Profesionální hasiči z Vysokého Mýta pracují na farmě v Kosoříně od středy, kdy připravili zázemí. Ve čtvrtek v pět hodin ráno začali s vyklízením technologie z deseti hal, které jsou plné drůbeže. Těsně před jedenáctou hodinou dopoledne začal do první haly proudit oxid uhličitý, který se od roku 2007 používá k utrácení zvířat při ptačí chřipce.

Paradoxně právě Kosořín bylo před sedmnácti lety první místo v Česku, kde se tento způsob uplatnil. „Zaplynování oxidem uhličitým jsme poprvé použili na této farmě v roce 2007. Tehdy jsme se tu technologii učili. Za tu dobu už jsme jinde, jsme na zásahy mnohem lépe vybavení,“ uvedl Milan Vincenc, velitel hasičské stanice ve Vysokém Mýtě.

Profesionální hasiči nevynášejí uhynulou drůbež ven, to mají na starosti zaměstnanci firmy Mach Drůbež. „Zabezpečujeme okolí hal, máme nasazeno zhruba čtyřicet hasičů, kteří dělají servis a práce venku. Zbytek už jsou pracovníci firmy, kteří vynášejí zvířata,“ podotkl Vincenc.

Utrácení drůbeže pomocí oxidu uhličitého je podle veterinářů zatím ten nejhumánnější způsob, jaký se v České republice využívá. V jednotlivých halách dochází k postupnému navyšování objemu oxidu uhličitého. Lze to přirovnat k syndromu vlakového kupé, kde sedí několik lidí, zadýchají prostor a usínají.

„Hladina oxidu uhličitého se postupně zvyšuje na takovou úroveň, že postupně dojde k zástavě dechového centra a zvířata usnou. Následně dojde k usmrcení ve fázi bezvědomí,“ přiblížil proces Radek Axmann z Krajské veterinární správy v Pardubicích. Virus H5N1 je podle veterinářů tak agresivní, že by postupně uhynula všechna zvířata v zasažené hale.

„V případě ptačí chřipky je úmrtnost variabilní. Tento kmen má bohužel vysokou mortalitu. S jistotou by se pohybovala okolo 95 procent zvířat,“ sdělil Axmann. Virus ptačí chřipky se objevil v jedné opravené hale, ale v dalších devíti zatím nebyl potvrzen, ani se u drůbeže neobjevily žádné příznaky. „To ale nevylučuje, že jsou zvířata v současné chvíli v inkubační době,“ doplnil Axmann.

Ptačí chřipka Kosořín | Video: HZS Pardubického kraje

Zásah je pro hasiče i pracovníky farmy náročný nejen fyzicky, ale také psychicky. „Je to psychicky náročné. Jsou to zaměstnanci firmy, kteří se o drůbež starají. Je to podobné, jako když vám umře zvíře doma,“ řekl Břetislav Kroulík ze záchranného útvaru z Hlučína, který má v Kosoříně na starosti dekontaminaci techniky.

Profesionální hasiči naopak už mají za sebou několik zásahů na likvidaci drůbeže při ptačí chřipce. „Pro nás jsou to už běžné zásahy a hasiči jsou na to trénovaní. Mnohem více je to náročné pro zaměstnance, kteří jdou dovnitř. Uvidíme, jak to zvládnou,“ řekl velitel zásahu. Lidé v halách se pohybují výhradně ve speciálních oblecích, v dýchací technice, která zahrnuje plynové masky s filtrací. „Prodýchávání je těžké, člověk se v tom musí naučit správně dýchat,“ vysvětlil Vincenc.

Před sedmnácti lety postihl virus ptačí chřipky stejné haly v Kosoříně. Podle odborníků je to velká náhoda. „Nikdo nepočítá, že se to stane znovu. Postupem let jsme si zvykli, že je virus specifikum drobného chovu, kde není to zabezpečení na tak velké úrovni. V případě takhle velkého rodičovského chovu, jako je Kosořín, kde je úroveň biologické bezpečnosti vysoká, je to překvapení,“ přiznal Axmann.

Už podruhé tak musí společnost Mach vyprázdnit a vydezinfikovat haly. Snadné to není jak pro firmu, tak ani pro zasahující pracovníky a veterináře. „Lidský ohled musí jít stranou, nikomu z nás to radost nedělá, ale je potřeba vidět, že za tou neveselou prací, je ochrana okolí a trhu,“ uzavřel Axmann.

Po zaplynování hal dojde k úhynu drůbeže, následně se musí prostory odvětrat a nastoupí zaměstnanci firmy, kteří zvířata naloží na připravenou techniku. Tři sta tun drůbeže, krmivo a také tisíce násadových vajec skončí v asanačním podniku v Žichlínku u Lanškrouna.

Práce pojedou přes den, v noci si dají hasiči i pracovníci firmy přestávku. Lidé se střídají zhruba v tříhodinových cyklech, půl hodiny trvá oblečení overalu, dvě hodiny práce v halách a následně půl hodiny zabere dekontaminace.

Po likvidaci se podestýlka a vnitřek hal pokropí dezinfekčním roztokem, který bude působit 24 hodin, následně se může vše vyklízet a omýt. Závěrečná dezinfekce následuje po týdnu, poté musí hospodářství zůstat 30 dnů bez zvířat a teprve potom je možné začít chov obnovovat, což se předpokládá v květnu.

Kolem ohniska nákazy bylo vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V nich platí mimořádná veterinární opatření, která omezují přesuny drůbeže, provádějí se soupisy chovů drůbeže a je zakázáno pořádání hromadných akcí, jako jsou burzy nebo výstavy ptactva, které představují velké riziko šíření nákaz drůbeže.

Na likvidaci komerčního velkochovu v Kosoříně se podílejí kromě hasičů z Pardubického kraje a pracovníků pardubické Krajské veterinární správy také hasiči záchranného sboru z Hlučína a Jihlavy, kteří mají na starosti dekontaminaci techniky a osob.

Společnost Mach Drůbež patří k největším producentům jednodenních brojlerových kuřat v Česku i na Slovensku, podle informací na webu firmy má na trhu přibližně 35procentní podíl. Týdně dodá chovatelům 2,5 milionu kuřat. Kapacita farem je až 2,1 milionu slepic, které ročně snesou až 300 milionů vajec. Firma má i vlastní výkrmy brojlerů. Podle ministra zemědělství Marka Výborného bude stát firmě kompenzovat veškeré škody, společnost je odhaduje na několik desítek milionů korun.