Rádi přivítáme vaše další příspěvky, které je možné posílat na e-mailovou adresu encyklopedie.VC@denik.cz.

Písmeno H (pokračování)

Henych Stanislav

Rodák z Jilemnice (19. 2. 1949) a úspěšný běžec na lyžích.V bílé   stopě začal závodit v deseti letech, ještě v dorosteneckém věku se věnoval atletice, ale pak už se soustředil jen na běh na lyžích. Jeho největším úspěchem byla stříbrná medaile na mistrovství světa ve Švédsku (Falun 1974) v maratonu na 50 km. Na olympiádě v Japonsku (Sapporo 1976) doběhl v závodě na 30 km devátý, což bylo v té době nejlepší umístění československého klasického lyžaře na ZOH po II. světové válce. Má doma sedm titulů mistra republiky.

Heran Bohuš

Violoncellista a hudební pedagog, se narodil 6. 2. 1907 v Ústí nad Orlicí.

Absolvoval pražskou konzervatoř, studoval také ve Francii. Ovládal žánrově široký repertoár, koncertoval u nás i v zahraničí. Od roku 1930 byl koncertním mistrem a sólistou Symfonického orchestru Československého rozhlasu.

Od roku 1953, po odchodu z orchestru,  se věnoval pedagogické činnosti (pražská konzervatoř, JAMU Brno). Stál u zrodu soutěže pro mladé violoncellisty, která se konala v Ústí nad Orlicí poprvé v roce 1968. Krátce před jejím zahájením Bohuš Heran v Praze zemřel (4. 5. 1968). Soutěž je organizována dodnes vždy jednou za dva roky a nese jeho jméno.

Hereret

Mumie egyptské princezny princezny je  unikátem muzea v Moravské Třebové, ze svých cest po světě ji  přivezl mecenáš L.V. Holzmeister. Údajně se jedná o nejstarší mumii v českých muzejních sbírkách – pochází z 1. století před naším letopočtem. Před sto lety ji Holzmeister koupil v jednom egyptském starožitnictví a díky pomoci moderní techniky je v současnosti v muzeu k vidění i pravděpodobná „živá" podoba této ženy, jejíž jméno česky zní Květina.

Hip hop kemp

Mezinárodní hudební festival, který se koná vždy koncem srpna v areálu Festivalparku na hradeckém letišti.

Premiérový ročník v roce 2002 hostil areál pardubického koupaliště Cihelna, o rok později sem na festival přišlo 7500 lidí. Třetí ročník se uskutečnil na Stříbrném rybníku v Hradci Králové a od roku 2005 už má stabilní místo na letišti. Jde  o největší hip
hopovou akci ve střední a východní Evropě, účast překračuje hranici dvaceti tisíc lidí (rekord přinesl 10. ročník – 25 000). Letošní 13. ročník má termín 21. – 23. srpna.

Hnědý vrch

Je součástí krkonošského Liščího hřebenu, pozornost poutá rozhlednou ve výšce 1207 m n. m. Za deset měsíců ji postavili podle návrhu architekta Michala Rosy, slavnostní otevření objektu, který přišel na 15 milionů korun, bylo 1. 7. 2009. Výška rozhledny je téměř 31 metrů, má tři vyhlídkové plošiny, na tu nejvyšší – ve výšce sedmadvaceti metrů – vede 138 schodů. Dřevěná věž s ocelovými spojovacími prvky, vnitřním ocelovým točitým schodištěm podél centrálního dříku má trojúhelníkový průřez, který je odolný vůči větrným náporům. Rozhledna leží v ochranné zóně národního parku, na hranici jeho II. zóny. V současné době k ní nevede žádná značená turistická stezka. Je třeba zvolit cestu čtyřsedačkovou lanovkou, jejíž spodní stanice je u parkoviště Zelený potok, horní stanice  přímo u rozhledny a její otevírací doba se řídí jízdním řádem lanovky. Přístup na rozhlednu je zdarma. Z vyhlídky lze spatřit vrcholy Krkonoš, jako je Luční hora, Sněžka, Studniční hora, Růžová hora, Javor či Černá hora, dále Obří důl a město Pec pod Sněžkou.

Hofman Jaroslav

Spisovatel, který se narodil 30. 6. 1933 v Opočně a později žil v Trutnově, kde založil jedno z prvních porevolučních knihkupectví Idyla, které bylo  zaměřeno na knihy rozvoje ducha.   Zemřel 19. 3. 2007.

