„Už budu běhat jen pro radost,“ říká Andrea Stejskalová po náročném závodě.

Životní výzva splněna. Tak jaké to bylo?

Bylo to nádherné a vlastně pořád je. Člověk je celou dobu sám se sebou, v krásné přírodě, hlava odpočívá, ale zároveň se vám v ní honí myšlenky, na které v tom hektickém životě nemáte nebo nechcete mít čas. A také mě dohnaly myšlenky, před nimiž jsem dlouho utíkala. Teď jsem si je vyřešila.

Do cíle vás doprovázel Tomášek, který je na vozíčku. Jaké to byly emoce?

Emoce v cíli byly úžasné, škoda, že je to tak rychlé a musíte ten doběh uvolnit dalším týmům. Ale bylo tam neskutečné štěstí, že jsem to zvládla.

Psali jsme již:

Andrea Stejskalová jako první žena v ČR uběhla sama celý Vltava run, tedy 360 kilometrů.Foto: 2. ZŠ Litomyšl
Andrea z Litomyšle jako první Češka uběhla Vltava run. Sama zvládla 360 km

Trasa byla náročná. Měla jste někdy opravdu těžkou chvilku, kdy jste váhala, jestli to doběhnete?

Nejnáročnější chvilku jsem měla na cyklostezce do Českých Budějovic – rovina, asfalt, strašné horko a výheň. Kdo mě zná, ví, že mám ráda běh v zimě, chladnu, dešti a nesnáším horko a dusno. Naštěstí tam byla možnost zchladit se ve Vltavě, takže jsem si dala malou přestávku a hupsla do řeky. Přemek mi přijel naproti na kole a do večera jsme to do Hluboké zvládli (Andreu Stejskalovou doprovázel Přemek Vida, který Vltava Run běžel sám v roce 2020, pozn. red.).

Který úsek byl nejnáročnější, ať už vzhledem k horku, nebo terénu?

Náročný úsek vzhledem k terénu byl do Vyššího Brodu, hodně lesní a navíc jsem se tam v jednom místě trochu ztratila. Naštěstí jsem měla super hodinky, které mě na špatnou cestu nepustily.

Andrea Stejskalová z Litomyšle jako první Češka uběhla celý Vltava run, tedy 360 km, sama. Foto: Vltava runAndrea Stejskalová z Litomyšle jako první Češka uběhla celý Vltava run, tedy 360 km, sama. Foto: Vltava runZdroj: Vltava Run

Co pro vás bylo na celém běhu nejtěžší?

Nejtěžší asi bylo pořádně jíst, a to teď nemyslím čokolády, salka, nutellu, ale opravdu kvalitní jídlo, na které tělo může běhat. Nicméně i to jsem za pomoci Přemka zvládla.

Co vám ta výzva dala?

Výzva mi dala pocit, že ten můj běh dostal smysl. Pomohl Tomáškovi, nakopl spoustu dalších lidí k aktivitě, procházkám. Ale i to, že na mě spousta lidí myslela, posílali vzkazy, přání. Díky nim jsem si uvědomila, že tato výzva není jen tak ledajaká a pro každého.

Andrea Stejskalová poběží jako první Češka sama Vltava run, který má 360 kilometrů. Běží na podporu nemocného Tomáše Lněničky z Morašic.
Ze Šumavy do Prahy. Andrea jako první žena běží sama 360 kilometrů na Vltava run

Jaký je to pocit, když si uvědomíte, že jste Vltava Run uběhla sólo jako první Češka?

Mně ten pocit asi ještě úplně nedošel. Vím, že je tady spousta úžasných a lepších běžkyň, než jsem já. Jde jen o správné načasovaní, pustit se do toho. Tato výzva čekala asi na mě, protože se mi na konci vše poskládalo jako puzzle, a tak to má být. Chtěla jsem si touto výzvou splnit a zaběhnout nej…, potřebovala jsem to k tomu, abych mohla uzavřít svoji závodní běžeckou kariéru a běhat si jen tak pro radost.

Jak nyní odpočíváte?

Odpočinek… Snažím se. Odpočívám, dojídám, čerpám energii. Byla jsem si zaplavat.

Běžela jste pro Tomáška. Kolik peněz se vybralo?

Podařilo se nám vybrat 70 tisíc korun. Děkujeme všem za krásnou částku.

Už jste si byla od té doby zaběhat?

Ne a zatím to naplánované nemám. Ale myslím, že to bude příští týden, protože dlouho sedět nevydržím. (smích)

ZBLÍZKA

Andrea Stejskalová si v padesáti splnila životní výzvu. Uběhla 360 kilometrů a připsala si prvenství v republice. Úžasné. Jestli se mi vyplaví endorfiny v cíli po půlmaratonu, tak po cestě ze Šumavy do Prahy to musí být emoční bomba. Při rozhovoru působí Andrea vyrovnaně, i když trochu unaveně.

Andrea Stejskalová z Litomyšle jako první Češka uběhla celý Vltava run, tedy 360 km, sama. Foto: Vltava runAndrea Stejskalová z Litomyšle jako první Češka uběhla celý Vltava run, tedy 360 km, sama. Foto: Vltava runZdroj: Vltava Run

„Celou noc běhám, každou chvíli jiný úsek,“ říká. Přitom ve škole ji tělocvik nebavil, nesnášela běh na 1500 metrů a další školní povinnosti. Paradoxně, protože její dědeček byl atlet. „Asi mám běh po dědovi v genech, i když se to projevilo až později. Dědeček běhal, ale taky skákal o tyči,“ vzpomíná. S během začala, až když jí děti odrostly. Měla 38 let, když běhala tři až pět kilometrů, postupně přidávala. Ve čtyřiceti začala závodit a na kontě má i vítězství v běhu na 50 kilometrů.

„Děti mi vylétly z hnízda, na smutek nic nezabíralo, tak jsem běhala,“ dodává. Teď se těší, že bude běhat už jen rekreačně. „Mám pocit, že jsem si užila, co jsem chtěla, posbírala jsem medaile, po kterých jsem toužila. Není ve mně, že bych chtěla dál závodit, i když se mi všichni smějí, že to nevydržím,“ usmívá se.