Tu, jako součást křížové cesty, nechala zbudovat koncem 18. stol. hraběnka Barbora, manželka Jana Ludvíka Harbuval-Chamaré, prvního majitele tohoto rodu na Potštejně.

Pukliny, které jsou v zemi na tomto kopci a do kterých se voda shromažďuje a zásobuje studánku, slouží i jako zásobárna vody pro období sucha, proto voda neustále teče. A to i v zimě, kdy nezamrzá! Vydatnost je ovšem malá, asi jeden kubík za den, ale i tak poskytuje několik tisíc litrů denně i v současnosti.

Vytesaný letopočet dokládá rok vzniku

A je možné, že tento zdroj pro studánku je stejný s tím, co napájel hradební studnu, která je o několik desítek metrů výše. Voda pak teče do kamenné kašny, kterou můžeme navštívit v nejstarší části Potštejna, kde se říká Na Městečku.

Byla postavena roku 1836 a opravena v roce 1888, o čemž svědčí vytesaný letopočet na kamenném kvádru v průčelí na pravém boku. Původně k ní z lesní studánky vedlo potrubí dřevěné, které pak bylo v 80. letech minulého století vyměněno za kovové a po roce 2000 za plastové.

Jediný zdroj vody 
v širokém okolí

Kašna v minulosti sloužila mimo řeky Orlice jako jediný zdroj vody široko daleko, než se v 90. letech minulého století postavil vodovod. Ještě v 60. letech zde bylo možné potkat ženy z Potštejna. Než voda natekla do přinesených kýblů, využívaly čas k výměně nejrůznějších informací a obchodů. Umíte si představit, jaký asi byl po celé dopoledne u kašny ruch?

Zda je voda pitná či nepitná, se občas vedou spory, ale voda se bere i dnes. Lidé sem chodí nadále a i při nedělních procházkách můžete spatřit , jak si nosí všelijaké nádoby, ve kterých si ji odnášejí.
Káva uvařená z této vody je k nezaplacení, využívá se také na zalévání květin v parných letních dnech a ocení ji i pocestní jdoucí na hrad. Při používání této vody se vodní kámen ve varné konvici příliš netvoří.

Kdysi u kašny bývávaly i skleničky, ale ztrácely se. Pokud je nám známo, tak nikdo z vody z potštejnské kašny neonemocněl. Děti do ní občas hodí kamínky, jiní mince (i to, co do vody nepatří). Pak má „kašňák" plné ruce práce. Vylovit věci nebo se jen ponořit do vody o teplotě tří stupňů, a to i v létě, je někdy umění a odvaha.

V nedávné době se o kašnu začal starat i Okrašlovací spolek Potštejn. V kašně byl opraven přepad vody, dostala potah vnitřní stěny a izolaci dostala i pískovcová obezdívka, protože v minulosti kašna tekla.

Největší změnu pak zaznamenal samotný přítok vody, kdy byla stará kovová trubka nahrazena novou – měděnou – a zakončená kličkou. Obec pak byla osazena novými lavičkami a záhony květin podle pečlivě vypracovaného projektu, který byl sice narušen neplánovanou ztrátou několika vyvrácených stromů po jedné z bouří, přesto je úspěšně plněný a zdaleka ne dokončený.
Až přijedete do Potštejna, zastavte se u kašny, otočte kličkou a načepujte si vodu, která vás zaručeně příjemně osvěží. (alf)