Zní to až nedůstojně. Podle průzkumů by si přálo zemřít doma, v kruhu svých nejbližších, 80 procent lidí. Ve skutečnosti má však takové štěstí jen deset procent lidí.

Tedy u nás, v Česku. Na západ od našich hranic je situace mnohem „lepší“.

Zemřít doma pomáhá mobilní hospicová služba, jež je v Česku relativní novinkou. Ulevit nevyléčitelnému pacientovi dojíždějí zdravotníci k němu domů.

„V Česku je situace bohužel taková, že rodiny ani nemají čas se na smrt svého blízkého připravit a zajistit mu tak paliativní péči. Lékaři se totiž často zdráhají jim říct, že dotyčnému zbývají jen týdny života. Není to zde na rozdíl od jiných zemí zažité, doktoři se navíc bojí žalob. Lidé totiž mnohdy nechápou, že medicína není všemocná,“ řekla ředitelka Oblastní charity Pardubice Marie Hubálková.

Osud Čechů: většina umírá v nemocnicích a ústavech. I když si přeje skonat doma

Mnoho pacientů si přeje odejít doma, v kruhu své rodiny. Právě těmto lidem pomáhají domácí hospice.

Jejich cílem je poskytovat péči umírajícím tak, aby netrpěli bolestí, strachem, úzkostmi a osamocením. Vždy s maximální snahou o zachování jejich lidské důstojnosti. Součástí je i podpora a pomoc blízkým, a to i v čase truchlení.

Mobilní hospice tak nejsou jen o zdravotní péči, ale také o psychologické a sociální pomoci.

Velmi činná v domácí hospicové péči je například i orlickoústecká charita.

„Sestřičky mi daly to, co jsem potřeboval – podporu, pochopení a lidskost,“ vzkázal zdejší charitě jeden z pozůstalých: „Staral jsem se rok a půl o manželku, to jsem ještě o charitě nevěděl, až teď, když mi zemřel syn…“ Vděčnost vyjádřila i paní, která se starala o umírající maminku a přítele na vozíčku: „Nebýt jich, nezvládla bych to.“

Obvyklý tým mobilního hospice tvoří praktický lékař, lékař s atestací paliativní medicíny a léčby bolesti, zdravotní sestry, pečovatelky a pečovatelé, sociální pracovnice, psychoterapeut, duchovní různých církví a dobrovolníci.

Problémem domácích hospiců je však financování. Zdravotní pojišťovny tuto péči v drtivé většině případů neproplácejí. Nadějí pro domácí hospice je nová úhradová vyhláška, která vstoupila v platnost v lednu. Jenže docílit toho, aby pojišťovny péči proplácely, není jednoduché.

„Splnit podmínky pojišťoven je složité. Pojišťovny doposud platí jen část výkonů a personálu, zbytek se snažíme zajistit z benefičních akcí, sponzorských darů a podobně. Od samotných rodin nic nechceme, na rozdíl od jiných hospicových organizací, které vybírají třeba stovku na den,“ uvedla ředitelka pardubické charity Marie Hubálková.