Ve třídách se „výza" zpravidla rozdávala ve čtvrtek při poslední vyučovací hodině.

První půlrok? Někdy docela tvrdý

„Pro nás je to rozhodně velký den. Ale to je asi pro všechny rodiny, které mají prvňáčka. Dcerka přinesla úplně první vysvědčení a musím říci, že se na tento den velmi těšila. Vyžadovala šatičky, ve kterých normálně nechodí. Prostě chtěla být dnes hezky ustrojená. Pro ni je vysvědčení až do poslední chvíle velkým překvapením. Ještě si úplně neuvědomuje hodnotu známek. Ale přinesla jedničky a měla z nich ohromnou radost. Ani ji nezajímala nějaká odměna, opravdu jí šlo o ty známky," svěřila se Orlickému deníku  maminka Natálky, která chodí do jedné z prvních tříd na ústecké ZŠ Bratří Čapků. „Nejhezčí pocit člověk asi má, když vidí zářící oči svých dětí, jejich radost. Naplánovali jsme si, že půjdeme někam na večeři, máme přichystaný  malý dárek, určitě si společně   tenhle den užijeme," dodala mladá žena.
Prozradila i to, jaký byl pro ni a Natálku první půlrok školy. „Bylo to někdy docela tvrdé, dcerka si musela zvyknout na určitý režim, na to, že má nějaké povinnosti. Byly chvíle, kdy tekly slzy i nervy, kdy řekla, že úkoly psát nebude, že už se naučila dost a pro dnešek jí to stačí. Ale tak nějak se do toho všeho dostáváme, zvládáme to," hodnotila.

„Syn měl zatím na vysvědčení vždycky jen jedničky, dnes asi poprvé přinese i nějaké dvojky. Tragédii z toho neděláme, navíc paní učitelka ho stále chválí, ale o nějakém zamyšlení a diskuzi to určitě bude," uvedla včera maminka čtvrťáka, který chodí na jednu z ústeckých „základek".
„Musíme si asi zvyknout, že může přijít nějaký výpadek, ale nemělo by se z něho stát pravidlo. Určitě nechceme, aby nějak lajdačil, protože víme, že na dobré známky má.   On je trochu ´maňana´, zřejmě bude potřeba mu zavést ve vztahu ke škole a učení trochu důslednější režim," dodala.  Nějaká malá odměna ale jejího syna také nemine. „To vysvědčení samo o sobě zase   tak  špatné není. Ty dvojky jsou spíš zbytečné," uzavřela maminka školáka.

Odměna je individuální

Měli by vůbec rodiče odměňovat své děti za pololetní vysvědčení?  Co  je přiměřená odměna? Na to jsme se zeptali školní psycholožky Lucie Gibišové: „Odměna by měla být za půlroční práci a snahu, takže je jedno, jestli je za pololetní vysvědčení, nebo celkové," říká a dodává: „Samotné odměňování je záležitostí velmi individuální. Přiměřená odměna se odvíjí od možností a způsobu  fungování každé rodiny. Odměnou může být třeba uznání, ocenění, pochvala za dobrou práci, stejně jako návštěva  cukrárny, koupě dárku či darování peněz. Však i my dospělí jsme rádi oceněni za dobře vykonanou práci. Důležité  je dát dítěti najevo, že vidíme jeho práci a úsilí a že si jí vážíme."

Školní psycholožce Lucii Gibišové jsme položili i další dvě otázky, které mohou řešit rodiče v souvislosti s pololetním vysvědčením:

Lucie Gibišová

Jak velkou důležitost by rodiče měli přikládat pololetnímu vysvědčení, co jim vlastně říká?
Vysvědčení je zhodnocením výsledků práce dítěte za uplynulý půlrok. Rodiče by neměli být překvapení, co za  známky se na vysvědčení objeví, měli by se o známky zajímat celé pololetí, vědět, jak se dítě připravuje, jak se  snaží,  a měli by ho v přípravě podporovat.  Z vysvědčení nepoznáme, co muselo dítě udělat pro to, aby dosáhlo takových známek, to víme na základě naší každodenní spolupráce.

Co když se dítě podstatně zhoršilo v prospěchu, jak postupovat, zejména jde-li o žáka osmé nebo deváté třídy, u kterého je vysvědčení důležité pro přijetí na střední školu?
Zhoršení prospěchu obecně má mnoho příčin. My bychom si měli všímat horších známek již v průběhu pololetí, a ne až na konci. Motivovat k učení můžeme právě prostřednictvím rozhovoru o dalším studiu a důležitosti výsledků k přijetí na střední školu. Pokud nám dítě donese vysvědčení, které neodpovídá jeho nadání, a víme, že došlo ke zhoršení, nemá cenu křičet a vyčítat zpětně, co se již nedá změnit. Z vysvědčení oceníme nejpovedenější známky a dále nastavíme spolupráci na další pololetí – zhodnotíme, čeho chce dítě dosáhnout, co může zlepšit a co k tomu potřebuje. Dále také jak se bude do školy připravovat a jak mu můžeme být nápomocní. Ideální je pak pravidelný režim přípravy. (ký, daf)

Jaké bylo pololetní vysvědčení? Bude doma pochvala a dárek, nebo pokárání?

anketa

ZUZKA VOTOČKOVÁ
1. třída ZŠ, Ústí n. O.
„Vysvědčení mám hezké. Mám samé jedničky. Ve škole se mi líbí. Paní učitelky jsou na nás hodné. Nejvíc mě asi baví tělocvik. Hůř mi jde čtení, v tom se musím zlepšit. Doma mě čeká za vysvědčení oslava, na kterou se moc těším." 

anketa

KATEŘINA MARTINCOVÁ
3. ročník gymnázia, Ústí n. O.
„S vysvědčením jsem osobně spokojená. Vyznamenání mi sice o kousíček uteklo, ale jinak to jde, známky jsou spravedlivé.  Váznu v chemii, taky trochu ve fyzice. Jsem spíš humanitně založená. Žádnou oslavu neplánuju ani doma, ani s kamarády. Teď si jdeme sice sednout do kavárny, ale to je všechno." 

anketa

DAN PŘIKRYL
5. třída ZŠ, Ústí n. O.
„Moc dobré vysvědčení nemám. Mám pár trojek. Vylepšit bych asi potřeboval informatiku, ta mi dělá problém. Naopak mi jde výtvarka, ta mě baví. Jak dopadnu doma, nevím, nebavili jsme se o tom. Ale trochu jsem se bál, že bude vysvědčení ještě horší, takže jsem docela příjemně překvapený. Ale je jasné, že se ve druhém pololetí budu muset snažit."

anketa

TEREZA DVORSKÁ
2. třída ZŠ, Ústí n. O.
„Mám samé jedničky, takže mám velkou radost. Nejlehčím předmětem je pro mě český jazyk, nejtěžším asi matematika. Nějaká odměna asi doma bude, ale nechám se překvapit, s rodiči jsem o tom nemluvila."
Ptala se: Dana Pokorná
Foto: Šárka Mikulecká