Věnoval se psaní knih o léčitelích, v roce 1991 vydal společně s Jaroslavem Erbenem knížku Záhady podvědomí, věnovanou jeho východočeské léčitelské praxi.  V roce 1988 získal souhlas stát se životopiscem léčitele Josefa Pouzy z Batňovic. Své poznatky a další bohaté informace autorsky zpracoval v knize Zpráva o léčiteli z Batňovic – in memoriam Josefu Prouzovi, která je dokumentem, životopisem a kompletním receptářem člověka, jehož pověst přesáhla hranice východočeského regionu. Na knize, vydané nakladatelstvím Poznání v roce 2000 se s využitím životopisných údajů ze své studie z roku 1994 podílel také Prouzův přítel a spolupracovník PhDr. Oldřich Janeček.

Jaroslav Hofman upravil, nově uspořádal a redigoval celé dílo Břetislava Kafky: Nové základy experimentální psychologie (1999), Kultura rozumu a vůle – člověk zítřka (1999),  Parapsychologie (2000). Projekt vydávání souborného Kafkova díla ukončil v roce 2001 životopisnou knihou Svítání v duši Břetislava Kafky, kterou připravil ke 110. výročí narození světoznámého experimentátora.

Hoffmeister Adolf

Vpravdě „renesanční" osobnost (narozen 15. 8. 1902 v Praze): spisovatel, publicista, dramatik, malíř, karikaturista, diplomat, právník a cestovatel. Velkou část svého života spojil s rekreační chalupou v Říčkách v Orlických horách.

Spolupracoval s Osvobozeným divadlem (1927), byl redaktorem v Lidových novinách (1928 – 1930) a v Literárních novinách (1930 – 1932). V roce 1939 emigroval do Paříže, o dva roky později se dostal  do New Yorku, kde pracoval jako redaktor v Úřadě pro válečné informace a jako hlasatel a redaktor Hlasu Ameriky. Domů se dostal po skončení 2. světové války a od roku 1946 pracoval pro UNESCO. V roce 1948 se stal velvyslancem ve Francii, od roku 1951 profesorem a v letech 1954 – 1956 rektorem Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze. Nejznámějšími Hoffmeisterovými výtvarnými díly jsou karikatury významných osobností. Spolu s kolážemi často slouží jako knižní ilustrace.

Po roce 1970 mu byla zakázána veškerá veřejná, publikační i výstavní činnost.Odešel do důchodu, který trávil většinou v Orlických horách. Zemřel 24. 7. 1973 v Říčkách.

Hojer Jindřich Ing. CSc.

Skutečný člen Rychlých šípů spisovatele a skauta Jaroslav Foglara alias Jestřába, se kterým se poprvé setkal v červnu 1936. Následně se stal členem jeho populárního oddílu Dvojka; zrod Rychlých šípů je datován 17. prosincem 1938.

Absolvoval akademické gymnázium, vystudoval chemii a třiačtyřicet let byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu organických syntéz v Rybitví. Na pardubické Vysoké škole chemicko – technologické přednášel v kurzu heterogenní katalýzy. Umí latinsky, starořecky, učil i němčinu. V Pardubicích se poprvé oženil, manželství trvalo 40 let, pak mu manželka zemřela. Dnes bydlí v Kosmonosích a letos oslaví 90. narozeniny.

Jindřich Hojer spolu s Václavem Černým, profesorem ČVUT v Praze (ve Foglarových knihách to byl Červenáček), uspořádali knihu Jestřábe, díky – Jaroslavu Foglarovi Hoši od Bobří řeky a přátelé.

Holas Karel

Houslista, skladatel a zpěvák se narodil 18. 4. 1961 ve Svitavách. Hudební vzdělání si rozšiřoval na brněnské konzervatoři. Spolupracoval se  skupinami Etc, Zoo, Dobrohošť, hostoval ve skupině Tři sestry. Patří k zakládajícím členům skupiny České srdce. Posledních deset let hraje  na pětistrunné housle a zpívá se skupinou Čechomor.

Kromě písniček skládá hudbu i k divadelním hrám, animovaným i dokumentárním filmům nebo reklamním spotům. Složil také hudbu k filmu Petra Zelenky Příběhy obyčejného šílenství.

