Upravené domovní řády schválili městští radní.

„Rada města Zlína aktualizovala, po předchozím projednání v Komisi bytového hospodářství, znění Domovního řádu pro bytové domy ve vlastnictví statutárního města Zlína. Podle novelizovaného Domovního řádu se v těchto domech nesmí kouřit na balkonech a lodžiích,“ uvedl mluvčí zlínské radnice Tomáš Melzer.

„Rada o úpravě rozhodla na podnět, který přišel přímo od členů Komise bytového hospodářství,“ dodal.


Nahrává se anketa ...

Město k loňskému roku vlastnilo zhruba 1800 bytů. Novinka se týká všech bytů, jejichž součástí jsou balkony nebo lodžie.

„Vítám to. Sama jsem nekuřák a mám malé děti. Rozhodně je to správný krok, vždyť někteří sousedé stáli na balkonech s cigaretou každých dvacet minut. Neustále jsem v bytě cítila cigaretový kouř,“ řekla Deníku jedna z nájemnic.

Odpůrci zákazu 

Zákaz kouření si našel také řadu odpůrců.

„Je to nesmysl. Na balkóně kouřit nemůžu, ale třeba z okna ano? Vždyť výsledek je stejný,“ kroutil hlavou nájemník Pavel.

Nájemníkům, kteří zákaz poruší, hrozí například neprodloužení nájmu nebo výpověď.

„Občanský zákoník uvádí, že‚ pronajímatel je rovněž povinen zajistit nájemci po celou dobu nájmu nerušené užívání pronajaté věci. Pronajímatel je povinen se jednak zdržet jakýchkoli vlastních zásahů, kterými by nájemce rušil v užívání věci, jednak je povinen nájemce chránit před takovými zásahy ze strany třetích osob (například ostatních nájemců)',“ připomněl Tomáš Melzer.

„V případě, že by docházelo opakovaně, i po zaslání upozornění na nevhodné chování vůči ostatním nájemníkům v domě, k rušení užívání bytu dalších nájemníků v domě, a to jak kouřem, tak i například hlukem, nemusí být smlouva o nájmu bytu na dobu určitou prodloužena nebo může být přistoupeno k podání výpovědi z nájmu bytu,“ uvedl mluvčí s tím, že město veškeré problémy s kouřem či hlukem v bytových domech řeší na základě oznámení nájemníků.

Zákaz u soukromníků

Jak je to se zákazem kouření u pronájmů bytů v soukromém vlastnictví? Podle makléřů je už téměř standardem, že nájemní smlouva zakazuje kouření ve vnitřních prostorech bytu.

„Je to u 99 procent bytů, u kterých zajišťujeme pronájem. Co se týká omezení kouření na balkonech či jiných prostorech, tak zde naopak je zákaz kouření výjimkou, jedná se o cca 10 procent případů, kdy zde nájemní smlouva kouření zakazuje,“ prozradil Miroslav Zvonek, realitní makléř a jednatel Agentury Zvonek.

Vymahatelnost zákazu kouření je podle něj v nájemních smlouvách řešena tak, že pronajímatel vrací nájemníkovi kauci po skončení nájmu až ve chvíli, kdy se přesvědčí, že se v bytě dlouhodobě nekouřilo.

„Zásadní problém s kouřením je totiž v tom, že zdi a omítka kouřem načichnou tak, že nepomůže ani nová výmalba bytu, je třeba udělat kompletně nové omítky, což už je finančně hodně nákladné,“ vysvětlil Zvonek.

V praxi moc často obdobné problémy s nájemníky neřeší.

Stížnosti sousedů

„Několikrát jsme však řešili stížnost souseda nájemníka, který si stěžoval, že nájemníci pod ním kouří a kouř jim jde do bytu. V takovém případě jsme to řešili ve spolupráci s majitelem bytu domluvou, což obvykle pomohlo,“ doplnil makléř.

„Pokud totiž chce nájemník v bytě dále pokračovat v nájmu, je v jeho zájmu se chovat ohleduplně k ostatní sousedům. Nájemní smlouvy se totiž sepisují nejčastěji na dobu jednoho roku, a prodlužují se pouze v případě oboustranné spokojenosti,“ vysvětlil Zvonek.

Obdobné zkušenosti má i jednatel zlínské realitní společnosti Explicit reality Dalibor Stříbný.

„Dneska už je praxe taková, že kouření je na ústupu a lidé kouří maximálně na balkonech, nebo před domem,“ uvedl Stříbný. Majitelé bytů totiž podle něj upřednostňují nekuřáky.

„Pokud se v bytě ubytují kuřáci, tak apelují na to, aby kouřili na balkoně a nikoli v bytě,“ dodal.

Porušení zákazu kouření nájemníkům nikdy řešit nemusel.

„Zákaz kouření na balkonech není úplně běžnou praxí, ale může být platný. Nicméně, vynutitelnost takového zákazu je nízká. Společenství vlastníků nemá pravomoc pokutovat vlastníky jednotek nebo osoby užívající byt. Obrácení se na občanskoprávní řízení nebo soud by ve většině případů bylo zbytečné,“ uzavřel Stříbný.