Při rekonstrukci zámku narazili na mohutnou zeď z opuky, která ve 14. století tvořila obytně obrannou hranolovou věž, takzvaný donjon. Podle všeho se jedná o nejstarší dochovanou zeď v Pardubicích.

„Tušili jsme, že pozůstatky hradu tu někde musí být. Z písemných pramenů je zřejmé, že tu něco z kamene postaveného bylo, ale ještě nikdy to nikdo neviděl,“ řekl archeolog Tomáš Zavoral.

Pozůstatky původního hradu našli archeologové při rekonstrukci elektrické přípojky. „Dohlížíme na výkop a v archeologické sondě v jižní části nádvoří jsme našli relikty hradu pánů z Pardubic, což odpovídá době vlády Lucemburků. Jedná se o mohutné opukové zdivo mocné 2,4 metru,“ popsal ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.

Přestavba ve 14. století

Ve 14. století obýval panství v Pardubicích arcibiskup Arnošt z Pardubic, který podpořil stavbu hradu na místě bývalé tvrze.

„Nález potvrzuje předpoklad, že hrad byl menší, situovaný v prostoru vnitřního nádvoří a jižního křídla dnešního zámku a jeho jádrem byla obytná věž,“ vysvětlil stavební historik Bohdan Šeda.

Věž měla nejspíš obdélníkový nebo čtvercový půdorys a byla obehnána buď kamennou, nebo dřevěnou palisádou. Zdivo je nejstarší objevenou zdí v Pardubicích. „Mladší pohusitské a pernštejnské stavby jsou většinou postaveny z vyvřelých hornin z Kunětické hory nebo povrchového lomu v pardubické části Hůrka. Tato věž byla postavena z opuky, což potvrzuje, že je starší,“ konstatoval Šeda. Materiál by podle archeologů mohl pocházet z dnešní části Pardubic zvané Vinice, místo budou nyní společně s geologem lokalizovat. Donjon byl patrně obehnán obvodovou hradbou, buď kamennou, nebo jen dřevěnou palisádou.

Dříve archeologové odhadovali, že Pernštejnové zavezli místo zeminou a pozůstatky hradu jsou tak pohřbené hluboko pod zemí. Když hrad koupil v roce 1491 Vilém z Pernštejna, zahájil rozsáhlou přestavbu. Starší donjon a další stavby, které již zřejmě nevyhovovaly svou velikostí, byly zbořeny až pod úroveň nádvoří. Ukázalo se, že dnešní zámek stojí na jejich základech. „Arnošt z Pardubic chodil asi o metr a půl níže, než chodíme dnes my,“ shrnul Zavoral.

3D model nebo videomapping

Mohutná zeď přepsala historii zámku, návštěvníci ji ale neuvidí. „Kdybychom ji nechali odkrytou a byla pod sklem, zdivo by dostávalo pořádně zabrat. Naším cílem je zeď co nejvíc ochránit, takže bude lepší, když ji přikryjeme geotextilií, zasypeme pískem a uděláme 3D model, který lze prezentovat kdekoli. Další možností prezentace nejstarších dějin tohoto místa může být i prezentace hypotetických rekonstrukcí za pomocí videomappingu,“ vysvětlil Zavoral. Rekonstrukci zámku nález nijak nezpozdí.

Rekonstrukci zámku nález nijak nezpozdí. Zajímavostí je, že když se hrad ve 14. století stavěl, v celé Evropě řádila morová epidemie. „Je to trochu analogické, že to tu dokumentujeme, když je zrovna ve světě opět epidemie,“ dodal Zavoral.