Holka na zabití

Film s kriminální zápletkou režiséra Juraje Herze, scénáristy Josef Šilhavého a  s hudbou Bohuslava Ondráčka byl první velkou filmovou rolí tehdy  dvaadvacetileté studentky JAMU Dagmar Veškrnové. Točilo se v průběhu roku 1975 v Peci pod Sněžkou v okolí autobusového parkoviště, na cestě z Pece k Žižkově boudě, v samotné boudě (představovala hotel Pod Bobím vrchem) a dokonce i na vrcholu Sněžky. Úvodní scény příchodu na celnici se odehrály  na bývalém hraničním přechodu v Horní Malé Úpě, kde filmaři využili i penzion Družba.

Nezapomenutelný byl Karel Augusta jako šéfkuchař Muraško, velmi dobré party odehráli také Ilja Prachař jako příslušník Veřejné bezpečnosti, Vít Olmer jako provozní Petrák, Josef Abrhám jako MUDr. Rendl a Václav Lohnický jako číšník Otík. Film měl premiéru v dubnu roku 1976.

Holub Emil MUDr.

Český cestovatel se narodil 7. 10. 1847 v Holicích v rodině městského lékaře. Ve 13 letech si přečetl Livingstonův cestopis a hned věděl, že se chce stát cestovatelem. Po vystudování pražské lékařské fakulty se v roce 1872 vydal do jižní Afriky. Usadil se v Dutoispanu u Kimberley a osm měsíců zde léčil hledače diamantů. Vydělané finance použil na první výpravu do afrického vnitrozemí, kde získal svou první přírodovědnou sbírku.

Důležitý etnografický materiál přivezl i z druhé výpravy (1873 – 1874). Nejvýznamnější však byla jeho třetí výprava v roce 1875 k Viktoriiným vodopádům, která trvala dvacet měsíců. Po ní získal pověst celosvětově uznávaného cestovatele a vědce.  Další cesta, kterou absolvoval se svojí osmnáctiletou manželkou v roce 1883, měla spojit Kapské Město a Egypt. Musela však být v létě roku 1886 ukončena u Zambezi po boji s Mašakulumby. Holub přišel o většinu sbírek, zásob a vybavení.

Po návratu uspořádal sérii přednášek a výstavy ve Vídni (1891) a v Praze (1892). Jeho sbírky obsahovaly 13 000 exemplářů, které tehdy nabídl Národnímu muzeu v Praze, ale byl odmítnut. Proto je rozdal jiným muzeím a školám, kde dál přednášel, část jich prodal a nakonec se odstěhoval  do Vídně. Ze svých cest vydal dva cestopisy: Sedm let v Jižní Africe a Druhá cesta do jižní Afriky – Z Kapského Města do země Mašakulumbů.

V roce 1894 odjel na dva roky přednášet do USA. V Africe překonal malárii a další tropické nemoci, které se  projevily na jeho zdravotním stavu v posledních letech života. Zemřel ve Vídni 21. 2. 1902 ve věku pouhých 55 let a zde je také pohřben.

Jeho žena Rosa zemřela 28. 9. 1958 ve věku 93 let a v závěti odkázala všechny zbylé věci po manželovi rodným Holicím. Zde byl v roce 1966 slavnostně otevřen Památník Dr. Emila Holuba – Africké muzeum, který se stal významnou pamětihodností města a také velmi navštěvovaným objektem cestovního ruchu (přes 1,3 milionu návštěvníků!).

Po rekonstrukci bylo muzeum znovu otevřeno v roce 2012,  autorem nové expozice je arch. David Vávra.

Holzmeister Ludwig Viktor

Cestovatel a mecenáš se narodil 31. 7. 1849 v Moravské Třebové. V letech 1902 –1904 podnikl cestu kolem světa a v roce 1911 či 1912 další cestu do Tunisu a do Egypta. První cestu v roce 1902 začal v Japonsku, kde se zdržel nejdéle. Pokračoval do Austrálie, na Nový Zéland, navštívil několik dalších ostrovů, pokračoval do Indie a Barmy. Asi třikrát se vrátil na Cejlon. Cestu zakončil v Africe, odkud přivezl mimo jiné zbraně mahdistických povstalců. Předměty, které posílal do Moravské Třebové, vybíral s cílem zachytit umělecko-řemeslnou produkci jím navštívených mimoevropských zemí.

V roce 1902 se Holzmeister stal mecenášem moravskotřebovského muzea. O dva roky později se rozhodl financovat výstavbu nové budovy,  muzeum  už totiž  nemělo prostory na umístění nových exponátů. Zemřel 16. 2. 1923. Věci, které přivezl ze svých cest, jsou v expozici muzea k vidění dodnes.