Kocovina pro mě není neznámým  pojmem. Také se mi stalo, že jsem to přehnal, blbě namíchal, nebo jsem sáhnul po něčem nekvalitním. I pít bychom měli profesionálně. A kdo to neumí, ten by měl vyhledat trenéra, který ho to naučí. Kocovinu, kterou mám teď, ale nevyléčí růžová pilulka. Není totiž z pití, je z toho, co se odehrálo o víkendu a co se dál v politice odehrává v těchto dnech.
Nevadí mi výsledek voleb. Odpovídá přání obyvatel, ti rozdávají karty a já to ctím. Co mě ale vytočilo, je, že většina politických stran nechce vládnout. Je to, jako by někdo usiloval o práci, tu se mu nakonec podařilo sehnat, a pak zaměstnavateli řekne: „Budu chodit do práce, ale nechtějte ode mne, abych pracoval, a když už, tak já vám to v tom podniku pohlídám a budu kontrolovat, jak pracují ostatní!".  A to někteří kandidáti slibovali, jak budou makat! Nepochopitelné. Dokonce si myslím, že naši zvolení zástupci by neměli jen pracovat, ale  měli by udělat něco,  aby se občanům žilo lépe.
Vzpomínám na situace, kdy se tatínek s maminkou pohádali. Tatínek bouchnul dveřmi se slovy „jdu do garáže něco dělat". Trvalo to možná tři hodiny, než emoce na obou stranách polevily a vzduch se vyčistil. Jenže můj tatínek během těch tří hodin v garáži nic neudělal. Měl tam stále stejný nepořádek.  Nejsme na zemi od toho, abychom dělali, ale abychom něco udělali. Tragédií je, když někdo celý život jen chodí do práce, možná i pracuje, ale za celý život nic neudělá. Bohužel, podobný přístup k získanému poslaneckému mandátu vidím u mnoha politiků. Jen chodí do práce… A to, co se děje na naší politické scéně  v posledních dnech, už vůbec za jakýkoliv komentář nestojí. A pak se, člověče, nenapij! Střízlivý se na to nemůžu dívat. To, co se politikům zatím dobře daří, je, že ze mne dělají alkoholika…  Jsem zvědav, kdo mi ta játra zaplatí…
ZBIGNIEW CZENDLIK