. Odstraňte vrchní vrstvu zeminy, místo vysypte štěrkem a dobře upěchujte. Také samo zařízení musí být dostatečně stabilní, proto kvalitní grily mají široké či vícebodové základny.

Pokud zatím grilujete v podobných provizorních podmínkách, nastal možná správný čas pro vítanou změnu a další prázdninový úkol pro zručného kutila – vybudovat příjemné zahradní zákoutí. Ať už používáte plyn, nebo preferujete dřevěné uhlí, potřebujte plochu s pevnou podlahou. Pro větší komfort i pro zvýšení bezpečnosti najděte místo v závětří nebo na návětrné straně postavte zídku. Nemusí být vysoká, stačí, aby zakrývala gril. Nebude pak docházet k rozfoukání žhavých uhlíků, pokud používáte gril na dřevěné uhlí. Zařízení musí být mimo dosah dřeva, včetně stromů a větví, dětských prolézaček či pískoviště ze dřeva.

Na chatě či chalupě lidé často staví gril přímo na trávu, ale půda je pohyblivá, i když se to na první pohled nezdá. Zkuste travnatou plochu alespoň zpevnit.

Vybudování grilovací terasy zvládnete během víkendu. Povrch, na němž bude stát zařízení, musí pevný a stabilní, proto nepodceňujte hloubku výkopu a nosné vrstvy. Důležitý je také správný sklon terásky a odvodňovací systém, aby se na ploše nedržela voda. Při pokládce zapomeňte na dřevěné a kompozitní terasové materiály. Nejlepší službu udělá kamenná dlažba poskládaná do cementové malty. Při pokládce buďte precizní a jednotlivé kusy dlažby vždy doklepávejte. Pěkně bude vypadat také dlažba z cihel, která je nadto odolná vůči mechanickému poškození.

Zahradní posezení s grilem si však můžete ještě zpříjemnit, například zastřešením. Zatímco samotný spotřebič by se přímo pod střechu stavět neměl, přátelé a rodina ochranu před deštěm či prudkým sluncem ocení.

K letním večerům patřívá také posezení u plápolajícího ohýnku, opékání špekáčků děti prostě milují. Vytvoření ohniště je zdánlivě snadné. Stačí přece kruh, v němž založíte oheň, ohraničit kameny, možná udělat ve středu mírnou prohlubeň. Když vyskládáte cihlovou zídku do tvaru písmene U, otevřenou stranou lze přikládat dříví a na zídku položit rošt, na němž se dá třeba grilovat zelenina a sýr.

Pěstování na vyvýšených záhonech má tisíciletou historii.
Jak obohatit zahradu? Vyvýšené záhony mají své výhody i nevýhody

K ohni patří kouř, a ten může natropit pěknou paseku, když se dostane do domu nebo k venkovnímu sušáku na prádlo. Také jiskry, které dolétnou do zahradního domku nebo garáže, míst, kde bývá benzin a jsou navíc ze dřeva, představují nebezpečí. Místo, kde založíte ohniště, proto vybírejte mimořádně odpovědně. V dosahu by určitě neměly být žádné hořlavé předměty, zdroj vody je mnohdy luxus, ale také velká výhoda v případě nehody. Otevřený oheň by měl být stále kontrolovatelný.

Dopřejte mu dostatek místa, ideálně tak prostor o průměru tři až čtyři metry, ve kterém se uvelebíte s přáteli. Pohodu u ohně bude do velké míry ovlivňovat také pohodlí při posezení. Skvělou službu odvedou vaše sedátka vyrobená z dřevěných trámů, také můžete usadit celé trámy do trávníku nebo zpevněného povrchu. Pokud nechcete zakládat pevné ohniště, na trhu najdete už spoustu přenosných modelů. Mohou mít třeba podobu stolku, na který je posazený kovový perforovaný koš, uvnitř něhož rozděláte oheň.