Asi žádný samec na světě nebyl v posledních letech vystaven takovému tlaku jako Súdan a Suni, samci nosorožce severního bílého. Jejich úkol, zachránit svůj vymírající rod, se zatím nedaří.

Přichází varianta B

„Naším cílem je severní bílé nosorožce jakkoli rozmnožit a uchovat jejich geny do budoucna. Nyní budou mít možnost spojení se samcem jižním," uvedl ředitel zoo Dvůr Králové Přemysl Rabas. Vybraný samec jižní formy je už otcem. Do Ol Pejety bude přesunut z nedaleké rezervace Lewa, která na projektu záchrany nejvzácnějších nosorožců světa spolupracuje se ZOO Dvůr Králové a dalšími partnery projektu. „Přípravy jsou v plném proudu. Samice jsme oddělily od samců, čekáme na příjezd nového samce," uvedli pracovníci rezervace Ol Pejeta.

Pokud se tento pokus vydaří, chtějí stejný postup vyzkoušet i u samců a spojit je se samicemi jižního poddruhu.

„V případě narození mláďat by sice šlo o křížence severního a jižního poddruhu, ale mělo by geny severních bílých nosorožců a v budoucnu by teoreticky mohlo být zapojeno do programu, v němž by byli zpětně šlechtěni jedinci s větším zastoupením čistě severních genů. Po případné březosti severní samice s jižním samcem by se později dalo také znovu uvažovat o jejím spojení se severním samcem, případně o jejím umělém oplodnění severním samcem," vysvětlil Jan Stejskal, koordinátor projektu za zoo.

Kříženec už tu byl

Královédvorská zahrada už v minulosti jednoho křížence mezi jižním a severním bílým nosorožcem odchovala. Stala se jím samice Nasi, kterou pouhé 2,5 měsíce po svém příchodu do zoo porodila severní samice Nasima. O její březosti nikdo nevěděl a narození Nasi tak bylo velkým překvapením. Nasima byla do Dvora převezena na konci srpna 1977 z anglické zoo Knowsley, kde byla Nasi počata s jižním samcem Arthurem. Nasi ve Dvoře žila až do roku 2007, kdy musela být kvůli nádoru dělohy utracena. Je dosud jediným známým křížencem severního a jižního poddruhu nosorožce bílého na světě.

Možná i klonování

Do záchrany nosorožců bílých severních by měla být zapojena i samice Nabiré, která jako jediná zůstala v ZOO Dvůr Králové a žije společně s párem jižních bílých nosorožců. Do Afriky neodcestovala, protože její děloha je téměř celá vyplněna nádorem, tudíž neexistuje naděje, že by zabřezla. „Jeden z jejích vaječníků by však mohl být zdravý, existuje tedy šance na odběr jejích genetických vzorků pro případné oplodnění mimo její tělo. Zárodek by pak mohla ve svém těle donosit jiná samice," doplnil Stejskal.

Výhledově zahrada zkoumá možnost zapojit se do snah o naklonování severních bílých nosorožců. Tato cesta záchrany je sice mimořádně nákladná, ale první úspěchy už tu jsou.

Skupina kalifornských vědců v roce 2011 zveřejnila, že se jim podařilo připravit kmenové buňky severního bílého nosorožce z tkáně samice Fatu. „Z takto uměle upravených buněk mohou následně vzniknout téměř jakékoli tělesné buňky, tedy například i reprodukční buňky," uvedl koordinátor Stejskal.

Samice Fatu se narodila v roce 2000 jako zatím poslední mládě severního poddruhu.

Pytláctví je hrozbou

Ve volné přírodě už nejspíš nežije žádný severní bílý nosorožec. Hlavní hrozbou je rostoucí pytláctví. Vloni bylo podle ještě neúplných údajů zabito 946 nosorožců, což je za posledních pět let nárůst o desetinásobek. Důvodem je zvýšení zájem o prášek z rohů v asijských zemích.

Počet afrických nosorožců:

Počet v roce 1900: asi 500.000
Počet v roce 1970: 70.000
Počet současný: 29.000
Bílí nosorožci celkem: 20.409
počet jižních: 20.405
počet severních: 4
Černí nosorožci celkem:5055
počet východních: 799
počet jihozápadní: 1957
počet jižní: 2299

zdroj: Save the Rhino