Kliknutím zvětšítePůvabným způsobem o zdejších nadpřirozených silách pojednal už krátce po válce v dětské knížce Tajemný hrad Svojanov Bohuslav Březovský. Lidové pověsti, které se vážou ke hradu, zaznamenal ve svém Labyrintu míst klatých rovněž znalec české a moravské ezoteriky Martin Stejskal.
O tom, že Svojanov není ledajaký hrad, ví své i kastelán Miloš Dempír. „Občas bývají v hradním paláci slyšet kroky chodících osob, i když uvnitř nikdo není. Nebo otevírání a zavírání dveří. Toho jsou svědkem zaměstnanci, průvodci i já. Podobné zvuky bývají slyšet i z pokojů penzionu v prvním patře vstupní budovy. Zejména v zimním období, když na pokojích nikdo není ubytován a pokoje jsou uzamčené. Toto slýchám já i spousta mých návštěv z přízemního bytu,“ popisuje kastelán, který na hradě žije už dvanáctým rokem.
Stařenka zavřela oči
Jednou z nejpozoruhodnějších, nevysvětlených „záhad“ hradu je nevelký obraz stařenky ve vyšívaném šátku, který visí v jedné z místností návštěvnické trasy. Ještě donedávna měla stará žena na obraze oči otevřené. Ze dne na den však oči záhadně zavřela.
„Protože se jednalo o portrét slepé stařenky, také její oči byly takové ne úplně výrazné. Pokud si dobře pamatuji, odpovídaly očím nevidomého člověka. V jarních měsících roku 2009 si zaměstnanci hradu všimli, že babička má oči zavřené. Dodnes se nenašlo žádné vysvětlení. Obraz je neporušený, pod sklem, ze zadní strany s téměř neporušeným zalepením,“ vysvětluje Miloš Dempír. Jeho slova potvrzuje fotografie, z doby před „zázračnou“ proměnou obrazu.
Jednoznačnou odpověď nemají ani odborníci. „K jistým změnám v malbě může dojít v průběhu času faktory spojenými s klimatickými podmínkami, ve kterých je dílo vystaveno – jako je kolísání relativní vzdušné vlhkosti, kolísání teploty, působení ultrafialového záření. Taktéž působení mikroorganismů není zanedbatelné. Záleží také na technice, jakou byla malba provedena. Některé malířské techniky jsou ke změnám náchylnější než jiné. K pozvolným změnám dochází i stárnutím materiálů v malbě,“ vypočítává Luboš Machačko, vedoucí Ateliéru restaurování uměleckých děl na papíře Fakulty restaurování pardubické univerzity.
Aby bylo možné odborně posoudit, jak ke změnám došlo, musela by střenka na obraze podstoupit rentgenové vyšetření a analýzu pomocí ultrafialové a infračervené fotografie v prostorách fakulty. „To by vyžadovalo obraz na krátko převést k nám do ateliéru a zde jej diagnostikovat. Což by nebyl problém. Pokud správce obrazu souhlasí, můžeme to udělat, říká Luboš Machačko. Ani kastelán není proti. Pokud se odborný průzkum obrazu podaří zrealizovat, Deník bude rozhodně u toho.
Není jediná
Podle spisovatele a scénáristy Arnošta Vašíčka, který se zabývá nerozluštěnými archeologickými nálezy, nevysvětlitelnými úkazy a tajemnými jevy, není portrét staré ženy na Svojanově jediným obrazen, jehož oči se samy od sebe pohybují. "Madona nad oltářem kostela Zvěstování Panny Marie v Zaječově zřetelně a opakovaně zavírá a otvírá pravé oko. Pozorovat tento úkaz se nezdaří vždy a každému, le důvěryhodných svědků je mnoho," připomíná záhadolog.
Podle Miloše Dempíra prodělala řada návštěvníků na hradě zážitky, které se jen obtížně vysvětlují. „Pro mě je vysvětlením, že staletá budova v sobě skrývá nastřádanou energii generací lidí, kteří zde žili. Tato energie se nějakým způsobem dnes projevuje. Osobně ale na hradě pociťuji energii velmi pozitivní a i když člověk zažije občas něco „tajemného“, rozhodně nejde o nic negativního,“ ujišťuje kastelán.
7
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
