Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v úterý prohlásil, že je na čase hledat cestu ke stažení českých vojáků z Afghánistánu. Reagoval tak na smrt rotného Tomáš Procházky, na základně Šindánd.

„Není to na místě,“ reagoval na tato slova podplukovník Ivo Zelinka ze 43. Výsadkového praporu Chrudim. Na celou věc, dle svých slov, nahlíží ze dvou hledisek. Ze strategického a vojenského.

„Důvody proč tam jsme, dosud nepominuly. Afghánistán je třeba stabilizovat, aby nebyl nebezpečný pro okolí a ani pro Evropu. Třetí fáze pomoci této zemi zatím není dokončena. Zbavili jsme jej vlády Talibanu, pomohli jsme jej znovuvybudovat jako stát a nyní jsme ve třetí fázi, kdy poskytujeme výcvik, pomoc a podporu. Odejít v této fázi by znamenalo zahodit dosavadní práci,“ říká veterán Afghánské mise.

Na věc má krom strategického názoru i názor osobní. „Jako voják bych byl při tom ne ještě důraznější. Češi se nevzdávají. Ani po prvním výstřelu. Nikdy. To je motto českých vojáků. Já osobně jsem ztrátu při nasazení v Afghánistánu před deseti lety také zažil. Je možné se s tím vyrovnat,“ dodává Ivo Zelinka.

Ztráty české armády v Afghánistánu nepřekračují průměr ve srovnání s ostatními koaličními partnery. „V minulém roce jsme měli i štěstí. Navíc naší výhodou je, že máme velmi pečlivý výběr i přípravu vojáků a na místě nadstandardní vybavení, které ani doma nemáme,“ uzavřel Ivo Zelinka.