„Jedeme teď!“ Dvacet metrů přede mnou se hroutí k zemi moje parťačka, stejně jako další členové dvojic. Naším úkolem je odtáhnout zraněného z nebezpečné situace, ošetřit a připravit jej k transportu. Dvoudenní drilování do nás mělo napumpovat základy toho, čemu se říká první pomoc v taktickém prostředí. Krom efektivního poskytnutí první pomoci se tu počítá i s tím, že podmínky nebudou vždy bezpečné. 

„U autonehod, požárů nebo při demonstracích také nebudou,“ říká nám instruktor, vojenský zdravotník, který má zkušenosti z Afghánistánu. „Civilní a vojenská medicína je odlišná. V našich podmínkách máte u sebe sanitku vždy do patnácti minut. Jenže pokud se dostanete do situace, kdy někdo v domě střílí nebo tam hoří, záchranáři do něj kvůli nebezpečí nepůjdou a je to na vás,“ vysvětluje. 

Na kurzu jsem jeden z mála „civilistů“, absolvuji jej se strážníky z Chvaletic a Sezemic, ale jsou tu i zdravotničtí záchranáři. V případě nebezpečné situace, jako je vraždící šílenec, to budou většinou právě policisté z ulice, kteří na místo přijdou první. A dokud nebezpečí nepomine, tak také budou jediní. Tak s tím ostatně současné oficiální krizové postupy i počítají.

DRIL A ZASE DRIL
Vědomostí je hromada, kurz ale počítá s laiky. „Není účelem udělat z vás za dva dny doktory, ale naučit vás, co dělat, když přijde na nejhorší,“ pokračuje instruktor. To souhlasí. Co nás učí, je především praktické zvládnutí úkonů nutných k zachování života, teorie je tu jen pro pochopení souvislostí, důležitá je praxe. Jede se podle šablony zvané MARCHE – zkratka anglických slov pro stavy ohrožující život: masivní krvácení, dýchací cesty, dýchání, krevní oběh, teplota neboli šok a na závěr příprava k evakuaci.

Její původ je v Americe a pochází ze statistiky ztrát nejen v bojích. Do toho se připočetly neštěstí, přírodní katastrofy, teroristické útoky. Z dat sestavili zdravotníci nejčastější příčiny úmrtí a úkony, jak jim efektivně bránit. Mnohdy jsou hrubé, ale když jde o vteřiny, není čas na krásu.

Ta příprava je jiná, než zdravotnické kurzy pro táborové vedoucí. Na počty latrín přepočítané k počtům dětí, vázání vymknutých kotníků a jak se pozná zmije, se tu nehraje. První obrázková příloha v teoretické přípravě byly snímky z polních nemocnic a způsob, jakým medik na bojišti zastavoval masivní krvácení.

Do Pardubic přilétly dva americké tankovací letouny KC-135.
Pardubice hostí americké tankery

Nám v praktickém výcviku nikdo pod rukama nekrvácí, instruktor nám pouze sděluje, jaká zranění nám nachystal. „Málo utažené, tohle by krvácelo, znovu!“ To je nejčastější výtka. Moderní škrtidlo neboli turniket dovede rychle zastavit krvácení z končetin, ale musí se nasadit správně. Moje „zraněná“ mě při tom proklíná, protože utahování bolí, ale za chvíli se role otočí a druhý den jsme všichni samá modřina.

Vždy krátká instruktáž, praktická zkouška a pak znovu dril obohacený o nové dovednosti. Pořád dokola, přes osm hodin každý den. Jak mi nejde zastavení krvácení škrtidlem, tak za tlakový obvaz na proseknutou krční tepnu dostanu pochvalu. Aspoň něco.

Vrcholem odvahy pro některé účastníky je pak jediný invazivní postup, který se v kurzu učíme. Zavedení nosního vzduchovodu pro zajištění dýchání. Trubička zasouvaná skrz nos do krku. Má za úkol obejít případy, kdy se pacient ztrácející vědomí udusí vlastním jazykem. Zatraceně nepříjemná věc, ale vyzkoušet se to musí.

Nikomu nejde ve skutečnosti o život, ale i přesto nás instruktor žene na doraz. Cíl je do nás napumpovat tolik adrenalinu, aby sám člověk pochopil, co se s ním bude dít, až půjde vážně do tuhého. Když se mi po hodině nedaří na třesoucí zpocené ruce nasadit gumové rukavice připadám si jako to největší pako pod sluncem. Ale proto je to výcvik. Učím se i to, jak se v takové situaci sebrat a nahodit kontrolu situace zpátky na koleje. Proto se všechno driluje. Musí to být jako jízda na kole, zkrátka něco, co se nezapomíná a samo od sebe bez přemýšlení naskočí, až bude třeba.

Už hodinu po začátku je mi také jasné, že třeba s běžnou auto či domácí lékárničkou toho nad masivně krvácejícím člověkem moc nenadělám. Ve Chvaleticích třeba i proto už pořídili do škol a na úřad zdravotní balíčky, které už snesou vážnější zákroky než obvázání odřeného kolene. Tento čtvrtek pak učitele a zaměstnance města čeká kurz jejich používání, kde se zúročí, co se strážníci učili na kurzu taktické první pomoci. 

Minimum kliků nutných pro uznání způsobilosti je 18.
Zkusili jsme, co musí zkusit budoucí policisté

„V běžné praxi nejde samozřejmě většinou o ošetřování osoby po zásahu granátem, proto jsme se v kurzu učili postup MARCHE ve "zcivilněné" verzi, abychom byli schopni moderními pomůckami stabilizovat do příjezdu záchranky i velmi těžce zraněnou osobu. Na druhou stranu nynější situace v okolních zemích vyžaduje být připraven i na poranění po útoku nožem, autem, střelbou i výbuchem,“ říká vrchní strážník chvaletické městské policie Aneta Hámorská.